Polibek / Stein27

45.

"Co se stalo mezi tebou a Petrem?"

"Co by? Nic" nechápavě zvednu hlavu ke Calinovi a napiju se z krabice džusu.

"Nejsem úplně blbej Nasťo, může za to on viď?" sedne si ke mně a obejme mě okolo ramen.

Jen kývnu na souhlas a položím si hlavu na jeho rameno.

"Tak povídej" zasměje se a jelikož jsme ve studiu jen my dva, všechno mu to povím.

Začnu úplně na začátku, když mě Petr poprvý políbil a skončím u toho jak hnusnej na mě včera byl.

"Nechápu to Caline, nechápu jeho" vážně mě to mrzí, protože nemám sebemenší tušení co se stalo.

"Je mi líto, že tě to trápí, ale narovinu? Nevím co si od něj čekala, Petr je skvělej kluk a dokáže bejt taky úplnej kokot, tohle je prostě on a to nezměníš" má pravdu.

A já to vím, ale nechci si to přiznat.

***

Pohled Petra:

Jdu do studia, ale než vejdu do naší hlavní místnosti, pozastavím se nad rozhovorem co slyším.

"Je mi líto, že tě to trápí, ale narovinu? Nevím co si od něj čekala, Petr je skvělej kluk a dokáže bejt taky úplnej kokot, tohle je prostě on a to nezměníš" slyším Calina a dojde mi, že mluví s An.

Co mu řekla?

"Já vím, jenže prostě jsem si myslela, že tentokrát to bude jiný, že to bude jiný s Petrem. Všichni kluci v mým životě byli jenom kreténi, co se mi snažili dostat do kalhotek, ale s Petrem to bylo jiný"

"V tom, že si mu vyhověla nebo co?" zasměje se ten debil, ale škvírou ve dveřích vidím jak ho Anastázie praští do ramene.

"Ty to nechápeš. On vnímal každý slovo co mi vyšlo z pusy, utíral moje slzy, objímal mě dokud jsem neusla, pokaždý co jsme spolu spali jsem si připadala tak výjimečná, když dokola opakoval to jak jsem dokonalá. Dal mi pocit, že mě má rád a já se do toho pocitu zamilovala. Zamilovala jsem se do Petra" musím okamžitě pryč.

Pryč od tohohle rozhovoru.

Co jsem to kurva právě slyšel?

Nemůže mě milovat.

Do prdele, tohle se vůbec nemělo stát.

Já jsem takovej kretén, jak jsem něco takovýho mohl dopustit?

Vyletím ze studia ještě dřív než si mě někdo z nich všimne a sednu do auta.

Rukama se opřu o volant a chvíli rozdýchávám to co Anastázie vypustila ze rtů.

Pak nastartuju a jedu zpátky domů.

Tam popadnu nejbližší flašku chlastu a se sluchátkama na uších přemýšlím co dál.

Jak vyřešit tuhle situaci?

Situaci, kdy mi vlastně holka kterou miluju vyznala lásku.

Počkat.

Holka kterou miluju?

***

Ahojte, jsem tu s dalsi kapitolou a doufam, ze se mate lepe jak ja. Mimochodem nase ff se nam pomalu, ale jiste blizi ke konci, tak co? Jakpak to asi skonci? 👀. Love u guys❤️.