Concert in Vienna {Tokio Hotel}

25

„A to to jako prostě jen řekl že tě zve na jejich party?" Zeptala se mě Nora když mi dělala stíny.

„Jo, a tak jsem souhlasila. Ale teď toho asi lituju, měla bych radši zůstat doma, a učit se na ten opravný test z chemie" povzdychla jsme si.

„Koho zajímá chemie když máš šanci chodit s Tomem Kaulitzem" řekla, a já se tomu zasmál. „Šanci možná, ale asi tak deseti procentní" protočila jsem očima, ale ty jsme měla zavřené takže to nikdo neviděl.

„Lepší než nulová" ozvala se Becca která se vrátila z kuchyně odkud nám vzala nějaké pití, a pro sebe jídlo, protože podle všeho umírala hlady.

„Kolik je?" Otevřela jsem jedno oko, protože to druhé mi Nora přidržovala. „19:46" odpověděla mi Becca. Party začíná v 20:00, a podle všeho se koná v nějakém baru vedle centra.

Už jsem na sobě měla černé šaty s velkým výstřihem, do kterých mě donutila Nora. Pod nimi jsem měla černé průsvitné silonky, a na nohou černé Nike tenisky.

Jako kabelku si beru svojí stříbrnou oblíbenou diesel, a přes ramena si přehodím stejnobarevnou bundu.

„Hotovo!" Zaradovala se Nora, a do rukou mi vrazila zrcátko. Udělala mi černé kouřové stíny, s dramatickými linkami, a celé oční líčení doplnila řasenkou.

„Úžasný jako vždycky" pousmála jsem se, a viděla jak je Nora na sebe pyšná. Rychle jsem si ještě na rty nanesla rudou rtěnku, kterou jsem si následně hodila do kabelky.

„Všechno máš?" Zeptala se mě Becca, a hodila si další chips do pusy. „Měla bych" zkontrolovala jsem obsah své kabelky. „Tak jedeeem!" Vykřikla Nora.

Holky mě doprovodily až ke vchodu do baru, a pak se otočily na patě, a namířily si to do protějšího kina. „Jméno" probral mě z myšlenek mužský hlas.

„Vanessa Kirschner" pověděla jsem svoje jméno securiťákovi, a ten mě pečlivě hledal na seznamu. „Můžete jít" otevřel mi přepážku, a já mu poděkovala.

Vevnitř hrála na plný pecky muzika, a já hned po vstupu ucítila zápach alkoholu, zvratek, cigaret, marihuany, a lidského potu.

Nevěděla jsem kam mám jít, nebo kde mám najít Toma. Proto jsem si to namířila k baru, a zasedla si poslední volnou stoličku mezi dvěma muži.

„Jednu whiskey s ledem prosím" promluvila jsem na barmana, a ten mě sjel pohledem. „Osmnáct bylo?" Nadzvedl obočí.

No jasně že nebylo. „Je to pro mě" skočil nám do konverzace tak dvacetiletý kluk co seděl vedle mě. Barman nejistě kývnul, a začal se věnovat přípravě drinku.

„To jste nemusel" podívala jsme se na toho kluka. „Ale musel, chápu že se chceš ožrat ještě v mladém věku, taky jsem takový byl" uchechtl se.

Kdyby věděl kolikrát jsem se ožrala... „Tak to děkuju" slušně jsem se usmála, a z kabelky začala vytahovat peněženku. Doufala jsem že on není typ muže co by to za mě zaplatil, a doufal že mě na to nabalí, ale naštěstí se do mé platby nemontoval.

Usrkla jsem si drinku, a ucítila jak mi alkohol příjemně hřeje v krku. „Nevíte kde bych mohla najít Toma Kaulitze?" Zeptala jsem se mužíka, a on se zamyslel.

„Možná támhle" ukázal na druhou stranu klubu, a já se tam podívala. „Děkuju" seskočila jsem ze stoličky, a vydala se tím směrem.

