dva světy

odbery

s petrem jsme udelali dohodu ze pujdem neco snist a pak se uvidi, donesla jsem z kuchyne dva toasty ktery zustaly z vecere, dala k nim i kečup a nakrajela okurky, petr neco zamyslene hledal na mobilu a jak prisel tak ke mne zvedl zrak

,,jeden ty, jeden ja" reknu mu a on nema sebemensi snahu si ten toast vzit

,,petre, neštvi" on protoči oči a vezme si ho do ruky, ja svuj necham na taliri a divam se na nej

,,nejde to, jen se na to divam a mam stazenej zaludek, nedostanu to do sebe, poblil bych se" odpovi mi a toast vratil na talir

,,takhle to dal ale nejde kamo, jist se musi, musis mit energii, na nas, na koncerty, na vsechno"

,,a co mam delat?"

,,objednam tě na krev, at vime z čeho to je" jen co dovyslovim slovo krev, tak na mě petr vykuli oči a nasadi svuj pokerface

,,na krev v zadnym pripade nepujdu"

,,snad se nebojis male jehličky" zasmeju se

,,nebojim" odpovi mi svym silnym chlapackym hlasem

,,tak kde je problem? jdu zavolat jestli maji jeste dnes volno" reknu mu, nedam mu ani prostor na odpoved a vytočim čislo na odberove oddeleni, petr se narovna a ceka

ja jsem volala s jednou moc milou sestrickou, rekla ji co je problem a ona mi dala termin jeste dnes, za hodinu a pul

,,jdi se oblict, za hodinu a pul tam mame byt"

,,to jako dneska?!" vykrikne a vjede si rukou do vlasu

,,ano, tohle se neodklada" petr jen vydechne a jde se nahoru nachystat, ja jdu taky a cestou se ale jeste stavim v kuchyni u calina a maxe

,,cali pohlidas ho? ja skocim s petrem na krev, za dve hodky jsme zpatky"

,,je mu neco?" zepta se me calin a poprve neslysim z jeho hlasu kdyz se jedna o petra aroganci ale spiš vyděšeni? že by se o nej bal?

,,nee, nebo teda snad ne, pak ti to reknu jo, davej na malyho pozor" pohladim ho po rameni a jdu se namalovat

s petrem jsme zaparkovali pred nemocnici a vysli smerem na nase oddeleni

,,viš, ja se bojim doktoru, mam z nich hruzu od mala" rekne mi petr a nervozne se na nej podivam

,,ja vim, poznala jsem to podle tve reakce, pujdu s tebou a slibuju ze to nebude bolet" petr kyvne ze jo a chytne me za ruku, jdeme hezky spolu, on vyplni nejakej formular a cekame nez si ho zavolaji, v cekarne si petr nervozne klepe nohou a ja ho pohladim po stehne

,,klid jo? nic to neni" reknu mu

,,tak dalsi" zavola sestricka a dalsi na rade je petr, stoupne si a jde primo do ordinace, ja jdu s nim a zavru za nama dvere

petr ji vse rekne tak jak to je, bez pribarvovani podle pravdy, sestricka si ho vezme na lehatko vyhrne mu rukav, da mu na predlokti škrtidlo, promne ruku aby nahmatala žilu a nachysta si jehlu, ja petra chytnu za ruku a druhou rukou ho pohladim po hrudi

,,tyvole petre klid, tobě buši srdce tak že ti zachvilku vyleti z těla" zasměju

,,hlavně že se baviš" odfrkne si a otoci se tak aby na tu jehlu nevidel, ja mu porad necham ruku na hrudi a citim jak jeho srdce hbitě bije do moji dlaně

,,tak hotovo" rekne sestricka a sunda mu škrtidlo

,,to už?" rekne petr a otoci se nazpatek, podiva se na svou ruku a je tam videt jen mini vpich a kapička krve, tu mu sestricka sunda a zalepi naplasti

