Polibek / Stein27

44.

Nenávidím Petra Adámka.

Lituju, každýho slova který jsem mu kdy řekla a každý věci co jsem s ním udělala.

Je to neskutečně sobeckej kokot bez kapky úcty k ostatním.

Vysral se na mě.

Bez jedinýho slova, bez jedinýho důvodu.

Tak strašně mě to vytočilo.

Opět se ukázalo, že jsem jenom naivní kráva.

Nejradši bych to všechno vrátila a nikdy bych mu nedovolila, aby na mě sáhl.

Borec mi tady vykládá sladký řečičky o tom jak mě má rád a v den co si mu vyliju svoje srdíčko šuká jinou.

Jsou to teprve tři dny a já asi puknu zlostí.

Tři dny plný nenávisti.

Potom co jen tak odešel mě totálně ignoruje.

A já na něj už seru.

Nebudu za ním dolejzat, ne když se chová takhle.

Chce válku?

Má ji mít.

Jestli si myslí, že se z toho složím tak je těžce na omylu.

Mezi lidma co sleduje jsem našla toho borce z klubu.

Takže jsem se s ním dneska sešla znova v tom klubu a právě teď mě veze domů.

To ještě, ale neví, že půjde se mnou.

Je strašně hot a chci to oplatit Petrovi.

Chci aby žárlil.

Mohl se zbláznit po tom co se tenkrát stalo a přece nemůže čekat, že když se na mě vysere budu na něj nadosmrti čekat.

Mužů si dělat co chci a hlavně si můžu mrdat koho chci, takže to taky udělám.

Zastaví před bytovkou kde bydlím a ještě než stihne cokoliv říct, odepnu si pás a přilepím se na jeho rty.

"Chci tě" šeptnu mu do ucha a kousnu ho do lalůčku.

Rukou sjedu na jeho koleno a pomalu jezdím po vnitřku stehna až k jeho mužství.

Chytne mě za týl hlavy, prsty zaboří do mých vlasů a polibky mi oplácí.

"Ještě chvíli tohle dělej a ošukám tě přímo tady" chytne mě za ruku, kterou jsem položila doslova na jeho rozkrok a hrubě ji dá pryč.

"Tak pojď nahoru ne?" zasměju se, vylezu z auta a rozběhnu se k chodovým dveřím.

***

"To teď budeš šukat moje kámoše?" promluví Petr stojící ve dveřích svého pokoje, když z bytu vyjde moje návštěva.

"Můžu ojet klidně i tvýho tátu, tobě do toho nic není"

"Je mi do toho kurva hodně, chováš se jak malá děvka. Co si ode mě čekala? Že se do tebe zamiluju a zahodím kvůli tobě celej svůj život? Jseš pěkně naivní Anastázie" ironicky se zasměje a opře se o futra.

"Rozhodně vím co jsem nečekala, třeba by ses mohl přestat chovat jako úplnej kretén a říct mi co ti zase vadí, nejsem úplně blbá, abych ti tyhle sračky věřila" nevím co mu přeskočilo v tý jeho hlavě, ale nějakej důvod k tomu musel mít.

"Co mi vadí? Mně nevadí nic, spíš nechápu co sis myslela. Seš jenom malá pitomá coura co by dala každýmu borcovi jenom proto, aby se na ni podíval. Nikdy mi na tobě nezáleželo, to že máš dobrý kozy nezachrání to jaká seš kunda" přistoupí ke mně blíž a dívá se mi do očí.

Jeho pohled jakoby mi do srdce vypaloval díru.

"Upřímně nechápu, že sis asi myslela, že mezi náma něco bude. Lusknutím prstu můžu mít milion holek lepších než seš ty, ovšem ty si z těch všech co mi kdy daly nejvíc ubohá. Jak bych tě mohl mít rád, když se nemáš ráda ani ty sama?" v očích mě pálí slzy a absolutně nechápu co to tady kurva mele.

Je to nehoráznej kokot.

"Nejvtipnější na tom je, že kdybych chtěl tak pro mě roztáhneš nohy i teď. Seš moje kurvička a ty to víš, to je to jediný čeho v životě dosáhneš, nic víc si pro mě nikdy nebyla a nikdy nebudeš" chytne mě za vlasy a prudce škubne mojí hlavou.

"Takže buď teď hodná holčička a přestaň mě rozčilovat. Každej má v tomhle systému svoje místo a to tvoje je možná tak na kolenou" moje ruka vystřelí k jeho tváři, ovšem než se s ní stihne střetnout, Petr ji chytí.

"Zkus na mě ještě jednou sáhnout a ten tvůj ksichtík už takhle pěknej nebude" přejede mi palcem po rtech a pak odejde.

***

Lidickove jakoby me asi trosku jebe, co jsem to zase tady udelala?😭. Love u guys❤️.