,,Kdo to ksakru..?" zvedla jsem se a šla k hlavním dveřím, které jsem otevřela. Na zemi ležel papírek s nápisem.
"Jsem zpět - Monica"
,,Calume?" zavolala jsem na něj a koukala na papírek. Ta psychicky narušená mrcha je zpátky.
,,Ano zlato?" zavolal z kuchyně a docupital ke mě. Natáhla jsem k němu ruku s papírkem. Calum si papírek přečetl a pak se koukl na mě.
,,To je vtip?" zeptal se a s povytaženým obočím na mě koukal.
,,Já-já nevím, bylo to před domem na zemi." řekla jsem mu. Calum papírek vyhodil a koukl na mě.
,,Určitě si z nás jen někdo střílí, nic to není dobře?" usmál se a pohladil mě po vlasech.
,,A-ale.." nedořekla jsem to, protože mě přerušil.
,,Nic. To. Není." zavrčel a dal důraz na každé slovo.
,,Teď jdi do práce, já uvařím a pokusím se najít si práci dobře?" usmál se na mě znovu, jen jsem přikývla a odebrala se do koupelny. Upravila jsem se, oblékla jsem se do džín a pracovního trička, které jsem zastrčila do kalhot.
,,Ahoj. Uvidíme se večer." oznámila jsem, už oblečenému, Calumovi.
,,Chceš hodit?" zeptal se mě.
,,Jasně. A skočíme si i pro kafe." usmála jsem se a obula si tenisky. Nasedli jsme do auta a jeli směr centrum. Calum zaparkoval jeho černé auto před Starbucks. Otevřel mi dveře, jako gentleman a vešli jsem dovnitř.
,,Jedno latté." usmála jsem se a Cal do mě dloubl loktem.
,,Tak dvě." ukázala jsem na prstech.
,,A co chcete napsat na kelímek?" zeptala se slečna za pultem a v rukou svírala kelímek s propiskou.
,,G..." začala jsem, ale Calum mě přerušil.
,,Mrs. Hood." usmál se a já se na něj nechápavě podívala.
,,A na ten druhý?" zeptala se a uchopila druhý kelímek.
,,Mr. Hood." usmál se na ni.
,,Jsi hrozný." zamumlala jsem.
,,Můžeš si to potom vyfotit na instagram. Stejně si tam fotíš všechno." zamumlal a já ho praštila do ramene.
Vzali jsme si objednávku, zaplatili a šli do auta. Jeli jsme pomalu ulicemi, koukala jsem z okénka, poslouchala hudbu z rádia, popíjela kávu a přemýšlela. Auto se zastavilo na semaforu a Calum mě pohladil po stehně.
,,Asi to zase zkusím ve škole." usmál se. Přikývla jsem.
,,Děje se něco?" zeptal se a já obrátila svůj směr pohledu na něj.
,,Ne, jen přemýšlím." usrkla jsem si z latté.
,,Nad čím?" zeptal se mě a auto se zase rozjelo.
,,Nad budoucností. Víš jak, práce, peníze, dům."odmlčela jsem se.
,,Dítě." řekla jsem tiše a čekala na jeho reakci.
,,Chtěla by jsi dítě?" zeptal se a koukl na mě, pak zase na silnic.
,,Jen přemýšlím. A nemyslím teď, prvně musíme zařídit hodně věcí, jako třeba pokojíček, ten by se mohl udělat třeba z té prázdné místnosti na konci chodby." řekla jsem a koukala na Caluma, který se divně tvářil. Auto se zastavilo u kavárny.
,,Ach bože, moc nad tím přemýšlím." řekla jsem a vystoupila.
,,Večer, ahoj." usmála jsem se a zavřela dveře od černého auta.
CALUM'S P.O.V.
Dítě. Moje myšlenky se motali jen okolo tohohle.
Jel jsem do školy zařídit si místo, při mém štěstí mě přijali zpátky na učitele tělocviku a španělštiny, protože Niall se odstěhoval.
