5 seconds of teachers

8. Can you do it in five minutes?

,,Takže Grace, co máš s Hoodem?" zeptala se a sedla mi na lavici.

,,Ehm, nic nemám s panem Hoodem." usmála jsem se. ,,A teď by si mohla slézt z mojí lavice, protože tvoje velká prdel mi brání k tomu, abych si nachystala potřebné věci." uchechtla jsem se a z tašky vytáhla pouzdro. Které obsahovalo tužky číslo 2, 3, 8, několik gum, jak normálních tak plastických, ořezávátko a centropen. Pouzdro určené na výtvarnou výchovu, přiznám se, ráda maluji, ale to jsem odbočila od tématu.

Seskočila dolů a naštvaně se opřela dlaněmi o moji lavici, hledíc mi do očí. ,,Moc si dovoluješ a až zjistím, že mezi vámi něco je, zařídím, aby jste z téhle školy vyletěli. Jak ty tak i on." otočila se a vrazila mi facku jejím culíkem. Mám pocit, že tři její vlasy, připomínající chemlon, mám v puse. Měla by si je přestat žehlit každou přestávku. Protočila jsem oči a podívala se na papír, který přede mě právě položil Michael. Dobře Grace, jestli mu řekneš Michaeli, jsi v háji.

Už slyším kecy typu a co máš s Cliffordem, kouřila si mu aby si měla lepší známku? Spala si s ním? Jediný kdo s ním něco má je Bonnie.

,,Takže budete kreslit cokoliv, co vás napadne, tohle bude volná hodina. Já musím dodělat papírování v kabinetu" řekl a ukázal na dveře za ním ,,Budu tam, kdyby jste něco chtěli, zavolejte. Snažím se na vás být hodný, takže si používejte mobily, sluchátka, zásuvky, jen když přijde zástupkyně, nebo někdo jiný, schovejte to, nerad bych byl vyhozen hned můj druhý týden." Takový nezájem, beztak dostane cenu učitel roku. 

Co bych měla kreslit? Co? Později jsem se odhodlala a vzala do ruky tužku číslo 3. Rozhodla jsem se, že ze sebe dostanu všechny svoje pocity, emoce, prostě všechno. Popravdě nejradši kreslím doodle art, můžu se vyřádit na každém detailu a nikdo si nevšimne chyby, protože si budou myslet, že to tam patří.

,,Pane Clifforde?!" ozvala se Bonnie, která seděla vedle Lauren.

,,Ano?" přišel a usmál se, když viděl, že volá Bonnie, opřel se o její lavici. Bonnie se trošku vykozila a na Michaelovi, šlo vidět, že má co dělat, aby se nepodíval. 

Konečně mám hotovo své dílo. Bylo tam několik slov na téma 'zakázaná láska' a okolo ornamenty a zamilovaní smajlíci se srdíčky místo očí. Jak dítě z první třídy a ne maturant. Chtěla jsem to zmačkat, ale zastavil mě Michael, který mi to vytrhl z ruky a pozorně si to prohlížel a pak se podíval na mě s neutrálním výrazem, měla jsem se bát? ,,Pojď se mnou kabinetu." usmál se a ukázal na dveře, teď jsem si oddechla, ale pořád jsem nevěděla co po mě chce.. Ten podvraťák má dva kabinety, jeden v Hoodem a spolkem a jeden sám u atelieru. 

Sedl si na židli, hodil obrázek přede mě a uculoval se. ,,Ano?" zeptala jsem se. Nejen že mi tahle situace nevyhovovala, byla spíš až nepříjemná. Co jsem si měla myslet? 

,,Máš talent." usmál se a zkřížil ruce na hrudi. Vypadal, jako že přemýšlí. ,,Hele zítra nevyučuji, můj byt potřebuj vymalovat a mám volno. Představoval jsem si nějaké grafity a něco na způsob doodle art. Jdeš do toho? Samozřejmě bych ti to napsal jako akci školy." zasmál se a dal ruce do obranného gesta. ,,Nechci si volat malíře, vyšlo by to draho, samozřejmě bych ti za to dal nějaký to kilo." uchechtl se. 

To zní dobře, vyhnu se testu ze základů společenských věd, dostanu peníze. Otázka je, kdo všechno tam bude a navíc ho moc neznám, ale to Hooda taky ne. Takžeeee.. ,,Platí." usmála jsem se.

,,A budu tam jen já, nebo i někdo jiný?" zeptala jsem se. Nechci tam s ním být sama. Vím, jak to dopadlo, když jsem byla sama s Lukem a sama s Calumem.