Romantika v Londýně a jak to bylo dál

11. Kapitola: Vaření

Vikiin pohled

Dokoukali jsme už 2. díl Stranger Things a já byla stále přitulená k Niallovi. I když nevím jestli se tomuhle ještě pořád říká přitulená, protože zhruba od poloviny 1. dílu sedím v Niallově náruči. Ale jemu to očividně nevadí a já se díky tomu tolik nebála. Všeobecně v jeho přítomnosti jsem se míň bála, normálně bych to asi vypla hned jakmile by to začalo být trošku strašidelné, ale takhle jsem vydržela 2 díly.

Z otevřeného okna za závěsem zavanul studený vítr. A já se lehce zachvěla zimou. Niall to ucítil a zase přes nás přetáhl deku. Usmála jsem se a pak viděla jak vypnul televizi. „Myslím si, že už jsme se dneska báli dost. Nedala by sis teď radši něco k jídlu? Upřímně já mám docela hlad," řekl Niall a zakručelo mu v břiše. Zasmála jsem se: „To slyším, že máš hlad a upřímně já mám taky hlad," řekla jsem a Niall se zeptal: „Tak mám něco objednat? Pizzu, sushi, Nando's nebo něco jiného," „A proč by jsi měl něco objednávat?" zeptala jsem se a Niall se na mě zmateně podíval. „Jak to myslíš?" zeptal se. „Co kdyby jsme si něco uvařili?" řekla jsem a podívala se do Niallových nebesky modrých očí. Niall se podíval na mě a řekl: „Dobře, ale nevím jak jsme na tom tady s jídle. Ani Liam, ani já nejsme úplně typ lidí, kteří by pořád něco vařili a tak by měli pořád něco v kuchyni." „To nevadí, pokud tu nejste úplně jak vykradení, tak něco vymyslíme," řekla jsem s úsměvem a šla do kuchyně.

Niallův pohled

Šel jsem za Viki do kuchyně a přemýšlel co k jídlu by tam mohlo být. „Co kdybychom si udělali špagety? Myslíš, že na to by tu věci byli?" zeptala se mě Viki, když jsem se koukal do skoro prázdných skříněk. „Na špagety? Těstoviny tu asi někde nějaký budou, před týdnem jsem si je dělal. Kečup ten tady je. Sýr by tady taky teoreticky měl být, protože lednice je asi jediné místo, kde je vždycky něco k jídlu, jenom maso tu asi není," řekl jsem a koukal na poličku s kečupem, který jsem vytáhl. „Tak můžeme zkusit tam dát místo masa šunku. Je to dobrý už jsem to měla několikrát," řekla Viki a otevřela ledničku, z které vyndala šunku a sýr. „Dobře" řekl jsem a šel hledat těstoviny.

Když jsme vyrovnali všechny ingredience na linku, zeptal jsem se: „Tak co teď?" „Teď je potřeba dát vařit těstoviny, nastrouhat sýr a nakrájet šunku," řekla Viki a usmála se na mě. Měla tak krásný úsměv! „Dobře, dám vařit vodu na těstoviny," řekl jsem a šel pro hrnec. Nalil jsem do něj vodu a dal jí vařit zatímco Viki se snažila najít nějaké prkýnko, bez úspěchu. „Kde máte prkýnka?" zeptala se mě za chvíli. „Tady," řekl jsem a podal jí prkýnko, které jsem sundal z háčku na zdi, kde celou dobu vyselo Viki před očima. „Bylo támhle na zdi," řekl jsem se smíchem a ukázal přímo před ní. Viki se na mě podívala jako kdyby šlo pohled vraždit, ale zároveň i pobaveně a zeptala se mě: „Vážně mi celou dobu vyselo před očima?!" „Jo," přikývl jsem a smál se. „Si děláš srandu," řekla Viki a taky už se začínala smát. „Nedělám," řekl jsem a v našem smíchem zaslechl jak už voda pobublává. Skočil jsem tedy dát těstoviny do vody a pak jsem pomáhal Viki, tím že jsem strouhal sýr zatím co ona krájela šunku.