Než jsem se nadál, bylo dvanáct hodin. Poledne. Měl jsem nakoupeno veškeré jídlo domů a teď jsem měl namířeno do hračkářství, za Grace a do školy. Koupil jsem velkého plyšového psa, kterého jsem hodil do kufru vedle ostatních věcí. Ten plyšový pes je poslední část mé skládanky.
Dojel jsem ke kavárně, kde pracovala Grace a zaparkoval před ní, vystoupil jsem a narazil na ni, nejspíš měla polední pauzu.
,,Ahoj." usmál jsem se a chytil ji za boky. Lehce jsem se otřel o její rty.
,,Ahoj, co tu děláš?" zeptala se mě celkem překvapeně.
,,Jel jsem kolem, tak jsem se stavil. Chyběla si mi." šeptl jsem jí do rtů a pořád jí držel za boky.
,,Ty mě taky. Jdu si pro tortillu, jdeš se mnou?" zeptala se a táhla mě o pár uliček dál. Pořád myslím na to, co si mi řekla ráno." řekl jsem vážně, když jsme čekali na tortillu.
,,Jen jsem to tak plácla." usmála se a vzala si tortillu, následně do ní kousla.
,,Ale já se toho chytil Grace. Až se všechno urovná, tak to dítě chci. Chci být otcem Grace." řekl jsem a ona mi stiskla ruku.
,,Musíš si najít práci a.." nedokončila to, protože jsem ji přerušil.
,,Hotovo." uculil jsem se.
,,Mám to chápat tak, že si zase učitel?" zeptala se a já přikývl.
,,Práce by byla, dům taky, peníze, no vzhledem k tomu, že mi táta věnoval velkou částku." řekla trošku sklesle.
,,Pořád se neozval?" zeptal jsem se starostlivě a objal ji, záporně pokroutila hlavou.
,,To mě mrzí. On se ozve uvidíš." usmál jsem se a věnoval jí malý polibek do vlasů.
,,Pokojík nemáme." rychle změnila téma. Přikývl jsem, i když už jsem ho zařídil, chci aby to pro ni bylo překvapení až přijede domů.
,,Měla bych už do práce." zamumlala a odtáhla se. Doprovodil jsem ji ke kavárně a zase nasedl do auta, kde jsem dojedl svoji, už ne moc teplou, tortillu.
Rozjel jsem se a zajel ke škole, zaparkoval jsem na volné místo a šel ke kufru, ze kterého jsem vytáhl krabici, s papíry, propiskami a MacBookem.
,,Zase u nás budete učit?" uslyšel jsem za sebou dívčí hlas. Otočil jsem se.
Stála za mnou brunetka s cigaretou.,,Zase za školou Stylerová?" zeptal jsem se.
,,Obědová přestávka." usmála se, s přikývnutím jsem zalezl do školy a šel k mému kabinetu. Vešel jsem.
,,Co tu chceš?" zeptal se mě Michael sedící za stolem.
,,Jdu sem zase učit brácho." zasmál jsem se a začal vyskládávat svoje věci.
,,Kecáš, nene." zasmál se a začal se houpat na židli, nohy hodil na stůl a uculoval se.
,,Aspoň tady nebude nuda, ti suchaři nemají smysl pro humor." uchechtl se. Vyskládal jsem všechny věci zase do šuplíků, vedle MacBooku jsem si postavil rámeček, s mojí a Grace fotkou.
,,Jsi jako zamilovaný puberťák." zasmál se Michael a já na něj hodil vražedný pohled. Do místnosti vstoupili Ashton s Lukem a řekněme, že já upoutal jejich pozornost.
,,Co tu chceš?" zeptali se oba překvapeně.
,,Ehm, učit tu. A jo mám zase práci." řekl jsem a dal rty do jedné lajny.
,,Takže, jak to jde?" zeptal se Luke a sedl ke stolu.
,,Přemýšlíme s Grace nad dítětem."
ČTEŠ
5 seconds of teachers
Fanfiction,,Historie je nejlepší učitelkou s obzvlášť nepozornými žáky."-Ashton ,,Profesionální sport? Nikdy! Připravil by amatéry o živobytí."-Calum ,,Umění je zvláštní a krásné tím, že se v něm nedá klamat."-Michael ,,V matematice nejde ani tak o to věci...