*Tom Kaulitz*

Pozoroval jsem jak bloudí po klubu, a jakoby něco, nebo někoho hledá. „Miluješ jí co?" Drcnul do mě Georg, až se mi málem vylil drink.

„Sklapni" odsekl jsem. „Takže jo" zasmál se. „Hele ale dávej si bacha jo? Skoro vůbec jí neznáš" řekl, a vrátil se zpátky k nějaké děvce. On je zrovna ten správný kdo by mě měl poučovat.

„Vaness!" Zakřičel jsem na bloudící holku, a znovu se napil silného alkoholu. „Aaa! Tady si!" Nervózně se zasmála, a letmě mě objala na pozdrav.

„Pojď do V.I.P, tady je moc lidí" šibalsky jsem se ušklíbnul, a popadl jí za ruku. Táhnul jsem jí po schodech do druhého patra, a tam jí zavedl do místnosti jen pro nás.

Zavřel jsem za námi dveře a otočil se na překrásnou dívku. „Sluší ti to" řekl jsem, a prohlížel si její postavu v šatech, který jí krásně zvýrazňovaly křivky.

„D-děkuju" opatrně si sedla na gauč, a skleničku s pitím si odložila na protější stolek. Sedl jsem si vedle ní, a vytáhl flašku vína z chladícího boxu vedle sedačky.

Na stole už byly připravené skleničky, a tak jsem opatrně odšpuntoval lahev, a nalil stejně červenou tekutinu jako její rty.

Podal jsem jí jednu skleničku „Na zdraví" přiťuknul jsme si s ní, a napil se. Mám radši pivo než víno, ale teď se to hodí víc.

„Jak si zatím užíváš party?" Prolomil jsem ticho. „Mám být upřímná?" „Buď" „Jsem nervózní" sklopila hlavu k zemi, a já viděl jak se jí červenají tváře.

„Odkdy piješ tak silný alkohol?" Podíval jsme se na její skleničku s whiskey. Vaness bych spíš tipnul na holku co má kocovinu jen po jedné skleničce vodky s džusem.

„Zdá se mi že odjakživa" zasmála se. „Něco mě napadá" zvedl jsem se z gauče, a došel k telefonu vedle dveří. Zvedl jsem sluchátku, a čekal až se na druhé straně hovoru ozve barman.

„Tác panáku pro šest lidí" řekl jsem, a sluchátko vrátil zpátky. Nad jejím zmateným a zároveň šokovaným výrazem jsem se musel pousmát.

Sedl jsem si zpátky, a dopil svojí sklenici vína, stejně jako ona. Po nějaké době se na dveřích ozvalo klepání, a já tak daného člověka vyzval ať jde dále.

Číšník nám položil tác s dvaceti panáky vodky a rumu na stůl, a bez jediného slova opustil místnost. „Na co to je?" Zeptala se mě.

„Zahrajeme si hru" podíval jsem se do jejích modrých očí, ve kterých panoval strach, ale zároveň zmatení a nedočkavost.

„Kdo dá víc panáků, vyhrává dvacet euro od toho druhého" usmál jsem se, ale ona se zamračila. „Jen dvacet euro?" Založila si ruce na hrudi.

„Tak padesát" „Sto" navrhla „tak sto" souhlasil jsem, a už si v hlavě vymýšlel co s těmi penězi budu dělat.

„Budeme si to počítat, ať v tom máme přehled" vytáhla z kabelky kousek papíru a propisku. „Začni" popohnala mě, a tak jsem si vzal panák vodky, a bez jediné reakce ho do sebe kopl.

Ona udělala čárku u velkého T, a zopakovala moje pohyby. „Kurva" povzdychla si „Došli nám panáky a je to vyrovnané" mrskla s propiskou o stůl.

„Co kdyby jsme to dohráli u mě na hotelovém pokoji?" Navrhnul jsem, a moc dobře věděl co plánuji.