Po stopách vraha - Yoonmin (18+)

17

Byl jsem ve svém pokoji, ležel na zádech na posteli a zíral do stropu. Čekal jsem na něj. Až bude mít čas, přijde za mnou. Mezitím jsem se nechal za ním odnést myšlenkami.

Teď, když jsem na něj pomyslel, myšlenky mi jako první sběhly hned k našemu "polibku".

Sakra Jimine!

Nebyl to polibek. Neplánoval to. Byl to omyl a místo toho se nad tím roztýkám, jako kdyby mě naschvál políbil můj crush, ne skoro úplně cizí člověk!

Co mě má ale co zajímat, co si myslí Kook? Každej má jinej vkus a to, že řekl, že se k sobě hodíme, neznamená, že se k sobě opravdu hodíme. Protože to určitě myslel kvůli našemu vzhledu, ne kvůli našemu charakteru. V tomhle případě bych s ním čistě upřímě asi taky souhlasil, ale jen vzhledově. Yoongiho neznám. A on mě taky ne.

I tak mi ale u něj zůstaly myšlenky. Začal jsem přemýšlet. O jeho vlasech, o jeho očích.. Oh ano, jeho oči. Vždycky, když jsem s ním navázal oční kontakt, až mě z jeho pohledu zamrazilo. Měl jsem pocit, že mi vidí hluboko do duše, čte si moje myšlenky a ví, nad čím přemýšlím. Má tmavé oči a hluboký pohled, opravdu hluboký. Ten je pro jeho práci přímo stvořený. Stejně jako on sám.

Není zrovna nejvyšší, ale zas není moc nízký, je vyšší než já, čemu se není ani pořádně divit, když vypadám jak z trpasličího rodu. Jeho výška mu ale nedělá víc problémů, než výhod, protože právě ta může způsobit, že se dokáže docela dobře ztratit v davu.

Jeho kůže je bledá a s jeho na uhel černými vlasy vytváří dokonalý kontrast. S nimi i ladí jeho tmavé, na první pohled lhostejné, oči. Celkově vypadá jako jeden z nejlhostejnějších lidí na světě. Co ho ale dělá nebezpečným, je to, co pod touhle maskou skrývá. Jaké myšlenkové pochody se pod ní ukrývají...

Po zádech mi přeběhl mráz.

Pak se ale mé myšlenky rozplynuly, když se ozvalo zaklepání a Suga vešel do pokoje.