Zrcadlo [Yoongi FanFiction] ✔️

°The Way I Was Scared°

Ale musím už jít. Musím tohle svinstvo ze sebe dát pryč.

---

Šla jsem chvíli jen prašnou cestou a pak jsem přišla na začátek lesa, kam bych měla jít. Nejspíš už tady to bude moje poslední místo, co naposledy v mém životě uvidím.

Rozešla jsem se do lesa s tím, že už se nebudu ohlížet. Bylo to pro mě moc těžké. Veškeré vzpomínky, které jsem měla, za chvíli bude si pamatovat jen Hoseok. Jinak nikdo jiný.

Lituju toho, jak jsem se předtím k ostatním chovala. Měla jsem být více přátelská a snažit se bavit s ostatními.

Ne být sebestředná, nafoukaná a urážlivá holka, jako jsem byla. Lituju toho, ale už to bohužel nenapravím.

Po cestě do mé smrti jsem plakala nad tím, jaká jsem byla kráva. Přišla jsem o rodiče. Sourozence ani nevím, jestli mám. Děda a babi umřeli. Ale teďka nechci přijít i o Hoseoka.

Byl to za poslední sedm dní můj největší přítel, který mi rozuměl a měl mě rád, protože jsme si rozuměli. A to nás dalo dohromady a byli jsme něj kámoši.

Jenže teď už je konec. Můžu se teďka jen vybrečet nad tím, že jsme se takhle nebavili ani dříve.

Cestou kterou jsem šla, jsem přemýšlela nad těmito vzpomínkami.

---

Už nějaké ty tři hodiny uplynuly, a nastalo takové divné počasí, s nímž se nesl i divný pocit, který mám pořád.

Tenhle byl ale několikrát násobně větší, než mám obvykle / pořád. Cítila jsem něčí pohyb, který byl okolo mě.

Cítila jsem jeho. Toho muže za zrcadlem. Cítila jsem, jak je někde okolo mě a prochází se se mnou.

Ohlédnu se za sebe a leknutím začnu utíkat někam do neznáma. Nějaká osoba, kterou za posledních sedm dní mi je známá až moc.

Muž
Za
Zrcadlem

Odteď začínají jeho hry.