Romantika v Londýně a jak to bylo dál

3. Kapitola: Večer se Zaynem

Vikiin pohled

Šli jsme ke kinu a Harry se mě po chvíli zeptal: „A jakým jazykem si vlastně mluvila s mamkou?" „No, to je zajímavá otázka," přidal se Niall. „Jsme z České republiky, takže jsme se bavily česky," odpověděla jsem „Aha, zajímavé," řekl Zayn. „No, a na jakej film to vlastně jdeme?" zeptala jsem se. „Jdeme na horor Sinister," řekl Zayn. „Ok" řekla jsem. Upřímně mi bylo jedno na co jdeme hlavní je, že se mnou jdou One Direction a máma mě nenutí chodit s nimi po Londýně.

Došli jsme ke kinu a tam mi Zayn koupil lístek, což mě upřímně zaskočilo. Sedla jsem si na 2. místo od kraje řady a na kraj se posadil Zayn. Za chvíli film začal a já, protože jsem strašpytel, jsem nadskočila strachy 10 cm nad sedačku už po 5 minutách filmu. Když to Zayn viděl přehodil mi ruku přes rameno a objal mě jí. Přitom si vůbec nevšímal, že ho Liam celou dobu probodává pohledem. Proč to dělá? To žárlí? A na co? Vždyť Ziam není real, nebo je? Přemýšlela jsem nad tím v průběhu filmu, ale na nic jsem nepřišla.

Když začínaly titulky, tak mě pustil a řekl: „Nevadilo ti to, že jsem tě chytil? Bylo mi tě líto, jak si se bála." „Ne vůbec Zayne, chtěla jsem ti za to poděkovat," řekla jsem a usmála se na něj. On mi úsměv opětoval a řekl: „Tak v tom případě, není zač." Pak okolo nás prošli kluci a při odchodu ze sálu řekli: „Ahoj Zayne. Ahoj Viki, rádi jsme tě poznali." Harry, Liam a Louis odešli hned, ale Niall se ještě otočil ve dveřích a usmál se na mě. Já mu úsměv opětovala. Dřív mi to tak nepřišlo, ale je docela roztomilý.

„Viki, je už tma. Nechceš odvézt na hotel? Říkala jsi že nevíš jak se tam dostat a máš vybitý mobil," řekl Zayn a tím mě vytrhl z přemýšlení o Niallovi. „Jo, to bych přesně potřebovala. Měl bys čas?" odpověděla jsem mu. „Jasně" řekl a už mě popadl za ruku a táhl ze sálu. „Ale určitě nestíháš hotelovou večeři, už je osm. Pojď, zvu tě do mekáče," řekl a zastavil se před pobočkou restaurace tady v obchoďáku. „Ok, ale musím zavolat mamce, že se ještě trochu zdržím. Půjčíš mi prosím zase mobil?" řekla jsem, když jsme dosedali ke stolu. „Jasný Viki. A co si dáš? Že bych mezi tím došel objednat," řekl a podával mi mobil. „Dala bych si McChicken a díky za pozvání a druhé půjčení mobilu," řekla jsem a brala si od něj mobil. „Není zač," odpovídal mi, když odcházel od stolu.

Podívala jsem se na displej mobilu a viděla zase plochu na vytáčení čísla. Vytočila jsem mamky číslo a ta to zase hned zvedla. Řekla jsem jí, že už nestíhám hotelovou večeři, tak mě Zayn pozval do mekáče, proto se vrátím ještě o něco později než jsem říkala minule. Z nějakých záhadných důvodů to mamce vůbec nevadilo a vůbec ji nezaráželo, že říkám, že ZAYN mě pozval a řekla že se mám vrátit co nejdřív po jídle. Jako kdyby si myslela, že chci jít ještě jednou do kina nebo co. Když jsme to položily, tak jsem si říkala, že by třeba Zaynovi nevadilo mít na mě číslo. A tak jsem otevřela jeho kontakty a dala mu tam nový se jménem Viki.

Za chvíli Zayn přišel s tácem plným jídla a podezřívavě se na mě podíval. „Co si ještě psala do toho mobilu? Já myslel, že chceš jenom zavolat mamce." řekl, posadil se proti mě a vzal si do ruky svůj Big Mac. „No,... víš,.... já myslela že,... že by si mě třeba mohl chtít mít v kontaktech, tak jsem ti tam uložila moje telefonní číslo. Nevadí?" řekla jsem a zastyděla se za svojí vlezlost. „Ne, v pohodě. Upřímně, chtěl jsem tě o něj poprosit, ale měl jsem strach, že mě odmítneš, protože mě znáš teprve 2 hodiny," řekl a zakousl se do hamburgeru. „Aha" řekla jsem a pomyslela si, kdyby tak věděl, přitom jsem se taky zakousla do svého hamburgeru.

Dojedli jsme. Zayn odešel odnést tác a já na něj čekala u stolu. Když se vrátil tak jsme vyrazili k autu. Po chvíli jsme vylezli ze dveří obchoďáku a já se otřásla zimou. Zayn si toho všimnul a zeptal se mě: „Nechceš si půjčit moji bundu?" „A nebude ti zima?" zeptala jsem se ho. „Ne, nebude. Já jsem na tohle zvyklý," řekl a přehodil mi svojí koženou bundu přes ramena. „Díky, ale to jsi nemusel," řekla jsem a usmála se na něj. „To je v pohodě," řekl a dál jsme šli k autu.

Když jsme k němu šli, začala jsem si teprve uvědomovat co jsem zažila a jaké mám štěstí, že mi pomohli zrovna One Direction. Vždyť kdyby si mě nevšimli jako první, nebo kdyby se mi nevybil mobil, tak bych je nepotkala. A přijde mi, že si ani nevšimli, že jsem directioner. Což mě upřímně těší, protože alespoň mám šanci je poznat, ne jen se s nimi vyfotit.

