Romantika v Londýně a jak to bylo dál

1. kapitola: Směr Londýn!

Vikiin pohled

Zrovna jsem dobalila poslední kufr. Zítra brzo ráno letíme s bráchou a rodiči do Londýna. Upřímně se ani moc netěším, nemám moc ráda města, já radši jezdím do přírody a máma naplánovala týden chození po Londýně. Super! Nechápu, proč si nemůžu vymyslet svůj vlastní program, vždyť 18 mi už bylo! A jediné, co se mi tady na tom celém výletě vlastně líbí, je, že poznám místo, kde začínali moji idolové - One Direction. Přála bych si tam chodit hlavně po místech, kde natáčeli videoklipy, fotili alba a podobné věci, ale mamka má v plánu jen historicky významná místa. Takže možná uvidím Tower Bridge a na tom začíná i končí seznam míst, kde byli 1D a kde budu i já.

Při přemýšlení jsem si zívla. Asi bych už měla jít spát, pomyslela jsem si a šla si lehnout. Zítra mně čeká dlouhý den.

Ráno mě vzbudil budík a řev mamky. Ani nevím, co dřív. Rychle jsem se šla umýt a obléknout. Na snídani mi už nezbyl čas, protože už jsme museli vyrazit na letiště.

Na letišti to bylo docela v pohodě a let jsme tip ťop stihli. Když jsme konečně vzlétli, tak jsem usnula a probudila jsem se až těsně před přistáním. Po přistání jsem vystoupila, nadechla se té londýnské atmosféry a pochopila, že to bude fajn výlet.

Když jsme našli všechny naše kufry, tak jsme vyrazili na autobus, který nás měl odvést k hotelu SunShine, kde jsme měli rezervovaný pokoj. A tam mě čekalo 1. překvapení v podobě mé vlastní ložnice. Ne, neměla jsem společnou ložnici s bráchou, ale měla jsem svojí vlastní. Takže jsem si vybalila a pak jsme šli na večeři. Ta byla vynikající. Po večeři už jsem vyčerpaná padla spící do postele.