Slovak dream

6.

-Petr-

mohl bych její hlas poslouchat hodiny a hodiny. zamrzelo mě když mi řekla že by mě to pravděpodobně nezajímalo , zajímalo a jak. chci o ní vědět všechno, doslova. její hlas byl jako písen , moc krásná, moje oblíbená. když si jen představím kolik si toho s jejím bývalím přítelem musela prožít. je mi jí tak líto. ona je doslova andílek , moc hodný a milí andílek který spadl z nebe a je stracený v krutém lidském světě. " omlouvám se ti že mlčím andílku ale nevím co ti na to říct , je mi tě hrozně líto a dokázal bych tě poslouchat hodiny" byl jsem upřímný protože není nic lepšího než upřímnost. takhle upřímný nejsem ani ke klukům. ta holka se mnou dělá divy"Som unavená, mohla by som si ľahnúť".  promluvila po chvíli ticha. " samozdřejmně že můžeš" usmál jsem se na ni. vztal jsem a přešel ke skříni. otevřel jsem ji a vytáhl moji mikynu. zavřel jsem ji a přešel k posteli do které si už stihla lehnout. " kdby ti byla zima tady máš mikinu a kdyby jsi cokoliv potřebovala budu nahoře s klukama" ona se na mě usmála . bože ten její krásný usměv. pomalu jsem opustil pokoj a vydal se nahoru za klukama. oba pořád hráli fifu a vsadím se že si nedali ani přestávku. posadil jsem se k nim a vzal do rukou telefon. projížděl jsem si instagram než mi napsal david. _david._kopecky.: ahoj volal mi Marek a moc se mi líbí váš nápad ohledně jména crew a souhlasím s tím. ještě nevím jak pojmenujeme label ale domluvil jsem pronájem studia v centru města Brna tak až přijedete tak mi dejte vědět abych vám studio mohl ukázat. ještě jsem chtěl abyte se s klukama domluvili a udělali nějakou společnou písničku , slyšel jsem že nějakou máte rozepsanou. ano , ano , ano ted se nesmí nic pokazit. "kluci david nám to schvaluje a prý už zařídil studio s tím že máme dopsat prý tu písničku kterou plánujeme" calin se na mě nadšeně otočil a usmál se. "panebože konečně se to děje" položil ovladača přisedl si vedle mě. " no ale tím pádem potřebujeme aby dojel i kojo" já přikývl. " to máš pravdu" hlesl jsem. "hele hoši udělejte si to jak chcete já se vším jenom souhlasím" všichni jsem se zasmáli. "Marku víš co máš dělat" usmál se na něj calin. on jen protočil očima a s telefon odešel do jiné místnosti. " ta holčina je zvláštní" prolomil chvilkové ticho. jak tohle může říct. "Caline každý jsme svím způsobem zvláštní avšak ona nemá nic ,jediné co momentálně má jsme my" přikývl. "neznám ji a ty taky ne ale věřím že je fajn" usmál se. 
po chvíli přišel Marek. " kojo dojede zítra s tím že si prej máme skusit napsat nějaký slova která bychom tam chtěli dát kromě těch které už máme" já i Calin jsme přikývly. " no kluci já se do toho jdu pustit" zvedl jsem se ze sedačky. " já taky" řekl Calin. Marek jen pokčil rameny a svalil se na sedačku. sešel jsem schody do přízemí a šel do mého pokoje. potichu a opatrně jsem otevřel dveře a vešel dovnitř. spala. tiše jsem zavřel a šel ke stolu. z šuplíku jsem vytáhl blok. vzal jsem si propisku a začal jsem přemýšlet o tom co bych tam chtěl dát. "Žijeme rychle..." přemýšlel jsem co dál. zapsal jsem si to a snažil se přijít na další slova. nic. 
-Naty-
Probudila jsem se a cítila se o mnoho líp. první co jsem po mém probuzení vyděla byl neznámí kluk. seděl u stolu v rohu pokoje a v ruce svíral tužku. "Čo robíš?" on se rychle otočil a upnul na mě zrak. " píšu" odpověděl jednoduše." Vieš hrať na gitaru" přikývl s úsměvem. "Zahráš mi niečo" zeptala jsem se. on do ruky chytil zmiňovanou  kytaru a přešel ke mně , posadil se na kraj postele a já se zvedla do sedu. "Pravda byla řečena Pravda byla svlečena Ana maria moja Proč jsi mě jen zradila Město bere si duše,Duše co by neměla...." má moc krasný hlas. když pár řádků dospíval zatleskala jsem mu. "Spievaš veľmi krásne"