„Nastupte si slečno!" řekl Zayn, když jsme došli k autu a otevřel mi dveře spolujezdce. „Oh, děkuji pane Maliku" řekla jsem se smíchem a pak si teprve uvědomila, že on mi své příjmení neříkal a tak teď bude vědět, že jsem directioner. „Maliku? Odkud znáš mé příjmení? Jsi directioner?" řekl a tázavě se na mě podíval. Opatrně jsem přikývla a bála se jak bude reagovat. „Wow! A já si myslel, že žádné normální fanoušky nemáme, že máme jen ty šílené, ječící a omdlévající. A ideálně všechno v jednom, vždycky. Ale ty jsi jiná. Normální, i když jsi se s námi setkala," řekl a usmál se. „Tobě to nevadí? Nevadí ti, že máš na mě číslo?" zeptala jsem se opatrně, protože jsem měla strach, že mu to kvůli tomu, že jsem fanynka bude vadit. „Ne vůbec mi to nevadí. Jediné co mám za podmínku je, že nesmíš šířit mé číslo dál. Jinak je to jenom další důvod, proč tě teď musím odvézt, takže si už nastup ať můžeme vyrazit," řekl a naznačil mi rukou ať nastoupím. „Dobře, přísahám, že tvé telefonní číslo nikdy nikomu nedám," řekla jsem a nastoupila do auta.

Když jsme oba seděli v autě, Zayn si nastavil navigaci a vyrazili jsme na cestu. Tak mi Zayn řekl: „Takže, ty jsi directioner a tak mám na tebe pár otázek, které by mě zajímali, ale normálně se na to fanoušků neptám. Nevadí ti to?" „Ne, ptej se," řekla jsem a čekala na první dotaz. „Takže,... Kdo je tvůj nejoblíbenější člen? A proč?" zeptal se „Můj nejoblíbenější člen.... To je pro mě hodně těžké říct, protože já vás miluju všechny, ale asi nejvíc Liama," odpověděla jsem po pravdě. „Aha, a kdo podle tebe nejlépe zpívá?" zeptal se mě znovu. „Určitě ty, Harry, Louis a Niall," řekla jsem. „Vážně a v čem jsem tak lepší než Liam?" ptal se dál. „Nevím, ale máte něco co na vašich hlasech, miluju víc než na jeho. Já vím je to ironický, že můj nejoblíbenější člen je Liam, ale zároveň si nemyslím, že je to ten nejlepší zpěvák skupiny," řekla jsem a podívala se z okýnka, za kterým ubíhalo město. „Je to zvláštní, ale rozhodně ne špatný," řekl Zayn a zatočil s autem. Chvíli bylo ticho, jen potichu hrálo rádio. Dohrála písnička a pak se ozval hlasatel: „Tohle byl Firework od Katty Perry a další píseň, která bude hrát je What Makes You Beautiful od One Direction! A jako zajímavost vám můžeme říct, že dnes je to přesně rok co tato písnička spatřila světlo světa a zbořila internet. Přejeme příjemný poslech!" „To už je to rok?!" řekl Zayn udiveně, když se rozehrávala písnička. „Jo, je. Je to už rok co vás bezmezně miluju," řekla jsem a podívala se na něj. Otočil se na mě a usmál se. „Vážně?" řekl nevěřícně. „Jo, vážně," řekla jsem a zasmála se jeho nevěřícnosti. „A nechceš si zazpívat? Určitě to znáš z pamě...." zbytek věty už nestihl doříct, protože jsem si už zpívala refrén. Zasmál se tomu, a pak se  ke mně přidal.

„That's what makes you beautiful" dozpívali jsme společně s rádiem, když jsme parkovali na hotelovém parkovišti a hned na to se rozesmáli. „To bylo úžasný!" řekl Zayn a pak dodal „A to jak jsi zpívala! To bylo ještě úžasnější, skoro jako Taylor Swift nebo Selena Gomez. Wow!" Začervenala jsem se. Nejsem zvyklá na to, že by mi někdo chválil můj hlas. Většinou mi spíš lidé říkají, že zpívat neumím. „Díky, ale nepřeháněj. Já zpívat neumím," řekla jsem. „Lžeš! Zpíváš nádherně," řekl a usmál se na mě. Pak ale zase zvážněl „Ale teď už musíš vystupovat jinak budeš mít problémy" řekl a měl pravdu. „Jo, máš pravdu. Napíšeš mi aspoň pak, abych si taky mohla uložit číslo?" řekla jsem. „Samozřejmě! Na to se můžeš spolehnout," řekl. „Tak ahoj ráda jsme tě poznala," říkala jsem zatímco jsem si sundávala jeho bundu, abych mu ji mohla vrátit. „Taky jsem tě rád poznal Viki a nech si ji, alespoň můžeš říkat, že máš bundu Zayna Malika," řekl a zase mi ji vracel na ramena. „Tak dobře," řekla jsem a chtěla vystoupit, ale ještě mě stopnul. „Napiš hned jak budeš moc," řekl a ukázal mi mobil na kterém byly otevřené SMS pro Viki a byla tam jedna odeslaná, stálo tam - Ahoj 😊. „Jo, hned jakmile se mi nabije mobil, odpovím ti," řekla jsem a usmála se na něj. Je tak hodný a milý, pomyslela jsem si. „Dobře, ale teď už vážně běž. Už takhle jdeš pozdě," řekl „Dobře" řekla jsem lehce sklesle a vylezla z auta. Pak už jsem jen viděla odjíždět auto z parkoviště. A jediným důkazem toho, že se mi to celé nezdálo byla ta Zaynova bunda na mých ramenou.