Pohled Petra
Co po ni ten hajzl chce?
„Dej mi to" řekl jsem a vzal si její mobil.
Zvedl jsem to.
„Tess?"
„Tess tady není. Co po ni chceš?"
„Ehm ahoj... Petře. Chtěl jsem se Tess omluvit za to co se stalo."
Típl jsem to.
„co říkal?"
Zeptala se Tess potom co jsem ji vratil mobil a šel do kuchyně.
„chtěl se ti omluvit"
Řekl jsem a napil se čerstvě otevřeného piva.
„proč si to típl?"
„A ty bys mu to odpustila?" Pokrčil jsem obočí.
„Tak když se omluvil tak proč ne?"
„Tak to je super! Tak ja ti pomohl když se tě už 2x pokusil znásilnit a ty bys mu to jentak odpustila a ještě seš nasraná na mě že jsem mu to tipl?!"
Skoro jsem zakřičel a na ex vypil vychlazené pivo a plechovku hodil do koše.
„Petře ale takhle to neni! Kam jdeš?"
Zařvala na mě a šla za mnou.
„jdu ven do večera jsem zpátky" řekl jsem a posbíral klíče a mobil ze stolu.
„Petře-" než stihla doříct větu práskl jsem dveřmi a otevíral dveře výtahu.
Ulicemi Brna jsem se toulal asi dve hodiny a nakonec jsem došel k lavičce a zápálil si cigaretu.
Asi byla chyba se do ni zamilovat když nemám jistotu že by nešla za tim hajzlem.
Vždyť já ji pomalu ani neznám.
Nevím jestli to se mnou myslí vážně a jestli si třeba právě teď nepíše s někym jinym.
Vyjel jsem na ni zbytečně nebo jsem na to měl právo?
Měl bych za ni jít a omluvit se ji.
Však jsem na ni řval kvůli ničemu.
Nebo ne?
Po cca 40 mituchách přemýšlení jsem se zvedl a rozhodl jít za ní a vyřešit to.
Otevřel jsem dveře a šel do obýváku.
Tess seděla na gauči a koukala na televizi.
„Čau" řekl jsem a sedl si k ni.
Nic. Ignorovala mě.
„Jak se máš?" Zeptal jsem se nervozně.
Vypla televizi a podívala se na mě.
„Jak se mám? Ty se ptáš jak se mám? No docela dobře po tom co jsi na mě bezdůvodně řval a potom si mě nechal samotnou v bytě který ani neznám a odešel na 3,5 hodiny někam pryč."
Řekla a vstala z gauče.
Chytl jsem ji za ruku.
„Tess...promiň ale strašně mě to nasralo."
Řekl jsem a ona mě od sebe odstrčila a odešla do ložnice.
Šel jsem za ni ale měla zamknuto.
„Tess prosím odemkni."
Nic.
„Tess prosím chci se ti omluvit."
Nic.
„promiň že jsem na tebe řval ale já jsem byl prostě naštvanej protože toho hajzla fakt nenávidim za to co ti udělal...však vzpomínáš na tu house párty nebo jak si byla v noci sama venku? Vždycky jsem tě ochránil a on to udělal vždycky když měl příležitost.
Ale já tě miluju takže jestli mu to chceš odpustit tak klidně...klidně mu zavolám já a řeknu mu to ale prosím odemkni.
Nic.
Odešel jsem zpět do obýváku.
Dnes zřejmě přespím na gauči.
Ráno jsem vstal a protáhl se.
Spaní na gauči není zrovna nejpohodlnější ale lepší než spát na zemi.
Šel jsem směrem k ložnici a vzal za kliku.
Bylo odemčeno ale...nikdo tam nebyl.
Podíval jsem se do všech místností a nikde nebyla.
Sedl jsem si na gauč a vytočil jeji číslo.
V tu vteřinu se otevřeli dveře a v nich byla Tess s papírovou taškou.
„čau" řekla a zamířila do kuchyně.
Zmateně jsem se na ni podíval.
„čau?" Pozdravil jsem ji a šel za ni.
Začala vyndavat věci z tašky.
„co to je?" Zeptal jsem se a sedl si na židli.
„co by to bylo?" Zasmála se a skládala jídlo do lednice.
„ty máš v lednici jenom chlast takže jsem se rozhodla jít nakoupit. Mohl si jít se mnou kdyby si nespal do oběda."
Řekla a zavřela lednici.
„já myslel že seš na mě naštvaná" řekl jsem a podíval se na ni.
Usměv ji trochu zmizel ale jenom na pár vteřin.
„byla jsem ale pak mi došlo že Tomáš pro mě vůbec nic neznamená takže by bylo zbytetečný se kvůli tomu furt hádat." Zasmála se.
Tak se mi ulevilo že jsem se doširoka usmál a objal ji.
„co máme dneska v plánu?" Zeptala se Tess.
„večer mám show tak se připrav protože tě něco čeká"
