Když miluješ, rodina jde stranou..

Poslání

Další den se Draco probudil s pocitem viny. Vůbec netušil, jak to udělá, ale musí si domluvit schůzku s Voldemortem. Věděl, že ten ho jen tak nepřijme, ale kdyby se za něj někdo přimluvil.. NE! Není to přece už dítě! Všechno si zařídí sám!

Věděl, že Smrtijedi mají na levém předloktí vypálené znamení. Otec mu jednou řekl, že je to znamení věrnosti a čestnosti, ale tomu Draco nevěřil. Voldemorta se nebál, ale poštvat by si ho proti sobě nechtěl. Dostal nápad.

"Profesore, vy jste Smrtijed. Domluvil byste mi schůzku s Pánem Zla?" zeptal se Draco ještě ten den po hodině lektvarů Snapea.

"Asi jsem špatně slyšel. Říkal jste schůzku?" zíral na něj Snape. Draco a úsměvem přikývl.

"Jistě. Tak tedy dobrá, zeptám se." řekl nakonec Snape. Draco mu poděkoval a svérázně opustil třídu.

Schůzka s Voldemortem byla domluvená až moc rychle a Draco se nestihl pořádně připravit. Když vstupoval do dveří, cítil se zvláštně.

"Zdravím vás, můj pane." začal Draco, ale Voldemort ho přerušil zvednutím ruky.

"Ty jsi Luciusův syn, Draco, že?" pronesl líně, sedíc na svém obvyklém místě v čele dlouhého stolu s Naginni kolem ramen. Draco přikývl.

"Dobrá, Draco. Co bys rád?" otázal se Voldemort.

"Chtěl bych se stát Smrtijedem, pane." řekl Draco tišeji, než obvykle, přesto zřetelně.

"Hm. A víš, co to obnáší, že, chlapče?" zeptal se Voldemort vlídně, ale Draco poznal, že ten vlídný tón jen předstírá.

"Jistě, pane. Chci pro vás plnit úkoly a sloužit vám." odpověděl Draco. Bylo mu jasné, že Voldemort poznal, že lže, ale zatím se mu nic nestalo.

"Dobrá. Úkol by se tu jeden našel. Když uspěješ, můžeš se k nám přidat a být tak oficiálně Smrtijedem. Souhlasíš?" pozvedl Voldemort obočí. Draco přikývl. "Dobrá, pojď sem, ať ti řeknu, co tě čeká." vybídl ho. Draco poslušně poklekl před Pánem Zla a vyslechl si své poslání. Jakmile opustil místnost, první co mu problesklo hlavou bylo, že se MUSÍ svěřit Hermioně.

Vrátil se do hradu, byl zrovna oběd, a zamířil okamžitě za Hermionou.

"Musím s tebou mluvit. Myslím, že jsem udělal největší chybu v životě!" vyhrknul. Hermiona ho ihned popadla za ruku a zatáhla do prázdné třídy. "Mluv."

Draco jí řekl o dopisu od matky a své odpovědi, o prosbě u Snapea a o schůzce. "A když jsem k němu přišel, řekl: 'Zabij Albuse Brumbála, ale dávej při tom pozor, aby ti nikdo nepomáhal a nikdo tě neviděl. Pokud se ti to podaří, bude z tebe jeden z nás.' Hermiono, já se rozhodl špatně! Nechci být Smrtijed. Pomož mi, prosím.." A pak se rozbrečel.