PRICELESS || BTS || CZ

× 18 ×

POV; Min YoonGi

JungKook s hlasitým aplausem schází schody. Cestou dolů si potřásá rukou s prezidentem velice prestižní New Yorské společnosti a ženou, která sponzoruje celou akci. Pomalu kráčí ke stolu, u kterého sedím já a JiMin s NamJoonem.

Muž v elegantním kostýmu potom JungKookovi děkuje, nenápadně potvrzuje jejich spolupráci, a potom taktéž opouští pódium. JungKook si sedá hned vedle mě. Upravuje si červenočernou masku, kterou má nasazenou jako čelenu a potom i límec.

„Co myslíš?" říká vítězoslavně a dá si nohu přes nohu.

„Hmh," vydechnu pobaveně, „že ti nejde říct ne."

Nad mou odpovědí se pozasměje. „YoonGi má pravdu," přidává se ke mně Joon. „Máš takovou zvláštní auru."

„Auru?" povytáhne obočí a podívá se na Joona. Já s lehkým úsměvem skloním hlavu.

„To jak mluvíš, tvůj postoj těla. Máš to po svém otci," konstatuje JungKookův asistent a lokne si červeného vína. Já si začnu hrát s mými prstýnky.

Jeon už potom neodpovídá. S pobaveným úsměvem se zadívá na pódium, kde má proslov žena v zelených šatech zdobených do stylu Poison Ivy. Následující hodinu jen popíjím džus a poslouchám rozhovory, které vede JungKook se svými nastávajícími obchodními partnery a sponzory.

Je fascinující ho vidět v tomhle světle. Tváří se jako úplně jiný člověk.

Po skončení konference nás Joon s JiMinem opouštějí. Já a JungKook se odebíráme o patro výš, kde se to hemží dalšími bohatými lidmi. Přede dveřmi se se mnou zastavuje.

Otáčí se ke mně, s čímž si nasazuje masku. „Budeš hodný?" vydechne s pobaveným úsměvem a lehce nakloní hlavu.

Prohlédnu si jej. Napodobím jej a masku si stáhnu k očím, potom se k němu nahnu. „Mhmmm, pod jednou podmínkou."

„Podmínkou?" Zasměje se, vřelým a upřímným smíchem, což ve mně vyvolává zvláštní pocit. „Ty si diktuješ podmínky?" Chytím mě za bradu.

Celá tahle situace mě znervózňuje. Ty masky, oblečení, osvětlení v celé budově, hudba, bohatí lidé a atmosféra. A taky to, jak mi JungKook přestává být lhostejný.

„To si piš, že diktuju." Lehce se zamračím a ruku mu opatrně položím na ramenom. On pár sekund po tom položí svoji velkou dlaň na má záda. Přes masku se mi zadívá do očí, ta zdůrazňuje a prohlubuje jeho pohled, takže se zdá, že mi nahlíží až do duše.

„A jaké jsou vaše podmínky, mladý pane?" řekne jemně, možná bych řekl, že na jeho vkus až nevídaně jemně.

„Večer budeš spát se mnou," zašeptám a rukou z jeho ramene sjedu k jeho krku. Pod zdobenou maskou zahlédnu nepatrnou červeň na jeho tvářích.

„Dobře," zašeptá a olízne si suché rty. "Já mám ale taky podmínku," broukne tiše.

„J-Jakou?" kuňknu.

Jeon JungKook

Cítil jsem tlukot jeho srdce a třas. „YoonGi," zašeptal jsem mu do ucha a natlačil jsem jej na dveře, „klid."

„T-To se ti snadno řekne," zašeptal rozechvělým hlasem a ruce mi položil na ramena. Já jednu stočil kolem jeho pasu, druhou jsem si jej chytil za zátylek.