,,Promiň já, ujelo mi to." řekl mi a zvedl se, podal mi spodní prádlo a jeho tričko. Oblékla jsem a koukala na něj. Udělal pár kroků a klekl si přede mě.
,,Nech mě jen něco udělat. Prosím, věř mi." pousmál se.
,,Věřím ti." šeptla jsem. Opatrně mi povytáhl tričko a dal mi letmý polibek na lehce vypouklé bříško, zatím co já mu prohrabovala vlásky.
,,Ahoj prcku, tady je táta." mluvil k bříšku, zadělala jsem si dlaní pusu a šťastně jsem se zasmála. Ani nevím proč, ale přišlo mi to jako nádherný moment. No, možná proto, že to nádherný moment byl, vidět šťastného Caluma, mluvícího ke svému dítěti.
,,Zlato nejsou to ani dva měsíce, neslyší tě." zasmála jsem se.
,,Ticho, nikdy nevíš." usmál se, ale, když koukl na mě úsměv ho přešel, taky možná tím, že mě tekly slzy. Ale ne smutkem, spíš štěstím, ale taky to nejspíš bylo tím, že na mě působily hormony a já se chtěla smát, brečet a křičet zároveň.
,,Ne, neplač." rychle si stoupl a obmotal okolo mě jeho svalnaté paže. Vždycky, když tohle udělal, přišla jsem si vedle něj tak maličká, ale přitom tak v bezpečí.
,,Mě-měli by jsme se najíst a chystat se." vzlykla jsem, ale při tom jsem se usmívala.
,,Dobře." řekl a odtáhl se, přešli jsme pomalými kroky do kuchyně, kde mě posadil ke stolu, položil přede mě jídlo.
,,Mmm voní to hezky." usmála jsem se a vzala si do rukou příbor. Dala jsem si do pusy první sousto, a jak jsem řekla, vonělo to stejně, jako to chutnalo. Dokonale.
,,Chybí mi tam čokoláda." naznala jsem a zvedla jsem se, hned mě chytil za ruku a posadil mě zpátky.
,,Jez." řekl trošku přísně a já zakňučela. Co mi má co rozkazovat? Měl snad někdy těhotenské chutě? Neměl.
,,Ale.. " začala jsem, ale on mě přerušil.
,,Žádné ale jez. Nebudeš to skvělý jídlo prznit čokoládou." řekl a nakrčil obočí, vypadal dost děsivě.
,,Ksakru Calume jsem těhotná, prostě mám chutě!! Ale ty to očividně nechápeš!" vykřikla jsem dost vytočeně.
,,FAJN!" vyštěkl až jsem sebou cukla.
,,Jak říkám už po druhé, chápu že na tebe působí hormony, ale si hrozně nepříčetná." zavrčel, naštvaně jsem se zvedla a odešla do ložnice, kde jsem se převlékla.
Ucítila jsem něčí ruce na svém pase a později lehký dotek jeho plných rtů na svém krku. Obrala mě husí kůže a celá jsem se zachvěla, ale pořád jsem byla trošku naštvaná.
,,Omlouvám se." zašeptal a otřel si bradu o moje rameno, s tím, že celé jeho břicho bylo nalepené na moje záda. Hladil mě jeho velkými dlaněmi po břichu a kolíbal se mnou lehce do stran.
,,Gracei řekni něco. Cokoliv, prosím." šeptal a já pořád mlčela. Chytla jsem mu ruce a dala je pryč, poodstoupila jsem od něj.
,,Měli by jsme už jet." prohlásila jsem a vzala si kabelku s věcmi. Šla jsem do chodby, kde jsem si obula tenisky a hodila jsem přes sebe světle modrý svetr.
Přišel ke mě a pohladil mě po líci, začal se ke mě naklánět, že mě políbí, ale já na poslední chvíli uhnula. Povzdechl si a smutně na mě koukal.
Sedli jsme do auta a vyjeli jsme, jeli jsme v trapném tichu, tak jsem radši zapnula rádio. Celým autem se rozezněla písnička Smile od R5.
Vždycky jsem se musela při téhle písničce usmívat, a tak tomu bylo i tak. Usmívala jsem se ani mi nevadilo, že mě Calum chytil za stehno a lehce mi přejížděl po vnitřní straně.
Dojeli jsme do nemocnice a já sebejistě vešla do ordinace, zatím co Calum čekal na chodbě.
Udělali mi ultrazvuk, který jen potvrzoval fakt, že jsem vážně těhotná. Odebrali mi plodovou vodu a odstřihli Calumovi pár vlasů, aby udělali test DNA.
Oblékla jsem se a vylezla z ordinace, Calum mě hned objal a koukal na mě.
,,Nezapomeňte si v pátek zavolat pro výsledky testu otcovství. A za měsíc přijít na další prohlídku!" zavolala na mě sestřička. Příště by to mohla zavolat ještě hlasitěji, aby si každej myslel, že otvírám nohy na potkání.
S Calumem jsme se odebrali do auta a v tichu seděli.
,,Takže se mám až do pátku stresovat?" zeptal se a koukl na mě. Lehce jsem mu přejela prsty po líci.
,,Budeme doufat, že to dopadne dobře." pousmála jsem se.
,,A teď jedeme do Starbucks, mám chuť na kafe." řekla jsem a připoutala se.
MONICA'S P.O.V.
Když jsem odcházela z nemocnice, slyšela jsem, jak sestřička volá na Grace s Calumem. Schovala jsem se za zeď a poslouchala, nemohla jsem uvěřit svým uším.
Tak je to pravda, ta coura je vážně těhotná. A s tím se musí něco udělat. Vytáhla jsem telefon a vytočila Jackovo číslo.
,,Co chceš?" štěkl.
,,Mám pro tebe pár zajímavostí ohledně Grace." povytáhla jsem koutky do pobaveného úsměvu.
,,Sakra Monico, Grace je pasé, minulost chápeš? Přenesl jsem se přes ni a ty by ses měla přenést přes Caluma." řekl bez zájmu.
,,Víš, že je těhotná?" zeptala jsem se a opřela se o stěnu v nemocniční chodbě, během toho jsem sledovala svoji lacině udělanou manikúru.
,,A co já s tím?" oplatil mi otázku otázkou, ale v jeho hlase šel slyšet nezájem.
,,A víš, že je to možná tvoje?"
ČTEŠ
5 seconds of teachers
Fanfiction,,Historie je nejlepší učitelkou s obzvlášť nepozornými žáky."-Ashton ,,Profesionální sport? Nikdy! Připravil by amatéry o živobytí."-Calum ,,Umění je zvláštní a krásné tím, že se v něm nedá klamat."-Michael ,,V matematice nejde ani tak o to věci...