Slovak dream

11.

"Vůbec neděkuj" já se od něj odtáhla a rozhlížela se po klubu. "Kde sú chlapci?" Přejížděla jsem očima po všech. "Nemám nejmenší tušení" zasmál se lehce Petr. "Víc co pojďme si něco dát" já souhlasila a oba jsme mířili k baru. "Čo si dáte?" Zeptal se nás barman. "Poprosila by som jegra" barman přikývla. "A vy pán?" Přehodil pohled ode mě na Petra. "Dejte mi whiskey" barman přikývl a během chvilky před námi stáli naše objednávky. V moment když jsem ucítila ten pach toho horkého alkoholu udělalo se mi mdlo. Začala se mi motat hlava. "Ospravedlň ma" řekla jsem a odcházela. Po chvíli motání se mezi lidmi jsem došla na záchody které nebyli na pohled úplně hezké ale v téhle situaci mi to bylo jedno.
Zavřela jsem se do kabinky a ani se nezatěžovala s tím se zamčít. Zády jsem sjela po dřevěných dveřích až úplně dolů než jsem se setkala s ledovou podlahou.
-flash/back-
"Ideš neskoro" prohodila jsem směrem ke dveřím ve kterých stál řekla bych že opilí David. "Ty mi nebudeš riadiť čas, rozumieš?" Podíval se na mě ostře a mířil na gauč. Posadil se a upřel na mě pohled. "Čo tak čumíš? Dones mi snáď whisky nie?" Zvedl trochu hlas ale já jsem se nedala vyhodit z míry. Jen jsem přikývla a začala mi chystat jeho požadavek. Se sklenicí v ruce ve které byl nalití hnědý hořký alkohol jsem mířila k Davidovi. Podala jsem mu sklenku ketrou mi v zápětí až skoro vytrhl z ruky. Mírně jsem od něj odstoupila a pozorovala jak do sebe tekutinu lije. Přešla jsem zpátky ke kuchyňské lince a opřela se o ní. "Koľkokrát ti mám opakovať že ma budeš počúvať" neříkala jsem nic protože jsem ani nevěděla co mu na to mám říct. " ale Ja som ťa poslúchla" David položil sklenku s tvrdým alkoholem a přešel ke mě. "Žiadne ale" napřáhl se a uhodil mě.
-end/of/the/flash/back-
Slyšela jsem zběsilé klepání na dveře a hlasy. Na první dojem jsem je nedokázala rozeznat protože mi ještě trochu zvonilo v uších. Pokusila jsem se zvednout a když se mi to povedlo otevřela jsem dveře, za nimi stal vyděšený Petr. "Panebože jsi v pořádku andílku" chytil mě za ramena a díval se mu přímo do očí. Vidění se mi pomalu vyjasnilo a přestala se mi motat hlava. "Už zase" vydechla jsem. Petr si povzdechl a opatrně mi přehodil ruku přez rameno tak abych se Nelekla. "Chceš už jít" vyšli jsme z klubových hajzlů. "Nemusíme ak nechceš" nebylo mi nejhůř ale nechtěla jsem mu kazit zábavu. "Dobře tak si něco půjdeme dat a bude to dobrý ok? A kdykoliv bys chtěla jít tak stačí říct" já přikývla a oba jsme mířili na bar.
Blížilo se ke třetí ráno a já znovu byla na hajzlech ale tentokrát ne proto že by se mi udělalo špatně ale protože mi někdo nabídl fet. Normálně bych ho odmítla ale chtěla jsem to skusit. Později toho budu asi litovat ale jak říkám když nemáš co starzit riskuješ. Barvy se začali motat a všechno bylo hezčí , měla jsem pocit jakobych zvládla všechno. Sebevědomě jsem vyšla ze záchodu a proplétala se David lidí. Hledala jsem kluky ale ani jednoho jsem nenašla potom už byla jen tma.
Mlžilo se mi vidění a já zase byla na hejzlech. Prokletý hajzly a pak už jenom tma.
-petr-
Zase se mi starzila, jestli se jí něco stane budu si to vyčítat do konec života. Proplétala jsem se lidmi a hledal ji , nikde nebyla. Byl jsem se ptát i na baru a neviděl ji nikam odcházet takže musela být tady. Hajzly. Rychlím krokem jsem vešel dovnitř a v poslední kabince jsem viděl něco čeho budu na dosmrti litovat.