Slovak dream

3.

"co tady děláš?" Posadil se ke mně. "Odišla som od neho" měla jsem sklopený pohled protože jsem nechtěla aby viděl moje modřiny. On opatrně chitil  moji tvář a přesměroval můj pohled na něj..v ten moment co mi viděl do tváře se malinko zděsil. "To on?" Zeptal se tiše. Najednou jakobych nemohla mluvit , v hrdle jsem měla sucho a nedokázala jsem vydat jediného slova. Jen jsem přikývla. Natáhl ke mě ruku a já sebou cukla. Ruce jsem zkřížila, hlavu odklonila od něj a Kryla si obličej. "Neubližuj mi prosím ťa" horké kapky slz mi stékaly po tvářích. Kluk bezejmenná chytil moje ruce a držel je. "Neublížím neboj" zašeptal. Já se na něj podívala a v ten Moment mě pustil. "Máš kam jít?" Prohlížel si mě. "Nie nemám" styděla jsem se,Nevím proč ale styděla. "Půjdeš ke mně" neptal se. "To si hodný ale to nemôžem " snažila jsem se mu to vymluvit přecejen jsem ho nechtěla obtěžovat. "Neptal jsem se , jsi hodná duše a nechci tě tady nechat na pospas zlému světu" on je snad básník. Trochu jsem se pousmála a nakonec jsem souhlasila. Vzal mi tašku a pomohl mi vstát z lavičky. Bok po boku jsme šli mně neznámo kam.
Po deseti minutách středně rychlé chůze jsme došli před bytovku. Neznámí kluk nahmatal klíče a odemčel vchodové dveře , následně mi je pozdržel abych mohla vstoupit a až potom vstoupil on. Na tímto gestem jsem se pousmála a šla k výtahu..chvíli jsme čekali než dojel , když dojel kluk zopakoval gesto a oba jsme jeli do sedmého patra. Je to úplně cizí člověk a já mu věřím ale když nemáš co stratit je ti to jedno. Vystoupili jsme z výtahu a šli ke dřevěným dveřím. Kluk odemčel dveře a nechal mě vstoupit první. Na první dojem mi tenhle být připadal útulně a komfortně už to nebyla ta toxická domácnost kterou jsem sdílela s Davidem. "Běž úplně dozadu a doleva tam mám pokoj , za chvíli dojdu" já přikývla a vydala se tiše do pokoje. Na konci chodby jsem otevřela dveře nalevo a vešla dovnitř. Za sebou jsem zabouchla.
Pokoj byl menší ale zato pestrý. Na stěnách plakáty různých interpretů jako je Karel Kryl nebo Michal Hrůza. Na stěnách také nechyběli texty písní. Byla tady velká postel a vedle ní skříň. V rohu místnosti byla opřená kytara a menší polička s knížkami. Přešla jsem k dané poličce a prsty projížděla po knihách. 'things we dont talk about' - 'Milk And honey' - 'Romeo and Julie' - 'Hamlet' a další knížky o poezií a od Shakespeara. Když jsem si knihy prohlížela knihy přešla jsem k štěně s texty a plakáty. 'Bratříčku zavírej vrátka' - 'zakázané uvolnění' - 'Anděl' a další písně. Karla kryla jsem měla moc ráda a nikdy jsem nepotkal nikoho kdo by ho měl rád také.
Seděla jsem na posteli a čekala než neznámí kluk dojde. Pomalu mi docházelo že ani nevím jeho jméno. Dveře od pokoje se otevřeli a do nich vztoupila on. Tašku s věcmi položil k posteli a posadil se vedle mě. "Chceš něco k jídlu?" Já zakývala na nesouhlas. "Potrebovala by som sa poriadne vyspať "  řekla jsem potichu. "Dobře, půjčím ti něco na sebe ad se cítíš komfortně" zvedl se a přešel ke skříni. "Chceš triko nebo mikinu?" Překvapilo mě jak hezky poskládaná trička má. "triko prosím" poprosila jsem ze slušnosti. Po chvíli vytáhl triko a podal mi ho. "tady máš hned za rohem je koupelna kdybys potřebovala a chovej se tady jako doma" usmál se na mě."Dobre, veľmi ti ďakujem" kluk přikývl a opustil pokoj. Já si sundala svoje triko a dala si jeho , bylo mi až po kolena. Potom jsem si sundala kalhoty a oblečení položilo na kraj postele. Ve velkém triku a spodním prádle jsem si lehla do postele , přikryla jsem jsem se peřinou a konečně si odpočinula.