noční hra

23 2 0
                                    

A je to tady, kluci se mě vzbudili že je noční hra, já se rozhodl jít. Vylezl jsem a viděl usměvavoum Karen. Došel jsem k ní a ona se začala ještě víc usmívat. Já se ale začal smát a ptát se Karen,, Proč se usmíváš, jako by jsi měla něco za lubem?" Karen se začala trošku smát,,No ale nic? Co bych měla za lubem? Řekla nevinným hlasem a tačala se smát úplně. Já si všiml, jak se nenápadně vydala jinam, ale já jí tu radost neudělám. Šel jsem stále za ní, ona se pak zastavila a všimla jsi, že jsem u ní zas. ,,Nicku" dodala s provokativním výrazem.,,No? Trápí vás něco madam? Nebo mi jen něco tajíte" Zrptal jsem se provokativně naoplátku zas já. ,,Ale nic a i kdyby, stejně ti to nepovím" dořekla a vyplázla na mě jazyk, pak zmizela, vetřela se mezi Cathy s Mayou. Pak po mě hodila provokativní pohled. Potvora, nebránil jsem se úsměvu. Ona po mě ale hodila ještě jedním pohledem ve stylu, a ne, neoplatíš mi to. A to už jsem se začal smát.

Po vysvětlení hry, jsme se rozdělili do skupin: Lovci, zvěř a odpadlíci.
Po lese jsou poschovávány stanoviště s jídlem pro zvěř s tím, že tam jsou i druhy vzácného ovoce, to představují zlaté Bukovice. No a úkol zvířat je si jich odnést co nejvíce do úkrytů. Ale pozor, jsou tu Lovci a ti se snaží nám co nejvíce bukvic sebrat. Pak jsou tu odpadlíci, ti se snaží hledat a vystopovat úkryty, když úkryt najdou, mohou si vzít všechny bukvice, které tam jsou a přitom poškodit lovcům, odpadlíci totiž mohou chytat lovce. Takže takhle, zvěř běhá a snaží se dostat co nejvíce ozlacených bukvic aniž by je někdo chytil, Lovci je chytají a berou jim bukvice a mají i svoje úkryty, ale nemusí je používat, odpadních chytají Lovce a hledají úkryty, ale pozor, pak po lese jsou poschovávaní vedoucí, neboli temní duchové a ti straší a všechno berou všem, ale nesmí brát nic z úkrytů. Já jsem Lovec. Najednou jsem si uvědomil že Karen zmizela? Někde tu asi je, jen jsem slepej.

Když jsme se rozdělili, všiml jsem si že jsou samá zvířata, pak asi 5 lovců, pak 3 odpadlíci a pak už jen 2 temní duchové. Ale jak vím správně, tak 4 vedoucí a kuchařky, jak říkali tak udělali hranice a stojí na rozích a zbyl tu jeden vedoucí a nikoho u sebe neměl. Kdo je ten další?

Vedoucí už s někým odešel, říkal že až si najdeme úkryt, bude někdy začínat hra. Započne, až se ozve gong. Tak moment, už asi vím kdo je ten druhý temný duch. Karen! Tak proto ten škodolibej úsměv. Anebo se mílím, neviděl jsem jí odcházet, asi blbost. Tak proč ten výraz Karen? Ptal jsem se v duchu sám sebe. Však já na to přijdu.

,,gnnnng" hra začala, já už konečně mohl vyběhnout z úkrytu. Ha, už někoho vidím. Zvíře, podle typu běhu a velikosti soudím, že je to, no vida, nazdárek Matte. Usmál jsem se a co nejrychleji vyběhl, jelikož Matta moc dobře znám a je rychlej jak na motor.

Zrovna jsem útíkal, zjistil jsem i že místa se stanovišti jsou označená fáborkem a nějakým světýlkem. Už mám asi 6 bukvic. Docela dobrý, ale měl bych si je schovat do úkrytů.
Huh!  Nadskočil jsem skoro metr vysoko a zacpal si pusu, abych nevykřikl. Někdo přede mě skočil, měl černou kápi, trochu menší než já, ale né o moc. Teď jen kameně stojí, není mu vidět do obličeje. ,,Fuj, já jsem se vás tak lekl" prolomil jsem to nepříjemné ticho. On nezareagoval a ani se nepohnul, já se opatrně přiblížil a.

,,Aaaajjaaaaj!" Vykřikl na celý les, když jsem se pohla a chytla ho zbrkle za paži paži, abych ho vylekala. Začala jsem se strašně smát, skoro jsem chytala záchvaty smíchu, jak na mě vyjeveně koukal. On se zamračil. ,,Jsi normální?! Víš jak jsem se lekl?! Jsi šílená! Víš to?" Řekl, ale já se furt smála, už o něm ví určitě celý les! ,,Ták, bukvičky, vzácné ovoce" Natáhla jsem k němu ruku. On se na mě furt vyjeveně díval, ale bukvičky mi nakonec podal. Já se na něj usmála a už jsem odbíhala pryč, jen jsem mu ukázala dvouma prstama, že ho stále sleduji. No, tak příště Nicku! Usmála jsem se pro sebe. Dostala jsem 6 bukviček. To je celkem dost, ostatní, co jsem chytla za lovce měli většinou po dvou bukvičkách. Na tebe si Nicholasi budu dávat pozor. Celkově mám zatím 17 bukviček.

,,Ale ne" řekl, když jsem ho zase vylekala. Zase mi dal spoustu bukviček. Dostala jsem jich 8.,,No teda, tobě se tak hezky daří zbírat bukvičky" žasnu a koukám na 8 nových bukvuček.,,Jo, jenomže je tu někdo, kdo mi je vždycky sebere. Prostě se mi daří vykrádat úkryty, naštěstí ale nějaké mám ve svém úkrytu a ty tam nemůžeš, heč." Dořekl, ale furt vypadal naštvaně. ,,Ty se furt zlobíš" drcla jsem do něj ramenem a pak jsem odešla. Asi už ho nechám. Nechci aby byl naštvaný.

Zazněl gong, ukončující hru. Zvládla jsem pochytat spoustu zvířat a Lovců s odpadlíky. Když jsem došla na mítinu, kde je sraz, všimla jsem si, že Nick zuří ještě více, asi mu nějaký odpadlík vykradl úkryt. Ale dál jsem to neřešila, měla jsem totiž radost z Michaela, Michael byl zvíře a moc se mu dařilo,, Skrýval jsem se v houští před Lovci a tebou. A úkryt jsem měl v keři. A..." Povídal a povídal, já z něho měla radost.
Ale nebránila jsem se pohledu na Nicka, štve mě že jsem mu zkazila hru, ale ne jen jemu... I jiným dětem, které sbírali dobře, ale všichni vypadali nadšeně až tedy na Nicka. Nakonec jsem se vydala k němu. Pak se natáhla a do ucha mu pošeptala ,,Promiň " pak jsem se otočila na patách a vydala se ke stanu si konečně lehnout, únava se mnou cloumala. Ale někdo mi sáhl na rameno. Já se otočila a spatřila Nicka. ,, Ne, já bych se měl omlouvat, to já se neovládl, i když to byla jen blbá hra. Naštvalo mě, že mě všichni tak snadno chytali. Promiň Karen." Já se na něj usmála. ,,Děkuji" poděkovala jsem mu.
,,Tak dobrou noc a ať ti je zítra lépe." Dodala jsem.,,Děkuji a také dobrou noc"  popřál mi také, pak už jsme každý vyrazili do svých stanů na cestu do svých smyšlených snů a dějů.

 Nový Začátek Kde žijí příběhy. Začni objevovat