Říše divů čeká na tebe, pátá Alenko

7. Opětovný výslech Kazutomiho

Obr: Kazutomi

Bylo pondělí ráno, právě jsem přišla do práce, dosnídala, a Hiromitsu mi ukazoval vtipné video s kočkou, jak se snaží jíst brokolici.

,, Snad vás neruším při těžké práci." Hitomi vešel do kanceláře tiše, jako ta kočka, a ironie v jeho hlase téměř bolela.

,, Už jsme na příjmu." Schoval mobil s úsměvem Hiromitsu. Když se usmíval, oči mu tmavě zářily, a úsměv se táhl téměř přes celý jeho hubený obličej. Když jsem se smála já, měla jsem dolíčky ve tvářích...Nesnášela jsem je, ale Hiromitsu mi jednou řekl, že se mu líbí.

,, Tak co máme dnes v plánu?"

,, Za chvíli má znova přijít ten Kazutomi." Připomněl nám Hitomi. ,, Výslech tentokrát povedu já, a vy budete jen hezky tiše sedět, a poslouchat, děcka." Děcka. Tak nám říkal. Teda když měl lepší náladu, jinak nám říkal ucha nebo rovnou EEH.

,, Ale můžeme se ptát, když nás něco napadne."

,, Eeh, ne." EEH. A je to tady. ,, Hezky nastražíte uši a budete poslouchat, jak se to dělá. Ten člověk je podezřelý, a když chcete z někoho něco dostat, nesmíte s ním být nejlepší kamarád. To je pořád samý ťutu ňuňu, a pak nic nezjistíte."

,, Minulý týden jsme toho zjistili spoustu!" Ohradila jsem se. ,, Především to, že to nikdo z tvých podezřelých neudělal."

,, To se ještě neví. Jiného podezřelého jste ale, jak vidno, nesehnali. Taky nemáte ani páru, kdo to mohl udělat."

,, Pár věcí ale přece jen víme." Ozval se Hiromitsu. ,, Především jsme zjistili víc o obětech. A taky to, jak moc spolu jejich životy souvisely. Vlastně je to trochu, jako by někdo zabil celou partu. A taky víme, že nám tví podezřelí rozhodně něco tají, ale že ani jeden z nich nemohl mít důvod zabít všech pět."

,, Prosím vás, vaše nejnovější poznatky jsou, že vraždil duch!"

,, To jsme přece neřekli. Jasně, teď to tak vypadá, ale..."

,, Nevypadá! Protože žádný stupidní básničky nic nedokazujou."

,, Hitomi, Kazutomi už je tu. Sedí v čekací místnosti." Přerušil naši diskuzi Hiromitsu.

,, Tak sem s ním." Řekl, jako by byl Kazutomi velký a lahodný kus dortu.   Což tak trochu byl. Jen se do toho muže s úzkou bledou tváří a temně šedomodrýma očima zakousnout... Vlastně byl o hodně hezčí, než Kair, a Mei jsem nějak v tuto chvíli nedokázala pochopit...Po chvíli opravdu přišel do výslechové místnosti, a vypadal hodně naštvaně.

,, Kolikrát mě ještě budete vyslíchat? Už jsem vám všechno řekl!"

,, Dobrý den, posaďte se."

 ,, To sem budu lítat, nebo vy ke mě, každej tejden? Mám taky jiný věci na práci!"

,, Došlo tu k vraždě, vy jste živý, a pokud byl Ajo váš kamarád, měl byste chtít, aby se jeho smrt objasnila." Řekl chladně Hitomi.

,, Ne, vy to na mě prostě chcete hodit. A až moc se vám hodí do krámu to, že měl za zády kapely ještě nějaké kšefty. Jo, štvalo mě to, ale jestli myslíte, že jsem ho kvůli tomu zastřelil, pak se pletete."

,, Ale střelnou zbraň vlastníte."

,, Jo. Už jste ji prohlédli. A náboj z mojí zbraně to nebyl!" To byla pravda. Samozřejmě se zkoumala ta střela a z jeho pistole, na kterou měl průkaz, nebyla. Střílet ale uměl...