SAME TYPE

část ☆ čtrnáctá

Starší se z auta porozhlédl kolem. Jisung zastavil na místě, odkud byl výhled na velký rybník, kolem kterého bylo nespočet stromů. Všechno bylo krásně zabarveno do zelené barvy, nepočítaje květiny, jež byly rozmístěny pod stromami, ty byly různě barevné. Slunce dělalo každou barvu zářivější.

Okolo rybníka se nacházela kamenná cesta a poblíž jejich auta stála světlá lavička. Mladší by tu neparkoval, pokud by musel jít daleko, aby si sedl. Minho byl okouzlen. Nečekal, že by černovlásek vybral takové romantické místo pro ně dva. Rozhodně ho to ale příjemně překvapilo a Jisungovi to dalo imaginární plusové body navíc.

„Koukám, že se líbí," zachechtal se Jisung po Minhovo boku. Celou dobu byl natočený staršího směrem a pozoroval, jak zjišťoval, kam je mladší zavedl. „Jo, pěkný místo si vybral," uznal brunet s úsměvem, tentokrát s pohledem na řidiči. Jisung se zaculil. „Pěkný místo pro pěknýho kluka," zalaškoval se starším.

Minho se taktéž zaculil, koukaje Jisungovi do očí. „Flirtování ti jde," ocenil mladšího s menším zasmáním. „Tak co mi nejde, viď," zamrkal černovlásek na Minha. Starší protočil oči, na obličeji ale stále menší úsměv. Líbilo se mu, jak se k němu druhý choval. „Nejdou ti třeba dělat míchaná vajíčka," pověděl starší, na což mu chtěl Jisung něco odpovědět.

Starší ho ale nepustil ke slovu a pokračoval ve vyjmenovávání věcí. „Nebo ti nejdou rozepínat knoflíky, taky neumíš zírat nenápadně a pravděpodobně se nedokážeš nehádat kvůli prkotinám," řekl rychle, nechav Jisunga s vykulenýma očima. Starší na mladšího vycenil zuby, jak byl spokojený se svým výrokem.

Chlapec za volantem byl vyveden z míry. Vyloženě na druhého čuměl a snažil se vstřebat to, co na něj stihl vyvalit. „Všímavý to kluk," zasmál se mladší. Brunet pokrčil rameny a odepnul svůj pás, tím pobídl druhého chlapce, aby udělal to stejné. „Pravda, pojďme už," vyzval bruneta a vyskočil ze svého auta.

Zasáhl ho studenější vítr, jelikož se blížil večer. Venku ale stále nádherně svítilo slunce, což chlapce neodradilo, aby si sedli na nedalekou lavičku. Minho mezi ně položil tašku, ve které měli jídlo objednané v McDonald's. „To už budeme mít studený," řekl zklamaně brunet, když si vyndal to, co si objednal.

„Snad ne," zamumlal černovlásek, opravdu doufaje, že to tak není. Chlapec si také vzal to, co bylo jeho a oba se do toho pustili. Jedli své burgery a obdivovali výhled, který se jim naskytl. „Dobrou chuť jinak," usmál se mladší na staršího. Minho se také usmál a jen kývl, protože měl plnou pusu. 

Mezi chlapci panovalo příjemné ticho. Oba si užívali šumění stromů a nepotřebovali si tu chvilku narušovat konverzací. Konečně jedli po té době, co furt někde jezdili autem. Minhovi to nevadilo, užíval si pohled na Jisunga řidiče. Ale vajíčka, které si předtím připravoval, si dělal z důvodu, že měl hlad. 

Také je rád, že ve svém volnu nesedí sám doma. Sice si nepředstavoval, že by byl někde s Jisungem, ale vůbec mu to nepřekáželo. Jediný, s kým by jinak trávil čas, pokud by chtěl jít ven, tak by byl Changbin s Jeonginem. Možná by se k nim i přidal Seungmin. Jenže Changbin na Minha poslední dobou nemá čas a Jeongin to samé.

Changbin si našel polovičku, u které je ve svém volnu a Jeongin odjel na stáž na druhou stranu Koreji, proto se s nimi nevídá. Minho by i rád, ale chápe, že se Bin chce věnovat svému partnerovi. Minho to naprosto respektuje a přeje mu to. Tak se většinou válí se Seungminem doma, pokud není také pryč.

Jisung si rovněž užíval Minhovu společnost. Chválil sám sebe, že pozval staršího na večeři, i když si druhý vybral jen obyčejný McDonald's. Díky jeho spáleným míchaným vajíčkům spolu mohou trávit čas. Určitě to tak měl černovlásek promyšlené dopředu. Pokazit Minhovo večeři a následně s ním jet tam, kam chce...

