Henryho poslední klient

Kapitola 8.

Henry čekal mnohé od jiného klienta, ale že mu pozdě v noci zavolá Alex Claremont-Diaz, to opravdu nečekal. Vlastně se Alex ani nedal považovat za jeho klienta. Henry raději nechtěl rozebírat co pro něj tmavovlásek za tak krátkou dobu znamená. Příliš to bolí. V duchu si nadával za to, že momentálně seděl v autě a mířil takhle pozdě v noci na adresu, kterou mu Alex poslal ve zprávě. Nechtěl přece, aby se na něj tmavovlásek nějak příliš upnul. Chlácholil se tím, že mu stejně byl dlužný z minule, které se vlastně vůbec nemělo stát.

Dorazil k jednomu z hlučných domů v odlehlejší části Londýna. Alespoň mohl být v klidu, že zde nenarazí na žádného ze svých snobských klientů. Pomalu vystoupil z auta, zamkl a nejistě se vydal směrem k domu. Alexe nikde neviděl, i když se rozhlížel na všechny strany. V tom ho někdo objal kolem pasu a on div nevyskočil z kůže.

,,Henry-" vydal ze sebe tmavovlásek, který stál za ním. Bohužel než Henry přijel, stihl ještě další dvě skleničky. Blonďák se opatrně vyprostil z jeho sevření a popadl ho za paži.

,,Tak jdeme," rozkázal mu přísně a už ho táhl za sebou, zatímco Alex zněl jako hihňajicí se malá holka. Prudce se zastavil, div Henry neupadl.

,,Hej, holky!" mával na nějaké dvě holky v jeho věku. Okamžitě se na něj otočily a už si to mířily k nim. Dřív než to ovšem stihly, Henry už strkal Alexe do auta. Připadal si jako nějaký únosce. Samozřejmě tmavovlásek se stále akorát smál.

,,To je ten-" tmavovláska se zarazila a s pobaveným úsměvem na Henryho hleděla. Vypadala trochu jako Alex. Henry si v duchu udělal poznámku, že to musí být jeho starší sestra June, o které jednou mluvil. Menší dívka vedle ní musí být Nora.

,,Prostitut," dořekla Nora potichu. Henry na ně hodil tázavý pohled.

,,Pučuju si," oznámil jim prostě, načež ukázal na Alexe, který momentálně až příliš pokorně seděl na sedačce spolujezdce. V další chvíli už Henry nastoupil do auta a rozjel se směrem k vlastnímu bytu. Opět se cestou celou dobu proklínal, zatímco Alex na něj upíral opilecké oči. Blonďák si nebyl jistý, zda ho vůbec vnímá.

Náhle mu Alex lehce poklepal na stehno, div se nevylekal.

,,Co?" zeptal se ho, aniž by přestal dávat pozor na silnici před ním.

,,Nejdřív ke mně na kolej," zamumlal. Když na něj Henry nechápavě pohlédl, dodal úpěnlivě: ,,Prosíííím," načež si opřel hlavu o jeho rameno. Henry si povzdechl a zabočil směrem k LSE.*

Do tmavovláskova pokoje ho musel téměř dotáhnout a on se opovážil odtamtud vzít nějaký malý sešit. Henry málem začal křičet, pak si jen pozvdechl, a za paži ho táhl celého usměvavého zpátky k autu. Naštěstí na chodbách nikdo nebyl, bylo příliš pozdě.

Do svého bytu pak řídil celý nazlobený. Uklidnil se trochu až když dostrkal Alexe dovnitř a na svoji pohovku. Poté si založil ruce na hrudi a vyčítavě na něho pohlédl. Alex se nevinně usmál a podal mu sešit.

,,Pro tebe. Na povídky," řekl mu kupodivu celkem neopilým hlasem.

Henrymu okamžitě zrudly tváře. Tohle nečekal. Prohlížel si sešit, který nebyl sešit, nicméně jakýsi kreativní blok na psaní příběhů. Musel se začít smát. Alex našpulil rty.

,,Nelíbí se ti můj dárek?"

Henry nad ním s úsměvem mávl rukou.

,,To víš že jo, ty idiote," načež si povzdechl a zamumlal: ,,Do čeho jsem se to zapletl?"

Když se pak Henry vrátil z koupelny, Alex už ležel na gauči a spal. Blonďák si povzdechl již posté tento den, přehodil přes něj deku a odešel si lehnout do svého pokoje, samozřejmě ihned následovaný Davidem, který zaregistroval, že se zase pohnul z místa.

***

Alex se vzbudil s obří bolestí hlavy. Znaveně zaúpěl a podařilo se mu přitom odchrout tolik, že rovnou spadl na zem, doprovázený hlasitou ranou. Zaúpěl znovu a s námahou se posadil zpátky na gauč.

Když se rozhlédl, zamrzl. Konečně si uvědomil, kde se nachází. Zakryl si zbědovaně obličej rukama. Rozhodl se zvednout a okamžitě odejít, jak se mu ze sebe samého přitížilo. Vzpomněl si jak moc Henryho před pár hodinami otravoval. Co když ho teď bude nenávidět? Urychleně se u dveří obul a byl by odešel, kdyby nezaslechl zvuky z Henryho pokoje.

Okamžitě se tam rozběhl a za pár vteřin stál nad blonďákem, který na něho rozespale hleděl. V očích se mu leskly slzy a Alex by dal cokoliv za to, aby na něm tenhle zděšený výraz už nemusel nikdy znovu spatřit. Henry k němu natáhl ruce. Alex na něj s očekáváním hleděl.

,,Zůstaň," hlesl mladší muž tiše a Alex se téměř okamžitě opět zul a zalezl pod peřinu k Henrymu.

Henry se k němu přitiskl, načež jej tmavovlásek pevně objal a začal uklidňovat hlazením po zádech.

,,Jsem tady," zašeptal tiše. ,,To nic, už jsem tady."

Odpovědí mu bylo jen Henryho popotáhnutí a pevnější stisk kolem krku. Po pár minutách oba dva opět usnuli, stále ve vzájemném objetí.

_________________________

Poznámky ke kapitole:

*LSE - London School of Economics and Political Science