Chvili jsme si povídali a mě i přešlo to naštvání za toho brouka.
„neříkala si náhodou že je ti zima" zeptal se Petr a sjel mě pohledem.
„rikala" ani jsem se na nej nepodívala a dál si vyndávala trn z dlaně.
„Tak proč sis nevzala mikinu?" Zeptal se nechápavě Petr a sedl si blíž.
„nevzala jsem si ji sem takže mám smůlu."
Zasmála jsem se vlastní hlouposti.
Petr chvíli mlčel a pak se zvedl.
Podívala jsem se na něj a v tu chvíli na mě hodil jeho mikinu.
„Vem si ji" usmál se a zase si sedl.
Byla jsem zaražená a díky bohu v tý tmě nikdo nemohl postřehnout jak se červenám.
„Díky..." usmála jsem se.
„asi půjdu do stanu" zívla jsem a vstala.
„tak brzo? Však jsme si sotva sedli." Řekl trochu sklamaně Calin, ale spíš přeháněl protože u ohně jsme seděli už minimálně 40 minut.
Kývla jsem a lehce se usmála.
„Půjdu taky abych ti vyhnal toho brouka" zasmál se Petr a vstal.
„Vrátíš se?" Zeptal se Kojo.
„Spíš ne" zasmál se a odešel směrem ke stanům.
„Dobrou" usmála jsem se a než stačili odpovědět běžela jsem za Petrem.
Ten už byl ve stanu a když mě viděl sedl si na svou půlku.
„Mám špatnou zprávu" řekl a zapnul za náma stan.
Tázavě jsem se na něj podívala.
„toho brouka jsem nenašel" řekl a já se oklepala.
„hm" začala jsem se rozhlížet kolem sebe i když v té tmě jsem viděla jenom na petra.
„v pohodě" řekla jsem a oklepala se.
Lehla jsem si a přikryla se peřinou.
Petr udělal to samé a stejně jako já se zadíval na strop stanu.
Po minutě ohlušujícího ticha které mi připadalo nekonečné Petr promluvil.
„Tess?" Zeptal se klidně.
„ano?" Otočila jsem se na něj ale on dál koukal nad sebe.
„Já vím že to byl důvod naší poslední hádky ale... kdo je ten Martin?" Tyhle slova mě zabolela a všechny rány z minulosti se zase otevřeli. Mlčela jsem, mlčela abych se uklidnila a zahnala slzy v mých očích.
Po dlouhém tichu jsem se zhluboka nadechla a těžce vydechla.
„Nemusíš o tom mluvit" řekl Petr a já znovu otevřela oči.
„Takže začala bych tím že to byl můj přítel a vztah s ním rozhodně nebyl ideální... byla to moje první láska a..." musela jsem na chvíli ztichnout abych se uklidnila.
Petr to zřejmě chápal a tak mlčel.
„chodil k nám na školu já byla druhačka a on měl kousek od maturity.
Nejdřív se mi líbil a já mu začala psát. On mi jednou odpověděl a začali jsme se bavit. Bylo to perfektní. Bavili jsme se kdy to jen šlo a trávili spolu spoustu času.
Potom se mě zeptal jestli s nim budu chodit a já souhlasila.
Největší chyba mého života.
Nejdřív to bylo fajn sice mi v životě nedal kytku ani jakoukoliv maličkost ale to mi vůbec nevadilo. Říkal mi jak jsem jedinečná a pak... vzdálil se chodil víc na párty a chlastal než se se mnou bavil.
Jednou jsem chtěla jít s nim abych mu byla blíž ale on se opil a zmlátil mě.
Bála jsem se ho ale milovala jsem ho tak jsem mu to odpustila když se mi druhý den omluvil.
Začali jsme se zase vídat ale kdykoliv se mu něco nelíbilo začal nadávat a vlepil mi facku.
Začala jsem si zvykat když se mi smál za to jak vypadám a nebo když mi nadával.
Nechtěla jsem z toho vztahu odejít protože jsem se ho bála ale hlavně... hlavně jsem ho milovala.
Melánie o tom všem věděla a radila mi abych to ukončila.
