Copak ti je?

20 3 0
                                    

Mike umí dost vyprávět vtipy. S Cathy jsme se nasmály, pak mi pošeptal, jak o minulé bojovce vyděsil vedoucí, až přepadli přes pařez, já se začala smát, prý to vím jen já, nakonec to pošeptal i Cathy. Propukly jsme v smích. ,,A proč to nesmějí slyšet i ostatní?" Zeptala jsem se potichu "no, oni mi říkali ať to nikomu neříkám, pak by to chtěli i ti malí, přeci víte jak jsou divoké a jaké mají nápady." Znovu jsme se začaly smát. Pak promluvil Matt a ptal se jaké budeme mít léto. ,,No, já pojedu na Island za svým bratrancem" oromluvil Mike. ,,No páni, ty se máš, ni já pojedu za babičkou
na chatu a pak na kolařský tábor." Řekla Cathy. ,,No já také, pak pojedu k tetě hlídat psa." Řekl zase Michael. Všimla jsem si, že se na nás kouká odcházející Nick. Copak mu asi je, nevypadá zrovna nadšeně.

Po snídani jsem si četla a povídala si s holkama. Přišla i Emily a Michael. Zrovna jsme seděli za stanama na kraji lesa u potoka. Dokonce se k nám připojilo i více dětí, tak jsme se rozhodli, že si zahrajeme městečko Palermo. Dokonce i vedoucí se přidali. Po chvíli se snad přidal celý tábor. ,,Městečko Palermo usíná a probouzí se Anděl" posadila jsem se" Anděli,  kdo myslíš, že bude dnes potřebovat tvou pomoc?" Ukázala jsem na Nicka,, Dobře, anděl usíná a probouzí se vrazi. Vybírají svojí oběť, nyní usínají. Probouzí se šerif a pátrá, kdo by mohl být ten, kdo tady krade životy?..." pokračovalo to dál a pak jsme se probudily ,,Zabit byl Nick, ale anděl mu vdechl nový život, kdo myslíte, že je ten, co všechno zapříčinil?" Ptal se vypravěč.  Já se na Nicka usmála, ale někdo si toho všiml a ukázal na mě,, to Ona, ona vrhla takovým zlým výrazem na Nicka" řekl Michael. Tím mi vyrazil dech. Všichni se na mě podívali, já ztuhla a zpanikařila. ,,Máš něco na svojí obhajobu?" ,,Jo, to že se na někoho usměju, neznamená, že jsem ta zlá..." ,,Nenene, já myslím, že to značilo, no počkej příště, příště tě dostanu" řekl Michael. ,,Tak co navrhujete?" Řekl vypravěč. ,,Já bych navrhovala jí zatím nechat" řekla Emily. ,,No dobrá, ale příště jí skosíme" řekl Michael. ,,To zní podezřele Michaeli" namítla jsem. ,,souhlasím" namítla Cathy. ,,Tak kdo hlasuje pro Karen." Přihlásila se čtvrtka lidí,, a pro Michaela?" Přes polovinu, ale beze mě bylo mi ho líto. ,,Michael je vrah" Všichni zajásali, ale otočili pohled ke mě ,,Proč jsi nehlasovala?" Městečko Palermo usíná, probouzí se Anděl,, zvedla jsem hlavu a ukázala jsem na Emily, ta mě ušetřila ,,Anděl usíná...." probudilo se Městečko Palermo ,,Zabit byl Nick" řekl vypravěč. ,,Já navrhuji jít po Karen, už přeci víme, že vrhla nějakým pohledem a přeci jenom, vrah šel zase po Nickovi a všimněte si, že nehlasovala, když jsme zvolili Michaela" řekla Emily. ,,Má pravdu, myslím si to taky!" řekl Matt. ,,Tak kdo hlasuje pro Jaren?" Zeptal se vypravěč. Všichni zvedli ruku, Nick po mě vrhl škodolibým výrazem. ,,Karen, je a byla ..." odmlčel se vypravěč. ,,Anděl" Nick vytřeštil oči a omluvně po mě vrhl pohledem. ,,Městečko Palermo usíná, probouzí se vrazi" probudila se Emilly a Mia. Ach, jak já to věděla. Uvedla jsem se a odešla jsem do stanu, protože už mě to nebavilo.

Četla jsem si knížku. Byla zrovna tak napínavá, když někdo zaklepal na dveře od chatky. Já se lekla. ,,Ano?" Zeptala jsem se a vešel Nick. ,,Jé ahoj" řekla jsem. ,,Ahoj, jen jsem se přišel omluvit" promluvil. ,,To nevadí, je to jenom hra, víc by mě zajímalo, co se děje? Stalo se něco? Od rána vypadáš bez nálady" řekla jsem mu.

