Nový Začátek

Další den

Pííísk!!! ,,Budíček!!!" ,,10, 9,... Ale ne! Já úplně zapomněla, že budíček je na čas! Vyjekla jsem, holky se ma mě pobaveně podívaly, ale já moc pobavená tedy nebyla. ,,Na to si zvykneš, uvidíš" odpověděla Cathy a mile se usmála, jak já jsem si je díky tomu obě rychle oblíbila, ,,neboj" řekla když se obouvala. ,,3, 2,... Vyletěla ze stanu, jen taktak jsem to stihla o mili sekundu přesně. Ještě se na některé děti čekalo. Pár dětí dělalo dřepy za pozdní příchod. Mezi nima byl i jeden kluk, co včera u večeře seděl poblíž, a nemohla jsem se ubránit na něj furt nezírat, nevím, ale něco mě na něm zaujalo. Má krátké světle hnědé vlasy,  které se jemně vlní a spadají mu do obličeje, jemně podlouhlou hlavu s pihovatými tvářemi, do očí jsem mu ale neviděla. Působil mile. ,,Tak a rozcvička!" křikl vedoucí Marek, když pozdě příchozí dodřepovali. ,,Ale neee!" řekla jsem trochu víc nahlas než bylo původně v plánu, to jsem opravdu nechtěla, už včera jsem si všimla že vedoucí Marek je docela přísnější i když se to nezdá. Všichni se na mně celkem pobaveně otočili, včetně Marka, který mě zpražil pohledem, kdyby měl lejzrivý pohled, asi už bych byla na popel.  ,,Tak a už se ví, kdo dnes bude vypomáhat, ty budeš dnes vypomáhat po snídani a taktéž po obědě s nádobím" řekl Marek tvrdým tónem v hlase. Všichni okolo mě se začali potichu smát, ale když došlo k rozcvičce, najednou zmlkli. Jo já vím, jsem celkem hubatá no, ale jen někdy. Vybíhali jsme do nedalekého kopce směrem k horám až do lesa, kde jsme se protáhli, udělali dřepy a zahráli si krátkou prorahovací hru a pak jsme zase běželi dolů k potoku, kde jsme si povině opláchli obličeje pod dohledem Marka a rozešli se každý jinam, tam kam jsme potřebovali. Většina na denní hygienu, nebo rovnou na snídani. Já se vydala do stanu, vešla jsem tam a holky už tam byly. ,,Ahoj, tak co rozcvička? A tábor? No neříkej že se nebavíš" zeptala se Maya a Cathy přikyvovala, ale dál se věnovala své kosmetice. ,,no nevím, dost náročná, ale asi dobrý" odpověděla jsem po popravdě mezitím, co jsem si na sebe brala tmavě tyrkysové tričko a kraťasy s černou mikinou s klokankou, na zádech měla nějaký nápis a jink jank znak. ,,Zatím si nejsem jistá, ale je to tu vážně hezké" odpověděla jsem po chvíli, co jsem si uvazovala náramek. ,,To jo, ale uvidíš, bude se ti tu líbit," řekla Maya a Cathy přikývla a zamumlala na souhlas. ,,Mhm." ,,Jdete si se mnou vyčistit zuby k potoku?" řekla pak ještě. ,,No fuj, jak si můžeš čistit zuby před jídlem? Vždyť je to hnusný" řekla jsem jí. Ble, představa, že jím jídlo po čištění zubů byla dost nepříjemná, to jídlo pak chutná pěkně hnusně. ,,Cože? Mně to příjde normální, vyčistím špínu ze zubů po večeru." Řekla. Maya pak řekla ,,hele, to mi říká furt" a obrátila oči v sloup. ,,Cos to udělala? Ty jsi se ušklíbla," řekla Cathy a já s Mayou jsme se neudržely a začaly se obě smát. Cathy se na nás zatvářila ,,Holky, to fakt není sranda!" Řekla, ale po chvíli se začala smát s náma ,,Tak pojďme radši, ať stihneme snídani!" řekla jsem. Otevřela jsem stan, ať se provětrá po ránu, dokud nebude vedro, pak jsme vyrazily z chatky směrem k jídelně. Vylezli jsme ze stanu a vydali se k jídelně. Byli tu už skoro všichni, kromě nás...  ,,Au, co to???" řekla jsem, když jsem spadla na zem, jelikož kdosi kdo nedával taktéž pozor na cestu se  se mnou jaksi srazil. ,,Promiň" odpověděl ten kdosi nade mnou. Koukla jsem se nahoru a spatřila toho, kterého jsem viděla na rozcvičce a i včera na večeři, jo, byl to on, cítila jsem, jak mi rudnou tváře. Teprve teď jsem mohla spatřit jeho překrásně hnědé oči, v barvě stromové kůry, hluboké a.. kdybych si neuvědomila, že na něj stále zírám, asi bych se dál těmi svými vpíjela do těch jeho, možná i on do těch mých. Natáhl ke mně ruku. Já jsem zaváhala, ale nechala jsem se nakonec zvednout ze země. ,,Ještě jednou se omlouvám, mimochodem já jsem Nick." Představil se a podal mi ruku, já se na ní chvíli dívala a pak jsem mu podala i tu svou. ,,Já jsem Karen" představila jsem se a usmála se. Snažila jsem se nedat najevo, že mě překvapil. Ruku mi jemně stiskl a pak jí pustil a úsměv mi oplatil tím svým, krásně se usmíval. Pak jsem ho rychle obešla a našla jsem pohledem holky, tak rychle jak to jen šlo, jeho přítomnost mě znervózněla, když jsem je pohledem našla, vydala jsem se za nima do fronty, k snídani jsem si ze stolu vzala bílý jogurt, i když ho moc nemusím a k němu cereálie a trochu mléka. Pak už jsem následovala holky ke stolům do rohu jídelny. Posadila jsem se a pustila jsem se do snídaně. Nemohla jsem se ubránit kradmého pohledu směrem k Nickovi... Ten se na mě díval také, ale když si všimnul, že jsem si toho všimla, ne, neodvrátil pohled... Chvilku jsme se sobě navzájem dívali do očí, ale já už to pak nezvládla a odvrátila jsem oči jinam. To mě chce vyprovokovat pohledem? Jako za co? Za to jak jsem nepozorná? Holky si toho nejspíše všimly... ,,kam jsi se to dívala?" zeptala se mě Cathy podezřívavě. ,,Ehm, nikam..." řekla jsem a snažila se znít přesvědčivě. Znovu jsem se koukla jeho směrem, furt na mě hledí, když si všiml, jak jsem ho chytila při činu, byl tentokrát on, kdo odvráti zrak, tomu už jsem se musela trošku pousmát, jak roztomilé.
To už se na mě podívala i Maya se zkoumavým pohledem, no asi mě podezřívají a neskočily mi na to. Ale už nic nenamítaly, asi mi to nevěřily, že se nic neděje. ,,Musíš nám to vše pak povyprávět." Řekla Maya když se zvedala od stolu. Zřejmě na mě v chatce padne několik set otázek a ani se tomu nedivím.

