Polibek / Stein27

55.

"Užila sis to?" klekne si přede mě Petr a opatrně mě vyzuje z balerín.

"S tebou si nejde něco neužít" zasměju se a už bosa jdu do ložnice.

Byl pozvanej na narozeninovou párty jeho kámoše a mě vzal s sebou.

Dojdu do pokoje a rozplácnu se na postel.

"Nevím jak je to možný, ale máš tak tisíckrát pohodlnější postel než já" povzdechnu si a překulím se na bok.

"Taky je mezi nimi ještě jeden velkej rozdíl" dojde ke mně a začne si rozepínat knoflíčky na košili.

Zbožňuju, když nosí košile.

"Jo? A jakej?" posadím se a sleduju jeho pomalu odkrývající se hruď.

"Ještě neprošla křestem" ušklíbne se a já až moc dobře vím o čem to mluví.

"A jak by sis takovej křest představoval?" stoupnu si před něj a pokračuju místo něj v rozepínání košile.

"Milerád bych ti to ukázal, ale nejsem si jistej jestli bys o to vážně stála" zadívá se mi do očí a jako odpověď dostane polibek.

Políbí mě nazpátek a pak ze sebe stáhne tu košili.

Položí mě na postel a klečí nad mými stehny.

Začne obsypávat můj krk polibky až se dostane k lemu halenky a následně ji sundá.

Rty putuje po mých ramenou a klíčních kostech, následně mě políbí do žlábku mezi prsy a i pod ně.

Pak se přemístí na část mého ňadra, která je mimo košíček a kůži jemně skousne.

V tomhle chvíli pokračuje než se rozhodne mi podprsenku sundat.

Hýčká má prsa s jemností a věnuje se každému jejich centimetru.

Jazykem hbitě laská moje bradavky a tře je mezi prsty.

Z úst mi vycházejí slastné vzdechy Petrova jména a mezi nohama se mi hromadí všechno horko z těla.

Pomalu začne sjíždět na moje břicho a ještě níž.

Opečovává můj podbříšek a rukou při tom zajíždí pod těsnou látku sukně.

Pak mi sukni rozepne a sundá mi ji.

Mírně pokrčím nohy, on mi je roztáhne a vměstná se mezi ně.

Postupně mě líbá od kotníků přes kolena na vnitřní stranu obou stehen až se dostane k mému nejcitlivějšímu místu.

Už teď jsem z něj strašně mokrá a to mi celou dobu věnoval jenom polibky.

Začne si rozepínat pásek a následně i kalhoty.

"Budeš si muset vzít kondom, Petře" uvědomím si, když jediné co na sobě oba máme je spodní prádlo.

"Ty už nebereš prášky?" zarazí se, když v rukou drží gumu mých kalhotek a pomalu je stahuje dolů.

"Ne, vysadila jsem je"

"No tak to jsme v píči, protože já tady žádný šprcky nemám" odtáhne se ode mě a prohrábne si vlasy.

"Jedině to prostě budeme dělat bez ochrany a ráno skočím do lékárny pro takovou tu 'pilulku po' " zadívá se na mě a já trošku váhám.

Přece jen ta pilulka není úplně stoprocentní a jako těhotná bejt nechci.

Ale fuck it, nemohla bych mít přece takovou smůlu, aby to zrovna mně nefungovalo.

"Tak dobře" řeknu nakonec a usměju se.

Petr mně i sobě sundá poslední kus oblečení a dělí nás od sebe jen centimetry, abychom se spojili úplně.

"Je ti doufám jasný, že po tomhle z toho už nepůjde vycouvat?" zastavím ho těsně před tím než do mě vnikne.

"Proto to taky dělám koťátko" věnuje mi úsměv a naposledy mě políbí na rty než do mě zasune.

"Miluju tě" ozve se po pár sekundách co do mě pomalu přiráží.

Normálně bych mu odpověděla, ale tenhle moment mi bere všechna slova.

Petr je něžnej a opatrnej přestože jsme spolu spali už nespočetkrát.

Vždycky jsem si sex s ním užívala, ale tohle je něco jinýho.

Je to víc než jen sex.

Něco jako spojení našich duší, jakoby se naše srdce dotýkaly a bily společně.

Celou dobu se mi dívá do očí a drží mě za ruku.

"Miluju tě" promluví znovu, tentokrát už potišeji.

Malinko zrychlí svoje tempo, ale stále jediný cit, který z toho plane je láska.

Žádná bolest nepřichází a jsem za to i docela ráda.

Milovala jsem, když mi bolest způsobená jím přinášela uspokojení, ale tohle je tisíckrát lepší.

Oba jsme blízko, cítím to a Petr očividně taky, protože svoje tempo naprosto zpomalí tak jako to dělá vždycky.

"Miluju tě" šeptne při posledním přírazu a svalí se vedle mě.

Přitulím se k němu a navzájem na sebe tiskneme naše nahá těla.

Snažím se pohltit každou vteřinu tohohle okamžiku, abych si ho pamatovala už navždy.

Nikdy jsem nezažila nic tak krásnýho jako bylo právě tohle.

"Miluju tě Petře" odpovím konečně po pár minutách ticha.

A je to tady.

Teď už je to opravdový.

Teď můžu s úsměvem na tváři říct, že chodím s Petrem Adámkem.

***

Nejenom, ze je tohle zacatek jejich vztahu, ale taky definitivne posledni kapitola tenhle ff. Vim, ze to skoncilo trochu obycejne, ale nemuzete mi to mit za zly, protoze ja bych pak jinak moc premyslela a jeste by to dopadlo jak Bratislava. Je neskutecny jak dlouho jsem tuhle ff psala, ale prijde mi to jako strasne kratka doba. Dekuju vam vsem za uzasnou podporu a pozitivni ohlasy co jste mi prokazovaly celou tu dobu, moc si toho vazim a vidime se u dalsiho pribehu. Love u guys❤️.