Promiň, nic se nestalo. ,,Co jste si ráno šeptali u snídaně s Mikem? Smály jste se jak splašený" Zeptal jsem se jakože nic. ,,Jo to, povídal nám vtipnou
Historku, ale nesmíme jí nikomu říkat, aby se nerozšířila po táboře" řekla. ,,Já bych to nikomu neřekl" slíbil jsem. ,,Promiň, já slíbila, že to neřeknu. Tak se ho zeptej, jestli tě to zajímá" usmála se na mě. Dál už jsem to neřešil, asi nemám důvod žárlit. Jen jsem pokýval hlavou na odpověď .
Chvilku jsem tam ještě pobyl, povídali jsme si. Všiml jsem si, že Karen čte nějakou knížku. ,,Ty čteš Volání divočiny? Tu už jsem přečetl nejméně třikrát" řekl jsem. Karen propukla v smích ,,Ty? Ty a knížky? Si děláš jen srandu co?" Smála se. ,,Náhodou jsem jí četl! Ještě si pamatuji spisovatele, Jack London", po tom, co jsem jí to řekl zvážněla, ale v očích se jí furt leskl plamínek smíchu. Ona se usmála ,,No, tak to bych do tebe nikdy neřekla, ty jsi takový divočejší typ, ty spíše běháš, blbneš a všemu se směješ" řekla. ,,No dovol, náhodou jsem často četl, teď čtu znovu Robinsona Crusoe." Ona se začala znovu smát ,,Ty a vážné knihy?" ,,No jo, tak přiznávám, čteme spolu s Tátou, sám bych to asi moc nedal. Ale některé knihy jsem sám četl, třeba bílého tesáka" řekl jsem. ,,Tak mi řekni,  jak  se Buck dostal pryč od své první a pravé rodiny, jak se to stalo." Promluvila. ,,No, tak, byl tam zahradník, Manuel a ten, když byl pán Bucka pryč, a jeho rodina měla na pilno,  tak Manuel Bucka odvedl, prodal." Řekl jsem. ,,Jo, dobrý, ale Buck neměl pána, on tam velel." Řekla. ,,Puntičkářko" řekl jsem, ona se jen usmála. ,,Takže ty čteš rád Jacka Londona" řekla. ,,Jo"

Dlouho jsme si povídali. Bylo to fajn. Nakonec jsem pak odešel. Dnešek jsem ale více trávil s Mikem, Mattem a Mayou a Cathy. Pak byl oběd. Karen pak zase zmizela do stanu.

Dnešek je jinak takový volnější. Pár her, ale jinak volno. Dnešek byl spíš o městečku Palermu, všichni si tu hru oblíbili a tak jí furt hráli, popravdě už mi ta hra leze krkem. Jo, bavila mě, ale hrát jí furt dokola mě nebavilo. Kdyby to alespoň hráli normálně. Jenomže nikdo tu hru asi neumí hrát tak, aby se hrála jak měla. Když byla vypravěč Klára nebo Iva, bylo to fajn.
Jakpak se asi má Karen? Asi jí odpočívat moc nebaví. Napadlo mě, že bych za ní šel, ale Mike a Matt pryč, si zakopat s míčem a zahrát si volejbal s Mayo, Cathy, Emilly a Lukasem. Vedoucí totiž mezi dva stromy natáhli síť.

Hráli jsme dlouho. Alespoň tohle byla pořádná hra. Nakonec nám vedoucí oznámili, že bude večeře, tak brzo? To jsme byli tak zapálení do hry, že jsme zapomněli na čas? Tak to je senza, Ne, žádná ironie, opravdu mě to mile překvapilo. Teď už jsem ale opravdu zamířil za Karen, jak se asi má. Zaklepal jsem na stan, ale nikdo tam asi není, nakonec přišla Cathy ,,Ona tě asi neslyší, jestli furt spí" řekla a otevřela stan. ,,Kladně pojď dál" pozvala mě. Já tedy vešel. Přišla i Maya. Všiml jsem si, že Karen opravdu spí. Rozcuchaná, usměvavá a bezstarostná. Cathy pak začala ,,No, tak slyšela jsem, že vedoucí po táboře když jsme byli všichni pryč na hrách, poschovávali po táboře 5 speciálních nápověd, takže se teď budeme muset snažit mnohem více, jinak Nanci našla nápovědu na hru, dnes před večerkou se musíme dostavit k potoku, tam nám vedoucí zdělí a vysvětlí tu nápovědu, než přijdou ostatní. Vysvětlí nám jí díky nápovědě dřív, čímž nám naznačili, že můžeme vymyslet plán, ale pozor, tým kde je Karen, taky našli nápovědu, tak musíme být rychlejší a pořádně to promyslet" šeptala. ,,Dobře, po těchto slovech jseme začali budit Karen na Večeři.

 Nový Začátek Kde žijí příběhy. Začni objevovat