Slovak dream

9.

Byla jsem zmatená a Petr musel být ještě víc. Nebo mně se to tak zdálo. "Jsi v bezpečí" šeptal. Obmotala jsem svoje okolo jeho těla a pevně ho stiskla. Když se odtáhl jenom se na mě koukal. "Už je všechno dobrý dobře? Jsem tady s tebou" ujistil mě ještě jednou a já přikývla. "Víš co se s tebou dělo?" Tolik otázek , žáden odpovědi. Nemohla jsem mluvit , najednou jakobych Stratila hlas. "Neviem ale Ty očividne áno" vykoktala jsem. Petr se nahlas a intenzivně nadechl a posadil se vedle mě.
"S největší pravděpodobností jsi měla panickou Attaku" chvíli jsem se zamyslela protože se mi to už nestalo pět let. "Víš co to je? , měla jsi to už někdy?" Ptal se. "Áno mala ale pred piatimi rokmi odvtedy sa to zlepšilo" Petr přikývl. "Dobře a zvládneš to tady sama?" Nebyla jsem si jistá jestli ano ale neměla jsem na výběr. "Áno zvládnem" falešně jsem se na něj usmála. Petr se na mě také usmál a odešel. Já se opatrně zvedla ze země a šla do postele , zachumlala jsem se do teplé peřiny a na chvíli vypla.
-petr-
Opustil jsem místnost a za sebou jako vždy zavřel. Šel jsem nahoru po schodech až do obýváku. Na sedačce seděl Marek. "Nevíš kdy dojede kojo?" Přisedl jsem si k němu. "Za 10 minut calin pro něj jel na nádraží" já přikývl a z kapsy vytáhl telefon. Nedokázal jsem přestat myslet na to co se jí stalo. Nepanikařil jsem protože jsem věděl co dělat ale byl jsem zaskočený , nikdy jsem to nezažil na někom jiném než na mně.
Seděl jsem na židli zatímco calin a Kojo něco řešili u stolu . Vedle mě opřený o stěnu seděl Marek. Byl mimo.. poslední dobou mu všechno bylo jedno a pomalu neměl ani vlastní názor. Skoro nemluvil a choval se divně. Byl to jeden z mích nejlepší kámošů a tak jsem se o něj docela bál. Znám ho už dlouho a jediný co ho rozhodilo bylo když neměl trávu nebo chlast.  Co ho znám tak moc holky neřešil a spíš pálil. Nezazlívám mu to protože stejně všichni jednou umřeme.
"Kluci pojďte sem" pobídl nás kojo a my se společně s Markem zvedli a šli za nima.  "S calin jsme to celý dali dohromady, souhlasíte s tím jak to je?" Já očima projížděl text a bylo to úžasný. "Je to skvělí za mě ano" připadal jsem si jak v Československo má talent. "Klidně" pokrčil rameny Marek. Bylo vidět že mu je to docela jedno ale nemělo by protože o tomhle sníme už dlouho a teď se to konečně plní a nechci ho nějak vinit ale s jeho přístupem nevím jak to bude zvládat , každopádně je to na něm a já bych mu do toho neměl mluvit ale jako jeho kámoš ho konfrontuju. "Super tak já s Davidem skusim domluvit beaty a až se vrátíte zpátky do Česka tak se domluvíme , nahrajete to a naše kariéra může začít"  vítězně se zasmál. "Tak to jedeme slavit" řekl Marek. "To je dobrej nápad" přiznal calin. "Kluci a co?..však víte...ona?" Podotkl jsem. Nevím jak na tom je a po tom co se stalo. Nechci ji nechávat samotnou. "Kdo?" Projížděl po nás zmateně kojo pohledem. Všichni tři jsme byli zticha. Přemýšlel jsem jak mu to vysvětlit a hledal správná slova. "No jak to říct" začal jsem. ",Teď mám takovou jednu kamarádku která je tady u nás no" bylo hrozně těžké mu to všechno vysvětlit a ani jsem nevěděl jak. "Piču kamarádku , je do ní zamilovanej jak Romeo do julie" začal se smát calin a chitil mě kolem ramen.