Když miluješ, rodina jde stranou..

Epilog

*přemýšlí, jak vás nazvat* K čertu s tím.. Lidičky, jsem hrozně ráda, že jste se mnou vydrželi až do konce a jsem tu tedy s poslední částí svého příběhu. Draco a Hermiona prožili své dobrodružství a na cestě je doprovázeli i Harry s Ronem. Teď je však na čase přenechat dobrodružství zase někomu jinému a proto tedy musí Draco a Hermiona mít svůj šťastný konec. Nebo smutný? To zjistíte v tomhle Epilogu :) Takže mi ještě na závěr dovolte poděkovat vám a každému z vás věnovat jeden svůj úsměv (a to je vzácnost, protože se skoro neusmívám) a srdíčko ♥ Děkuju, opravdu moc! ★
A ještě malá poznámečka.. Vím, že jsem nenapsala nic moc o viteálech a nejsem si jistá, jestli jsem psala, v jakém ročníku jsou.. Zkombinovala jsem ovšem prvky z pátého a šestého dílu série a teď se tedy chci všem omluvit, pokud jsem napsala něco jiného, ale odehrává se to v šestém ročníku a s těmi viteály.. To ještě uvidíte :3 :)

Hermiona

Od posledního dne ve škole, ode dne, kdy se stala ta hrozná věc, jsme s Dracem a Harrym u Weasleyových. Molly nás přijala s otevřenou náručí, dokonce Draca objala a políbila ho na tvář.

Dneska je prvního srpna. Je to už měsíc, co den co den v Denním věštci píšou o Bradavicích. Zrovna dnes ráno tam byl článek o rozpadlém hradu.

BRADAVICE ZAVŘENY

Ministerstvo vydalo příkaz uzavřít školu poté, co se sesypal strop ve třetím patře a zasypal vchod do několika učeben. Hrad bude uzavřený, dokud se všechny škody způsobené Vy-víte-kým a Smrtijedy nenapraví a sám Ministr kouzel neshledá hrad bezpečným. Poté bude na místo ředitele dosazena profesorka Minerva McGonagallová, která Ministerstvo informovala, že žáci, kteří nedostudovali, budou mít možnost rozhodnout se, jestli chtějí studovat dál. Toto ovšem platí pouze pro ty, kteří úspěšně složili zkoušky NKÚ.

"Ale to je přece skvělé! Můžeme počkat a dostudujeme. Dokonce jim můžeme jet pomoct s rekonstrukcí hradu nebo -"

"Hermiono! Ty ses zbláznila!" přerušil mě Ron. Zatvářila jsem se dotčeně a nechala ho mluvit. "Když už konečně není žádný Ty-víš-kdo, jsme volní. Máme svoje životy, svoje rodiny, jsme šťastní. Proč bychom měli studovat dál? Válka skončila, ON je pryč a už NIKDY se nevrátí, tak co vyvádíš? Harry bude ještě slavnější a my, jako jeho přátelé, budeme taky slavní. Sice ne jako on, ale budeme. Tak proč chceš studovat? Víš jak dlouho zabere rekonstrukce celého hradu? Celé roky abys věděla! A myslíš, že ve třiceti nás přijmou zpátky? Ano, taky bych jim rád pomohl, ale zachránili jsme - dobře, Harry zachránil celý svět, nejen kouzelnický, před.. Voldemortem! Užívej si té svobody, už tě přece nemá co děsit, ON už tu není. Prostě relaxuj!"

Ohromilo mě, co Ron řekl. Nezmohla jsem se na jediné slovo, protože měl pravdu. V tu chvíli do kuchyně vstoupila Molly a oznámila nám, že pokud chceme bydlet sami, můžeme na Grimmauldovo náměstí číslo 12.

"To.. To jsem navrhnul já." ozval se Harry. "Nechci, abychom tu Weasleyovi obtěžovali. Mají svůj život a my bychom ho neměli narušovat. Co vy na to?"

Podíval se postupně na Draca a na mě, potom na Ginny a na Rona.

"Myslím, že jsi idiot!" ozval se Ron. Harry se zamračil a podíval se na něj s otázkou v očích.

"Harry není idiot, Rone!" okřikla ho Ginny. "Podle mě je to super nápad. Mamka s taťkou budou mít víc místa a vlastně.. No.." zarazila se. "Já si myslím, že možná Hermiona a Draco by měli mít vlastní domov, co myslíte?" otočila se na nás Ginny.

Draco vypadal vyděšeně. "Já nevím.." koktal.

"Podle mě jste všichni na omylu. Měli bychom prozatím zůstat spolu!" řekla jsem odhodlaně. Vypadalo to, že se mnou souhlasí. Alespoň prozatím bylo jasno.