Romantika v Londýně a jak to bylo dál

16. Kapitola: Nejkrásnější rande na světě

Louisův pohled

„Co máš ještě v plánu? Požádat mě o ruku, " zavtipkoval jsem když jsme tam stáli v obětí a koukali se na kulatý měsíc, který byl v úplňku nad hladinou jezera. „Možná," odpověděl mi Harry a dal mi malou pusu do vlasů. „Ale teď se pojď najíst," řekl a stáhl mě do sedu na deku, která byla na kraji mola. Posadil jsem se, vzal si do ruky sendvič a spustil nohy dolů z mola, díky svojí výšce jsem měl špičky nohou těsně nad hladinou. Harry se posadil vedle mě a dal mi ruku okolo ramen.

Když jsme snědli všechno co tady bylo k jídlu, tak jsme se dívali na hvězdy. Bylo to stejně romantické jako před rokem. „Co budem dělat teď Harry?" zeptal jsem se ho, když už jsme si ukázali snad všechna souhvězdí co existují i co neexistují. „Nevím," řekl Harry a dál koukal na nebe. Já se posadil a díval se na hladinu jezera, ve které se odrážel měsíc. „Harry... vzpomínáš si jak jsme tenkrát blbli a,..." „Zchodil jsem tě do jezera?" dořekl větu Harry, posadil se a podíval se na mě. „Jo přesně to myslím," řekl jsem a usmál se. „Co tě napadlo Lou?" zeptal se Harry trochu opatrně. „Že jsem ti to nikdy nevrátil!" řekl jsem a strčil ho do vody. „Louisi!" vykřikl Harry při pádu a pak se ozvalo žbluňknutí. Smál jsem když, vykoukl nad hladinu, vlasy spadlé do obličeje a plival vodu. „Jen počkej!" křiknul a než jsem se nadál tak mě zatáhl za nohu a byl jsem ve vodě s ním. Když jsem vyplaval nad hladinu, prskal jsem vodu stejně jako Harry, který se už, ale smál stejně jako já předtím. „Ty jsi hroznej! Teď jsem ti to furt nevrátil," řekl jsem a šel po něm. „Co by jsi mi měl vracet?! Vždyť ti to udělalo moje 5 leté já!" řval, když plaval ode mě. „No a to mu 5 letému Harrymu jsem to nevrátil, tak to vrátím tomu 18 letému!" řekl jsem a snažil se ho potopit. „Louisi!" smál se Harry a chytnul mi ruce, tak abych ho už nemohl zkoušet potopit. „Co je?" zeptal jsem se a snažil se vykroutit ruce z jeho. „Přestaň, vždyť víš, že jsem silnější," řekl klidně Harry a já přestal, pochopil jsem, že teď už se nepřetahujeme jako malé děti, ale už zase se mnou chce mluvit jako se svým přítel. „Co pak se děje Harry?" zeptal jsem se ho a ruce, které mi pustil, jsem mu dal za krk. „Nic," řekl Harry a opřel se čelem o to mé. „Něco jo Harry," řekl jsem a zavřel oči. Chvíli bylo ticho, bylo jen slyšet jak kvákají žáby a cítit jak trochu proudí voda od našich nohou. „Louisi," najednou prolomil mlčení Harry „Vím, že ty mě miluješ a já miluju tebe a dnes je to přesně rok co jsme se dali dohromady, a tak..." řekl Harry a nesl mě z jezera. Oblečení jsem měl promáčené, a když jsme byl nad hladinou, otřásl jsem se zimou. Harry to cítil a lehce si mě přimáčkl k sobě s myšlenkou, že mě zahřeje, jenže on měl stejně studené a promáčené oblečení jako já, takže místo toho jsme jen oba dva mrzli. I když přes oblečení jsme cítili tělesné teplo toho druhého a byla to jediná věc, která nás teď zahřívala.

Harry mě donesl na deku, na molo, a pak šel do auta. Za chvíli se vrátil, v jedné ruce měl ručník a v druhé ruce deku. „Tohle by se možná teď hodilo, ne?" řekl a podával mi ručník. Já se usmál a vzal si od něj ručník. Sundal jsem tričko, protože sice byla zima a normálně by mě ani nenapadlo si ho sundat, ale teď mi bez trička nasáklého ledovou vodou bylo líp. Osušil jsem si tělo a pak jsem podal ručník Harrymu. Vyměnil jsem s ním ručník za deku a zachumlal se do ní. Harry si taky sundal tričko, které bylo na ždímání, a osušil se, pak si sednul vedle mě pod deku. Z vlasů nám kapala voda, byli jsme k sobě přitulení a prostě se cítili šťastní. Byl to jeden z těch okamžiků, které by si člověk přál, aby nikdy neskončili. Harry mi odhrnul vlasy ze čela a dali mi na něj pusu. „Nedokončil jsem myšlenku. Takže, vím že jsme do tebe doopravdy zamilovaný a to co jsem zažil za poslední rok s tebou bych nikdy nechtěl zažít s někým jiným..." říkal Harry a pak se odmlčel uprostřed jeho proslovu a něco hledal, když já napjatě poslouchal každé slovo co řekl. Pak vytáhl ruku a v ní měl krabičku, byla trochu větší nežli normální krabičky ve kterých se dávají třeba řetízky nebo náramky. „...proto jsem nám nechal udělat tohle," řekl a otevřel krabičku, ve které byly 2 řetízky. Na každém byla navlečená polovina přívěsku ve tvaru srdíčka. Na jedné polovině bylo vyryto "Lou" a na druhé "Hazz" a bylo to dokonalé. „Jsou to dva řetízky s přívěšky, které pasují do sebe a je v nich i magnet, takže jdou spojit. Na jednom je vyryto Hazz, ten je pro tebe, aby si mě měl pořád u sebe. A na druhém Lou, ten je pro mě, abych měl i já tebe pořád u sebe, i když nejsme spolu," řekl Harry a nasazoval mi přitom ten můj. „Líbí se ti?" zeptal se mě, když mi ho nasadil a já do té doby nic neřekl. „Harry tohle je dokonalé! Škoda, že nemám i já něco pro tebe, protože tohle je úžasné. Děkuju ti moc," řekl jsem a políbil ho. „Jsem rád, že se ti líbí, protože tě moc miluju a chtěl jsem ti udělat radost," řekl Harry po polibku. Pak jsem mu i já pomohl s jeho řetízkem a zbytek noci už jsme jen seděli, koukali na hvězdy a povídali si.

Ani si nepamatuji, kdy jsme šli domů a do postele, protože jsem usnul Harrymu na rameni ještě na molu a až do postel mě musel on pak donést. Ale vím že tohle bylo to nejlepší rande v mém životě a lepšího přítele už mít nemůžu, protože ani neexistuje.