The power of desicion

Část pátá

Doveď mě za nimi. Prosím," pokusím se o co nejmilejší tón. Mám potřebu vidět své přátele pohromadě a zdravé. Moje podvědomí mi stále našeptavá všemožné scénáře jejich tragických smrtí. Musím je proto vidět co nejdříve to bude možné. Nejlépe hned teď.

Ren mě chvíli sleduje s neutrálním výrazem. Jen se ušklíbne.

,,Leda ve snu. A ani v tom ne," prohodí, otočí se ke mně zády a chystá se moji maličkost opustit.

,, Bene! Stůj. Prosím, jen jim chci vše vysvětlit. Už pro tebe přece nemůžou být hrozbou. Nemají Jediho. Nemají naději. Pust je."

Ren se pomalu otočí zpět. Přemýšlí nad mými slovy.

,, Odvedu tě za nimi, ale pokud jim namluvíš další hloupé řeči o svobodné galaxii a oni se pokusí uniknout či vzbouřit, vojáci je bez milosti postřílí. Rozumíš?"

Na znamení souhlasu kývnu hlavou.

,, Ano, rozumím. Děkuju."

Za nemalou chvíli už kráčíme chodbami Prvního řádu směrem k věznici. Až nyní si plně uvědomuji ostrou bolest v levém stehně. Díky zranění víceméně skáču po jedné noze. Ren mou chůzi zaznamená okamžitě.

,,Postřelili tě," konstatuje suše.

,, Dobrý postřeh, říkají ti blesku?," odseknu mu.

Ren se náhle zastaví díky čemuž do něj narážím.

,, Jak to ke mně mluvíš?!," zvýší na mě hlas.

,, Jako k sobě rovnému. Máš snad něco co já ne?,"

On se jen ušklíbne. Jeho agrese jakoby se vypařila.

,, Ovládám miliony životů včetně toho tvého a tímto chováním si ho jen zkracuješ. Ale to ti snad nemusím připomínat."

Nehodlám už nic riskovat a radši mlčím.

Za pár chvil stojíme před vcelku nenápadným vchodem do věznice. Cítím, že mi každou chvílí odumře zápěstí, neboť na nich mám nasazeny pouta. V mé zraněné noze mohu cítím silnou tupou bolest a z otevřené rány mi teče rudá krev.

Zvednu hlavu od špiček svých bot, které jsem do teď, tak zaujatě sledovala.

Nachazíme se v ostře osvětlené prostorné hale, která představuje věznici. Společně s Renem stojíme na začátku široké dlouhé chodby vedoucí až na pomyslný konec věznice. Na každé straně se nachází přibližně patnáct cel. Jedna cela má necelé dva metry a překvapivě se v ní nenachází jediný nábytek. Ani tak zakladní jako je třeba postel, či židle, stůl. Pouze tvrdá podlaha a něco co ani zdaleka nepřipomíná záchodovou mísu. Vše je bílé. Podlaha, stěny, světlo.

U vstupních dveří stojí dva vojáci, v chodbě jich pochoduje rovnou osm a u jedné z cel stojí dva, kteří nemilosrdně ukazňují jednoho z věznů, který se snad o něco pokusil.

,, V jaké cele se nachází nově příchozí?," zeptá se Ren jednoho ze stormstrooprů.

,, Myslíte povstalce Nejvyšší vůdce?," optá se tázaný.

,, Ano, doveďte mě k nim."

Voják nás dovede k osmé cele z leva.

,, Zde se nachází vězeň číslo 1685, Poe Dameron. V desáté cele na pravé straně se nachází vězeň číslo 1691, nazýván Chewbacca, původem wookie. Ostatní povstalečtí vězni se nachází v pravém křídle vlajkové lodi," oznámí nám stormstrooper.