Hádala jsem se i s ní ale ona věděla že ho miluju a tak chápala že si vybijím vztek na ní.
Jednoho dne když jsem jí zase brečela do mobilu mi promluvila do duše a já to ukončila.
Bolelo to pořád to bolí.
Melánie pro mě byla oporou byla taková moje terapeutka.
A když jsem ztratila i ji..."
Nezvládla jsem to v sobě držet a rozbrečela se.
Petr se ke mně natáhl a pevně mě obejmul.
„šš Tess to bude v pořádku slibuju"
Obejmula jsem ho zpátky.
Pořád jsem vzlykala.
„Tess každému se v životě dějou nějaký sračky a ty to zvládneš"
V objetí mě poplácal po zádech.
„Chceš na oplátku slyšet můj příběh?"
„hm" kývla jsem.
„Já jako dost známej rapper jsem vždycky hledal jenom vztahy na jednu noc.
Proste vždycky po show jsem šel do clubu nebo si sebral nějakou fanynku a vzal si ji na pokoj.
Ráno se probudila a já už byl pryč.
Připadalo mi to jako dobrej lifestyle a stačilo mi to.
Jednou jsem ale měl show a měli za mnou přijít nějaký holky do backstage"
Došlo mi že mluví o mě a zrychlil se mi tep.
„Byli hezký ale jedna...jedna byla tak nádherná až jsem se sám divil že je to možný.
Chtěl jsem jí klasicky nabalit na řeči o mé kariéře ale zjistil jsem že mě vůbec nezná.
Bylo to zvláštní. Najednou jsem si s ní povídal jako bych byl obyčejný člověk kterého potkala na ulici.
Přišla mi fajn tak jsem si vzal jeji číslo.
Pozval jsem ji na party abych ji co ja vim asi vzal na pokoj.
Nemohl jsem z ní spustit oči.
Byla vyjímečná a když jsem ji viděl jak jde někam s jiným klukem rozhodl jsem se ji sledovat.
Samozřejmě to dopadlo tak že ji málem znásilnil. Když jsem to viděl ve vteřině jsem byl u nich a vrazil mu.
Takovy vztek jsem dlouho necítil měl jsem chuť ho zabít.
Když se ta holka ještě pohádala s kamarádkou a brečela měl jsem chuť brečet s ní protože mě bolelo jí vidět smutnou.
Když jsem usínal s tím že jí objímám nejednou jsem nebyl tak prázdnej a ztracenej a když jsem se probudil vedle ni došlo mi že nevim co se se mnou děje.
Stačil jeden večer s ní a nechtěl jsem dělat nic jiného než být v její přítomnosti.
Vzal jsem ji jako jedinou osobu na světě na mé nejoblíbenější místo. Na pole plné slunečnic..."
Říkal to s úsměvem na tváři ale zároveň mi právě dopadla jeho horká slza do vlasů.
„Tess když jsme se pohádali já... chtěl jsem se zabít za to jak jsem ti ublížil a došlo mi...že tě miluju Tess."
Podívala jsem se na něj a horká slza mi sjela po tváři.
„JÁ TĚ MILUJU!" Zařval a nahlas se zasmál.
„já tebe taky" zašeptala jsem.
„cože?" Řekl a podíval se mi nevěřícně do tváře.
„od doby co jsem se pohádala s Mell jsme si bližší a do teď jsem nepomyslela na nic z mé minulosti a to jenom díky tobě já... miluju tě"
Petr se široce usmál a políbil mě.
Bylo to hezčí než kdy jindy.
Rukama jsem mu zajela do blonďatých vlasů a on mě chytl za pas.
Sundal si tričko a začal svlékat i mě.
Pak ještě prohloubil polibek a...
Udýchaně jsme si lehli a já se rozbrečela.
„Tess co se děje?" Zeptal se nervozně Petr a přiblížil se ke mně.
„nic jenom... bylo to pro mě poprvé a... bylo to nádherný"
Petr se zasmál „Tak proč brečíš?"
„štěstím" zasmála jsem se.
Petr mě naposledy políbil a já usnula v jeho objetí.