,,ani jsi to necitil, ty hrdino" zase zasmeju, podekujem a jdeme pryč

,,i max by to zvladl lip" reknu mu a nahodim na tvari pobavenej ušklebek

,,to urcite" podiva se na me petr škaredě

,,tak pojd, pujdem na kafe a zkusime druhej pokus s jidlem" petr kyvne ze jo a jdeme do kavarny ktera je kousek od nemocnice, objednam nam dve espressa a dva croissanty

,,už se ti to srdce uklidnilo?" zeptam se pobavene

,,co ja vim, si sahni" odpovi mi a napije se sve kávy, ja mu dam prsty na zapesti at nahmatam puls

,,ani moc ne, uz klid jo? ne ze to s tebou jeste sekne nekde"

,,ja jsem v klidu, tak mi tluče rychle no, to se stava"

,,nechtej po mne ať tě dokopu jeste na kardio"

,,no to at te ani nenapadne" podiva se na mě a ja se jen usklibnu

,,chci at jsi zdravej"

,,a vzdyt ja jsem, to je ze stresu vsechno" odpovi mi a chytne me za ruku na kterou mi da pusu ,,dekuju ze jsi sla se mnou, vazim si toho a bez tebe bych tam nesel"

,,jsi snad muj ne? nenechala bych te jit samotnyho" pohladim ho po tvari a vtisknu mu kratky polibek primo na rty, on mi da ruku kolem ramen a ja si opru hlavu o jeho rameno, on me hladi po zadech a ja ho pomalu krmim tim croissantem, nakonec ho sni uplne celej

,,no vidis jak jsi sikovnej" petr se jen usklibne a stipne me

,,petře!" vykriknu a taky ho stipnu

,,dobry! mir jo?" zasmeje se a ja s nim a podam mu ruku na souhlas s mirem

jeste chvilku sedime a pak se vratime zpatky ke calinovi

,,kde je max?" zeptam se

,,zaliva kytky, libi se mu to"

,,ja se z nej zblaznim" zasmeju se a jdu za malym na balkon

,,petre?" promluvi na petra calin a on se na nej jen podiva

,,asi jsem to prehnal, chci se ti omluvit" rekne calin naprosto uprimne a petr se rozejde primo k nemu

,,ja jsem se taky nechoval hezky"

,,ale ja jsem te zbil, nutil te zarlit i kdyz vis ze bych si s luckou nikdy nezacal a urazel te"

,,a ja jsem zarlil jak kokot, byl jsem na tebe hnusnej"

,,tak co kdybysme to zametli pod koberec, co?" usmeje se calin

,,to by bylo skvely" odpovi mu petr a poda mu ruku

,,pojd sem vole" stahne si ho calin do objeti a poradne ho obejme, petr ho obejme nazpet a chlapsky ho poplaca po zadech

,,a jeste jedna vec, jsi v pohode?"

,,proc bych nebyl?" zepta se ho petr

,,lucka rikala ze jsi sel k doktorovi"

,,jo tohle, trosku zase bojuju s jidlem skrz stres tak me donutila jit na odbery" rekne mu petr a ja to vsechno z povzdali sleduju a dojdu zpatky za nema

,,mam z vas radost kluci" usmeju se na ne

,,tys nas poslouchala?!" vyjekne calin

,,samozrejme" mrknu na nej

,,a co ti delali?"  zepta se calin se zajmem

,,jen odbery takze v klidu" 

,,ja ti dam v klidu, cali s nim to bylo horsi jak s maxem, bal se te malinkate jehličky, srdce mu tlouklo jako po maratonu a kdyz mu tu krev vzala tak se zeptal jee to uz? a ani nevedel že ho pichla"

,,to je petr no, stresař a drama queen" zasmeje se calin a petr ho prasti pesti do ramene

,,vis ze jsi debil?" rekne mu a zasmeje se

,,ty taky peťo, ty taky" zasmeje se i calin