S Petrem jsme si povídali ještě cca 2 hodiny a smáli se navzájem našim historkám.
Cink! Přišla mi zpráva.
Byla od Melánie a hned když jsem si na ni vzpoměla rozbušilo se mi srdce.
„Co je?" Podíval se na mě Petr nervozně.
Začala jsem nahlas číst:
Ahoj chudinko:) doufám že se ti daří dobře jak tak koukám na ty hatepage na tebe.
Vypadá to že ani nebudeš moc vylezt z baraku puso<33
Aspoň se nebudu muset ve škole dívat na ten tvůj depresivní ksicht.
Užívej svoji chvíli "slávy":)).
Vyhrkly mi slzy a schovala jsem si obličej do rukou.
„Ty seš fakt trdlo" začal se smát Petr.
Nechápavě jsem se na něj podívala a lehce ho vraždila pohledem.
„Ty tady brečíš kvůli ničemu" zasmál se a štouchl do mě ramenem.
„však jsme si řekli že ten vztah zfalšujem ne?
A tím pádem se můžeš ukázat kdekoliv protože si tě budou vážit jako moji přítelkyně" podíval se mi zase do očí.
„Ale Meláni-" nestačila jsem doříct větu a už zase mluvil.
„Melánie Melánie... takový Melánii by udělalo radost tě vidět brečet a schovávat se.
A přesně to ty neuděláš." Šibalsky se na mě usmál a čekal na moji reakci.
„Vlastně...maš pravdu" zasmála jsem se.
Chvíli jsme mlčeli když najednou Petr vstal.
„musíme udělat nějaký fotky... jako pár"
Podal mi ruku.
„je to nutný?" Zeptala jsem se nadějně.
„nikdo tě nebude brát vážně pokud nebudu ukazovat jak moc tě miluju ty moje instagramová holko" zasmál se a štouhl mi do ramena.
Usmála jsem se a kývla.
„Ta je hrozná opovaž se ji tam dát!" Trochu jsem vyjela na Petra.
„co tahle?" Zeptal se mě a ukázal mi fotku kde se držíme za ruce.
„ta je docela dobrá... dáme tam aspoň dvě ne?"
Zeptala jsem se energeticky a petr přikývl a podal mi jeho mobil.
Po pul hodině jsme vybrali ješte fotku kde si dáváme pusu a petr je vydal s červeným srdíčkem.
„tak první krok je za námi" oklepal si ruce petr.
„Jak jako první krok? Co je další?"
Zeptala jsem se a hodila na něj tázavý výraz.
Petr se ušklíbl „Půjdeš se mnou na stage..."