Byla jsem druhá po snídani a tak jsem si do chatky doběhla pro kartáček na zuby a pastu a pomalu došla k potoku, kde začíná les a zároveň louka. Chvilku jsem se procházela listnatým lesem podél potoka, asi bych neměla chodit daleko, ale nějak jsem si to v tu chvíli neuvědomovala. Tak jsem šla dál a objevila jsem krásné místo, kde byl jeden docela veliký kámen, ktery byl napůl v potoce a dalo by se na něm sedět a kolem kterého okolo kamínkové plážičky, rostou tu listnaté keře a stromy. Sedla jsem si tedy na ten kámen a začala si čistit zuby... Hladina potoka se přitom třpytila a chladil mě letní vánek, nějakou dobu jsem tady seděla, tedy do té doby, než mě vylekal něčí hlas. ,,Co tady děláš?" Já se pomalu otočila a spatřila Nicka. ,,O tomhle místu vím jenom já," dodal pak s tvrdým výrazem. ,,Nooo, tak to už tedy zřejmě asi nejsi sám!" dodala jsem a výraz mu oplatila. On se jen uchechtl. ,,Proč ten výraz?" zeptal se a zadíval se mi do očí. ,,Jen ti oplácím ten tvůj, a taky jsi měl dávat pozor na cestu, jestli si snad nepamatuješ " dodala jsem. ,,Jenomže ty taky," řekl s úsměvem a nenápadně se zasmál, ale ja si toho všimla. ,,Proč se směješ? Co je tu vtipného?" Na to mi nic neřek a jen se usmál. ,,Opovaž se někomu o tomhle místu říct, jinak.." nedořekl větu. ,,Jinak co?" zeptala jsem se. Bylo vidět, že přemýšlí. ,,Jinak budeš mokrá." Pche, zasmála jsem se v duchu. ,,Já se vody nebojím". ,,Slibuji..." dodala jsem ještě trošku neochotně. ,,Celou větou" řekl Nick. ,,Slibuji, že niiikooomuu o tomhle místě nepovím, stačí???". ,,Jo, to je lepší," řekl. Si myslím, řekla jsem, ale ne nahlas. Navíc tu mají dokonalý východ slunce.