„Dobrý to bylo," promluvil mladší, když si utíral kapesníkem pusu. „Já ti to říkal," odvětil s úsměvem starší, který už dávno dojedl. Mladší chlapec se zvedl a tašku s kapesníky a zbylými obaly šel vyhodit. U koše se pozastavil a lehce oklepal špínu, jež na sebe stihl nadrobit. Poodstoupil po oklepání a dal si ruce do kapes od kalhot.

Usmál se na chlapce sedícího na lavičce. „Nad čím přemýšlíš?" Optal se, když se na něj chlapec neotočil. Minho si odkašlal a přehodil si nohu přes nohu. „Proč se mnou furt flirtuješ?" Nadhodil brunet a podíval se do Jisungovo očí. „Nemůžu?" Zašklebil se černovlásek. Minho nechal na svém tváři neutrální výraz. „Odpověz popravdě, prosím."

Černovlásek se nadechl a otočil se hrudí směrem k rybníku. „Tak proč lidi se sebou flirtují? Protože se jim buď ten druhý líbí, nebo je to jejich forma zábavy," pronesl nic neříkající tvrzení. Minho sledoval menšího záda a pečlivě poslouchal, co mu říká. „Já nemůžu říct, že bych z toho neměl radost, ale asi je to spíš ten první případ," zasmál se potichu.

„Něco se mi na tobě asi líbí, no," pronesl do vzduchu, stále koukaje před sebe. Na Minhovo obličeji vzrostl malý úsměv. „Proč ses rozhodl ke mně přijít na Binovo oslavě?" Zeptal se na další otázku, aby se toho dozvěděl více. Jisung se trochu pootočil, aby na Minha viděl. Musel trochu zabruslit v paměti.

Nevěděl, jestli mu má říct plnou pravdu... „Zaujal si mě," odpověděl jednoduše. Starší se s odpovědí nespokojil. Stoupl si a přešel k mladšímu, nechal mezi nimi dostatečnou mezeru. „Rozveď to," poručil druhému. Jisung se natočil celým tělem na Minha. „Líbil se mi tvůj outfit, taky to, jakou energii si vyzařoval," sdělil zvědavému chlapci.

Zvídavému chlapci Jisungova odpověď nestačila. „Proto si mě oslovil?" Vyptával se dál, své hnědé oči zabodl do mladšího tváře. Jisung naklonil svou hlavu na stranu a nadzvedl obočí. „Bys raději slyšel to, že jsem se s tebou chtěl vyspat, nebo co?" Odvětil brunetovi s ironickým podtónem. „Ne, tak to nemyslím," odpověděl starší ihned, co Jisung dořekl svou otázku.

„Zajímalo by mě, co se ti na mně líbí," svěřil se druhému s neutrálním výrazem. Chce, aby mu Jisung řekl vše narovinu. Mladší neváhal a přistoupil k vyššímu blíž. „Snad asi všechno, tvé oči, rty, čelist nebo třeba tvé vlasy a odhalené čelo," pravačkou odsunul brunetovu ofinu stranou a usmál se.

„Nebo taky to, jak se mnou jednáš," vyjádřil se úplně. Každá věc, jež Jisung vyjmenoval, byla pravda. Minha opravdu považuje za velmi atraktivního. „Co kdybys mi pověděl ty, proč se mnou flirtuješ?" Vybídl staršího, odloživ svou ruku od brunetovo vlasů. „Nevím," zamumlal nejistě starší a odtrhl pohled od druhého.

Jisung nechápal a chvilku čekal, zda vypadne z Minha něco dalšího. Starší byl zvláštně potichu. „Nějaký důvod musíš mít," ozval se mladší. Minho nejistotou polkl. „Nejdřív to asi byla sranda, nikdo se mnou takhle předtím neflirtoval, vždycky jsem to byl já," prozradil druhému chlapci, který mu naslouchal.

Otočil se na černovláska. „Teď už nevím," zamumlal popravdě. „Změnilo se to nějak?" Tentokrát vyzvídal mladší. Věřil, že mu Minho řekne více. Minho si nejistě zkousl ret, nechtěl v této konverzaci pokračovat. Přesto nepřestal odpovídat. „Jo a celkem dost," odvrátil pohled. Nedokázal se na černovláska dále koukat.

Mladší se hrdě usmál a vzal něžně druhého chlapce za bradu, tím vrátil Minhův pohled do jeho očí. „Jak se to změnilo, Minho?" Vyzvídal s tím hrdým úsměvem. Chtěl to slyšet. Chtěl vědět, co se Minhovi honí hlavou, co si myslí. Potřeboval vědět, na čem jsou. Přál si, aby na tom byl Minho stejně, jako on. „Asi se mi líbíš, Jisungu," vyzradil brunet.

꒱࿐♡ ˚.*ೃ

- slov: 1 201