Omlouvám se, že to tak trvalo, ale snad mi odpustíte. Přituhuje! :D
Přeji vám všem šťastný a úspěšný rok 2025 :)
-B.
V klubu M2 nebylo ani zdaleka tak narváno, jak jsem čekala. Hrála tam hlasitá taneční hudba a já měla chuť se na svých nových vysokých podpatcích otočit a hned zase vyklouznout ven. Ale dala jsem dost peněz za taxík a dostala chuť na koktejl, takže jsem zamířila rovnou k baru.
"Jednu margaritu, prosím," zakřičela jsem na sympatickou barmanku, která se hned dala do práce. Otočila jsem se směrem k tanečnímu parketu a pozorovala těla, která se vlnila do rytmu hudby.
"20 dolarů," ozvalo se za mnou a já se s vykulenýma očima obrátila zpátky na barmanku. Znechuceně jsem jí podala peníze a toužebně vzala do ruky skleničku s jediným drinkem, který si dnes koupím.
Se skoro dopitým drinkem jsem stála opřená o zábradlí na balkóně a shlížela na parket. Zoufale jsem se snažila najít kohokoliv, koho bych aspoň trochu poznávala. Byla jsem odhodlaná do sebe vyklopit zbytek pití a poníženě opustit klub, když mi na rameni přistála něčí dlaň.
"Vypadáš trochu nešťastně," zasmál se Pierre a opřel se vedle mě.
"Ráda tě vidím," oddechla jsem si.
"Charles už je tu taky," poznamenal a já nezúčastněně pokrčila rameny.
"No a? Nečekám na něj."
Pierrovo obočí vyletělo nahoru až mu málem zmizelo ve vlasech.
"Vážně? Protože on mě kvůli tobě strašně popoháněl. Pořád opakoval: Dělej! Bude tam Claire, nesmíme ji nechat čekat," zazubil se a já na chvíli zapřemýšlela, jestli by to mohla být pravda.
"Vůbec ho neposlouchej," ozvalo se za mnou a já sebou trhla. "I když je pravda, že si dával sakra na čas."
Otočila jsem se na Charlese a ztěžka polkla. Měl na sobě bílou košili, která mu dokonale sedla, s rozepnutými prvními dvěma knoflíčky.
"Skočím pro pití. Claire, další margaritu?" zeptal se Pierre a já jen přikývla, aniž bych spustila oči z Charlese.
Klub se mezitím zaplnil a my z balkónu pozorovali Pierra, který se snažil probojovat k baru.
"Myslela jsem, že už nepřijdeš," přiznala jsem tiše po chvíli.
"To bych si nenechal ujít. Claire Leboucher vyvedená ze své komfortní zóny. Kdoví, kdy se mi zase naskytne příležitost, to vidět," zasmál se a já protočila očima.
"Mimochodem, ty šaty..." mávl rukou k mému tělu.
"Co je s nimi?"
"Zajímavá volba," ušklíbl se a já zaúpěla.
"Nic jiného jsem nesehnala," zalhala jsem chabě a překřížila si ruce na prsou, protože jsem se najednou cítila příliš odhalená.
"Jsem rád, že jsi nic jiného nesehnala. Sluší ti," řekl nonšalantně. Znovu jsem polkla a pokusila se setřást veškerý ostych.
"Tobě ta košile taky sluší," zamumlala jsem.
"Víc než kombinéza?"
"Srovnatelně," připustila jsem a Charles se usmál.
Seděla jsem v boxu nacpaná mezi Pierrem a Charlesem a usilovně přemýšlela, jak jsem se do této situace dostala. Měla jsem v sobě třetí drink, který jsem nezaplatila a svět kolem mě se začínal zpomalovat. Najednou jsem si velmi jasně uvědomovala, jak se Charlesovo stehno tiskne k tomu mému a jeho paže se s každým pohybem otírala o moji. Cítila jsem teplo, které vyzařovalo z jeho těla a drahý parfém, kterým voněl.
"Nepůjdeme si zatancovat?" navrhla jsem v záchvatu paniky. Oba muži zvedli svoje oči ke mně a téměř synchronizovaně se postavili. Popadla jsem oba za ruce a táhla je na taneční parket. Snažila jsem se uvolnit a hýbat se do rytmu. Být sexy ale zase ne moc sexy, což s ne zrovna malým množstvím alkoholu v mé krvi bylo sakra těžké.
Ani jsem se nenadála a ucítila Charlesovy dlaně na svém pase, aniž bych si to pořádně uvědomovala, přitiskla jsem svoje tělo k jeho a vlnila se dál společně s ním. Jeho ruce se posunuly o něco níž a pevně stiskly moje boky. Moje stehno se vklínilo mezi jeho nohy a mezi naše těla by se rázem nevešel ani list papíru. Cítila jsem chvění v podbřišku a moc dobře věděla, jak chci, aby tenhle večer skončil. Alkohol potlačil racionálně smýšlející Claire a zůstala tu jen Claire, která se objevovala sporadicky. Claire, která chtěla mít sex s chlapem, který ji neskutečně přitahoval i přes všechno to špatné, co o něm věděla. Zvedla jsem hlavu a podívala se mu do očí. Viděla jsem v nich to samé, co se jistě odráželo i v těch mých: chtíč.
"Vypadneme odsud?" zeptal se Charles a já bez zaváhání přikývla.
"Ale co Pierre?" napadlo mě najednou.
"On si poradí," ušklíbl se Charles a ohlédl se, ale po Pierrovi nebylo nikde ani vidu.
Charles mě popadl za ruku a protáhl davem k východu. Před klubem čekalo v řadě několik taxíků. Charles jeden z nich vybral a otevřel zadní dveře, řekl řidiči adresu a nechal mě nastoupit jako první. Vklouzla jsem na sedadlo a počkala, než se Charles posadí vedle mě a auto se rozjede. A pak jsem ucítila jeho ruku, která mi stiskla stehno nebezpečně vysoko. Otočila jsem se na něj a než jsem se stihla rozmyslet, naklonila jsem se k němu a hladově ho políbila.
