Když miluješ, rodina jde stranou..

Překvapení

O měsíc později

Draco

Už je to měsíc, co jsme Hermionu zachránili. Před týdnem ji konečně pustili od Sv. Munga a předali ji do péče madam Pomfreyové. Dneska jsem se konečně rozhodl, že ji navštívím.

Když jsem dorazil na ošetřovnu, seděli u Hermiony Weasley s Potterem. Jen jsem na okamžik zavřel oči, nadehl se a vesel dovnitř. Dělal jsem, jako by tam nebyli.

"Tak vidíš, aspoň že se to takhle zlepšilo." říkal zrovna Potter. Když jsem prošel za ním a postavil se o kus dál, on i Weasley se na mě dívali s pozvednutým obočím. Jak zdvořilé..

Chvíli jsem čekal, než konečně odešli, potom jsem se odvážil sednout si na židli vedle Hermionina lůžka. "Už vypadáš jako dřív, Mio." začal jsem, vzápětí jsem ale sklopil zrak a polkl. Mio jí směli říkat jen ti, kterým to sama dovolila.

"Slyšela jsem, že jsi to byl ty, kdo mě začal hledat. Děkuju, Draco." řekla. Jen jsem na ni zíral. Nikdy mi neřekla jménem. Vždycky jsem byl jen Malfoy.

"Já.. Jo, byl jsem to já. Ale bez pomoci Pottera a Vízlánka bych to nezvládl. Jsem rád, že jsi v pořádku. A omlouvám se, za všechno!"

Dívala se na mě těma svýma hnedýma očima a já cítil, že teď je ta chvíle, kdy jí říct pravdu. Teď nebo nikdy!

"Já.. Chtěl bych ti něco říct, Hermiono." řekl jsem potichu. Nejdřív byla ticho, potom mě ale vybídla, abych mluvil. Nadechl jsem se a udělal největší krok ve svém životě.

"Víš, proč jsem tě chtěl zachránit? Není to nic těžkého, jen nevím, jak ti to říct. Znáš ten pocit, když vidíš někoho, kdo byl pro tebe do toho okamžiku někým neznámým, a najednou si uvědomíš, že je to člověk, kterého potřebuješ? Přesně tak se cítím já, když se podívám na tebe. Dokážu si představit, že jsme spolu, že spolu strávíme léto, dokonce i zbytek života. Ale nedokážu si představit, že bych žil bez tebe. Miluju tě, Hermionin! Kdybys mě teď odmítla, unesl bych to. Zvládnul bych tě denně pozorovat s někým jiným až do konce školy. Ale nedokázal bych bez tebe žít až tuhle školu ukončíme. Takže tady jsem. Můžu ti toho nabídnout jen málo, protože jsem pro lásku zradil svou rodinu, ale dal bych ti všechno na světě, jen abys věděla, jak moc mi na tobě záleží a jak moc tě miluju. Dal bych ti všechno, kdybych to měl. Teď mám ale jen sebe, ale je to to nejlepší, co ti můžu teď a tady dát. Pokud máš ovšem zájem."

Páni, tohle zapůsobilo i na mě. Hermiona na mě koukala se slzami v očích a já propadl panice. Určitě jsi zase něco udělal špatně, ty troubo! křičel hlásek v mojí hlavě. Úspěšně jsem ho ignoroval a čekal na Hermionin reakci.

Hermiona

Právě mi vyznal lásku. Nevím, co mu mám odpovědět. Zatímco mluvil, sledoval svoje ruce a já viděla, jak se třese. Cítím ale, ze to myslel víc než vážně.

"Draco, já nevím, co na to říct. Popravdě, cítím to dost podobně. Přemýšlela jsem o tobě od té doby, co jste mě zachránili, každou noc. Dostal ses mi pod kůži a mně u Munga došlo, že tě nejspíš taky miluju. Nechci nic uspěchat, ale ráda bych tě víc poznala a trávila s tebou víc času."

Doufám, ze takhle to stačilo. Třeba z toho ještě bude o dost víc. pomyslela jsem si. Zvedla jsem oči a podívala s na Draca. Doslova zářil štěstím. Než jsem stačila zaregistrovat, co se děje, držel mě v náručí a tiskl mě k sobě. Jen jsem se usmála a položila mu ruce kolem krku.

Odtáhl se a zadíval se mi do očí. Přece jen z toho bude mnohem víc! proběhlo mi hlavou, když se naše rty setkaly v našem úplně prvním polibku.