Po chvílí mi zazvonil mobil, volal mi Liam. Omluvně se podíval na Viki a šel do obýváku, kde jsem to zvedl. „Co se děje?" zeptal jsem se ho. „Hele to rande s Daniellou se zase zvrtlo a teď potřebuju jet nutně za Zaynem. Tipuju, že před půlnocí doma nebudu, takže nestihnu Viki odvézt," řekl Liam. „Vážně?! Tak to je super, jenom škoda, že jsem poprvé v životě v něčem, tak důležitém důvěřoval tobě a poprvé v životě jsi mě zklamal," řekl jsem naštvaně. „Promiň, ale je to fakt důležitý. Zkus to vyřešit nějak jinak, třeba ji nech přespat u nás, když jí to rodiče dovolí, tak to bude v pohodě, ne?" řekl Liam a já byl stále naštvaný. Viki mi už říkala, že rodičům jen napsala vzkaz a neříkala jim, že jde s námi do studia. „To ji rodiče určitě nedovolí," řekl jsem. „Proč by jí to nedovolili?" řekl Liam. „Protože její rodiče by jí nedovolili jít s námi ani do studia," řekl jsem a Liam mlčel. „Haló! Jsi tam ještě?" řekl jsem a hned se ozvalo: „Jo jen jsem se zamyslel." „A nad čím?" zeptal jsem se. „Nad tím, který mu autu dát přednost. Víš, že i řídím?" řekl Liam a pak dodal: „A zároveň nad tím co s touhle situací udělat." Chvíli bylo ticho. „Máš nápad?" zeptal jsem se bez nadějně. „Jo, jeden mám," řekl Liam. „No tak to vyklop!" naléhal jsem na něj, protože jsem Viki nechtěl nechat odejít, opravdu jsem se do ní zamiloval a nechtěl jsem, aby se jí ještě něco stalo, protože by musela jít pěšky nočním Londýnem. Což pro člověka jako je ona není nic bezpečného, i když by šla se mnou. Ba naopak, kdyby šla se mnou tak by ji možná hrozilo ještě větší nebezpečí kvůli paparazzi, které by vábil zajímavý titulek a fotili by nás jak zběsilí, možná by nás i otravovali divnými dotazy a žádostmi o rozhovor. „Co kdyby jste zavolali jejím rodičům a pokusili se to vysvětlit? Vždyť Viki je minimálně 16 není zas až tak malá, aby nemohla strávit noc bez dozoru," řekl Liam a já mu skočil do řeči: „Viki je 18 a jo je to docela dobrý nápad, jen kdyby neměla takovou mámu jako má," řekl jsem „Ale ty ji nějak dobře znáš. Já jsem myslel, že jste jen koukali na Stranger Things," řekl Liam a nemusel jsem ho ani vidět na to abych věděl, že se culí. „Nech toho! Koukali jsme na Stranger Things, ale když se bála, tak jsme si i povídali," řekl jsem a slyšel Liama, jak se směje. „Jasný a víš jak tyhle ty tvoje randíčka většinou dopadají? Nejprve se s ní podíváš na Netflix, pak si s ní chvíli povídáš a nakonec...," řekl Liam a já ho nenechal větu dokončit. „Ale tohle je jiný, nechci ji dostat jen do postele!" řekl jsem naštvaně a Liam mi odpověděl: „Jasný chápu do Viki ses doopravdy zamiloval, a tak to nechceš pokazit," řekl a pak dodal: „Já už budu končit. Dorazil jsem k Zaynovi, tak přeju příjemný večer uvidíme se ráno," řekl a zavěsil.

Položil jsem mobil a na chvíli se zamyslel. Proč to Liam říkal? Vždyť nejsem a nikdy jsem nebyl děvkař! Uznávám na začátku One Direction jsem měl víc holek v krátkém období, ale bylo mi 17! A po každém vystoupení na mě viselo 10 krásných holek. A já, nezvyklí jakékoliv dívčí pozornosti, si to užíval. Asi si dovedete představit jakým způsobem, když víte jak Liam mluvil. Hold jsem ještě před rokem byl idiot, teď už nejsem, doufám. Viki je až moc dokonalá na takové hle zacházení to by si nezasloužila. Je milá, hodná, roztomilá, hezká, krásně zpívá a hraje na kytaru, jak říkám prostě holka mých snů! Ale je hezký, že oni tak básním a sním, ale vždyť ani nevím jestli je singl!

Najednou jsem zaslechl ránu a hlasitý výkřik: „Au!!!" „Co se stalo Viki?!" křičel jsem, když jsem běžel do kuchyně.