Romantika v Londýně a jak to bylo dál

9. Kapitola: Liamovo rande

Liamův pohled

Dorazil jsem k nedalekému zábavnímu parku, ve kterém jsem měl domluvené rande s Daniellou Peazer. Daniella je moje přítelkyně už pár let a ještě víc let jsme dobří kamarádi. A tohle "rande" bylo víceméně, kvůli to mu, že jsem jí chtěl říct, že chci zase s ní být jen kamarád. Chtěl jsem se s ní rozejít hlavně kvůli sobě, protože už k ní necítím to co dřív a takoví můj druhý důvod byl Zayn. Zayn, který je pro mě už dlouhou dobu mnohem důležitější než Daniella. Jenže já se s Daniellou sejdu a vždycky to dopadne stejně. A to tak že nenajdu odvahu jí to říct a nic se nestane. Takhle už dopadlo to předešlé "rande" v kině, úplně stejný konec mělo i to před tím a před tím a před tím,..... vlastně i všechna ostatní, na které jsem jí pozval od doby co chodím se Zaynem.

Liame to zvládneš! Přece jí musíš jen říct, že s ní chceš být zase jen kamarád. Nic víc, nic míň udělat nemusíš, to není tak těžký! Říkal jsem si. Pak jsem vystoupil z auta a zahlédl Daniellu, která ke mě už běžela a hned mi skočila do náruče. „Ahoj Liame!" křičela a pak mě políbila. Byla tak šťastná, nemůžu ji přeci říct, že se s ní chci rozejít. Nechci ji ublížit a myslím si že kdybych to řekl, tak by na mě byla neuvěřitelně naštvaná. Proto jsem řekl: „Ahoj lásko! Jaký si měla den?" Super Liame, takhle se přesně začíná rozchodový rozhovor. Zanadával jsem si v duchu zatím co mi Daniella odpovídala: „Normální, tancovala jsem celý den a těšila se celou dobu až budu zase s tebou," „No tak to jsem rád. A kam půjdeme?" řekl jsem a Daniella mi odpověděla: „Mohli bychom jít na to ruské kolo? To mě zaujalo na první pohled." „Tak pojď," řekl jsem, vzal jí za ruku a říkal si, že jí to řeknu někdy později.

Uběhlo několik hodin a my jsme pořád chodili po parku. Byli jsme už na ruském kole, horské dráze, prošli hodně herních stánku, kde se házelo míčky, střílelo z vodních pistolí a vyhrávali plyšáci. Teď jsem zrovna vystřelil Danielle papírovou růži. Ona si ji s radostí ode mě vzala a přiložila k nosu, jako kdyby byla opravdová. „Děkuji ti moc Liame s tebou je vždycky všechno tak v klidu a pohodě. Člověk si s tebou doopravdy odpočine," řekla, chytla mě za ruku a vedla od stánků k malému volnému plácku odkud byla krásně vidět noční obloha. „Liame pamatuješ si jak jsme tady seděli před rokem? Koukali jsme na oblohu a mluvili o tom jaký bude náš společný život a jak si spolu jednou založíme rodinu," řekla, když jsme se tam posadili a já mlčky přikývl. „Víš Liame, my jsme tenkrát o tom mluvili jako o sci-fi, ale..." odmlčela se a něco hrabala v kabelce, po chvíli vytáhla malý lísteček a ukázala mi ho. Byl to snímek z ultrazvuku „... ono to zas takové sci-fi nebylo Liame," řekla a usmívala se na mě. „Počkat to mi chceš říct, že ty jsi a já budu..." vykoktal jsem ze sebe, Daniella přikývla a řekla: „Ano Liame, já jsem těhotná a ty budeš táta. Co pak ty z toho nemáš radost?" zeptala se mě, když viděla můj zděšený výraz, potom co mi to oznámila. Polknul jsem na sucho, měl jsem vyschlo v puse i krku, přišlo mi neuvěřitelné že v 19 letech bych měl být otcem. Vždyť na to ještě nejsem připravený! Sám jsem pořád ještě dítě. Danielle je sice už 24, ale mně je jen 19! To prostě nejde! A to ještě pomíjím to že jsem se s ní chtěl rozejít, teď to už nemůžu udělat. Ach jo, tohle je snad za trest, co jsem komu udělal? „Ne Dani, samozřejmě že radost mám, jen mi to přijde trochu brzo, ale nevadí mi to," řekl jsem a přemýšlel jak jsem dokázal, tak suverénně lhát, protože můj reálný názor byl úplně opačný. „To jsem ráda, že jsi taky šťastný. Měla jsem strach, aby jsi mi neřekl, že na roli otce jsi příliš mladý," řekla, objala mě a pak mi zašeptal do ucha: „Miluji tě Liame a myslím si, že budeš skvělým otcem," Já jen přikývl a doufal, že z toho nebude ještě větší problém až se to všichni dozví. I když, kdo všichni, většina veřejnosti bude podle mě stejně šťastná jako Daniella, Simonovi to taky asi vadit nebude, jediný kdo s tím bude mít určitě problém je Zayn. Zayn, který už takhle má strach, že se chci vrátit k Danielle a pokud se tohle dozví na twitteru nebo někde jinde, dřív než mu to řeknu já, tak si radši ani nechci domýšlet co by se stalo. Určitě by se se mnou rozešel, pravděpodobně by se vrátil k sebepoškozování a skoro určitě by opustil One Direction, protože už by mě nechtěl nikdy v životě vidět. Nevím jak, ale musím mu to říct dřív než se to dozví někde jinde. Ono, myslím si, že i když mu to řeknu já, tak nebude nadšený, ale alespoň bude znát pravdu a nebude si myslet, že před ním něco tajím. A snad se díky tomu vyvaruju tomu seznamu děsivých událostí, které to může způsobit.