Seděli jsme chvíli před stanem Koja a Calina a povídali si.
„v kolik si pro nás zítra Dominik přijede"
Zeptal se Kojo a podíval se na mobil.
„myslím že ještě před obědem"
řekl Petr a dál si něco nastavoval na hodinkách.
„Skvělý, takže budeme muset vstávat před 11 aby jsme si sbalili."
Řekl Kojo a odfrknul si.
„však dneska jsme vstávali v pul desátý" zasmál se Calin a stoupl si.
„přece nebudeme trávit čas tím že si povídáme jak v čekárně u doktora."
Řekl a zasmál se.
„Co navrhuješ?" Zeptal se Petr a poprvé za 20 minut se podíval jinam než na svoje hodinky.
„půjdem k jezeru" řekl a šibalsky se usmál.
„k jakýmu jezeru?"
Zeptala jsem se a Calina asi zarazilo že jsem po dlouhé době promluvila.
„ne jenom že jsou tu vodopády ale jsou tu i jezera a Calin zřejmě chce k ďáblovo jezeru.
Je to docela velký jezero něco kolem 4km odsud"
Poznamenal Kojo a usmál se.
„Přece se nebudeme tahat k Jezeru když víme co tam všechno je"
Řekl Petr a podíval se na kluky.
„co tam je?" Zeptala jsem se a cekala na odpověď.
„Tak hlavně jsou tam strašně blbý šutry po kterejch můžeš sklouznout a buď si neco udelat nebo spadnout do jezera no a jako další jsou tam často feťácký a bezdomovecký spoty.
Takže asi hlavně kvůli tobě by bylo lepší jít jinam."
Řekl Petr a dál probodával kluky pohledem.
„od kdy ti vadí feťáci? Však k nim patříš do klubu"
zasmál se Kojo a štouchl Petra do zad.
Petr chvíli vypadal naštvaně ale pak se taky zasmál.
„Tak vidíš já zase zapadám mezi bezdomovce takže můžem vyrazit"
Musela jsem se zasmát té ironii.
Petr se taky zasmál ale pak trochu zvážněl.
„Tess vážně by jsme měli jít jinam" řekl a promnul si obličej.
„Petře neboj není mi 10 já umim chodit takže nikam padat nebudu slibuju"
Řekla jsem a podívala se mu do očí.
„Tess ty víš co se mnou ten pohled dělá"
Řekl tak abych to slyšela jen já a povzdychl si.
„můžem vyrazit..." řekl poraženecky a podíval se na nebe.
Klukům se vykouzlil úsměv na tváři.
Lesem jsme šli cca hodinu.
„měli by jsme tam být max za pět minut tak furt nefňukej"
Vyjel Petr na ublíženého Koja a my s Calinem se tomu jenom smáli.
„podle mě je to ale víc než 4km"
Řekl Kojo a podíval se do země.
„tyvole" řekl si Petr a zhluboka se nadechl.
Zbytek cesty jsme mlčeli.
Když jsme dorazili...no moc hezký pohled to nebyl.
Bylo to velké tmavé jezero uprostřed skal a všude kolem byli rozházené různé věci.
Petr se podíval na můj výraz a zasmál se.
„není to takový jak si čekala?"
Podíval se na mě a hned se zase otočil na jezero.
„no...ne" přiznala jsem a zadívala se na strom vedle kterého bylo pár plachet.
Šla jsem k němu a Petr mě hned dohnal.
„Kam jdeš" zeptal se a zadíval se na ten strom.
„co tě tam tak zaujalo" podíval se na mě.
„ani nevím..." řekla jsem a zasmála se.
Taky se zasmál.
Pohled Petra
Šel jsem s ní k tomu stromu i když jsem nevěděl co tam chce.
Koukala se na ty věci z povzdálí a byl jsem za to rád.
Nechtěl jsem aby se jí něco stalo.
„Petře opatrně" řekla a ukázala vedle mé nohy.
Podíval jsem se tak a byla tam stříkačka.
Najednou se ve mně zase nahrnuli emoce a chtěl jsem si zase něco píchnout.
Chtěl jsem nevnímat svět a zase cítit ty stavy.
„Petře seš v pohodě" rychle jsem se nadechl.
Jeji hlas mě probudil z myšlenek jako by na mě někdo vylil studenou vodu.
Koukala na mě nervozně a já teď zalitoval toho že jsem zase přemýšlel nad tím kvůli čemu jsem Tess minule málem stratil.
„jo...všechno v pohodě" usmál jsem se.
Teď záleželo hlavně na Tess a na tom aby se cítila štastná.
Kývla a vzala mě za ruku.
„Chápu jestli tě něco trápí a nechceš o tom mluvit nemusíš to vyjadřovat slovama. Občas řekne víc i pohled."
Řekla a tím se mi zastavil dech.
Ona je tak úžasná.
Nechci o ni přijít.
Kéž by jenom věděla jak silně ji miluju.
Díval jsem se na ní a ze všeho mi ukápla slza.
Zřejmě ji to překvapilo protože sevřela rty a viděl jsem její slzy v očích.
Bylo mi to líto.
Přiblížl jsem se k ní a políbil ji.
Miluju to.
Vždy se cítím že jí líbám poprvé.
Nemůžu přestat protože mému tělu nestačí krátký polibek.
Chci ji celou. Chci ji.
Odtáhl jsem se než bylo pozdě.
Neovládl bych se a já ji nechci nějak ublížit.
„A někdy dokáže nejvíc říct polibek"
Usmál jsem se ji do rtů protože jsem se sice odtáhl ale jenom o pár zásadních centimetrů.
