Řeka, skála, krokodýlí jezero

222 16 7
                                    


Milý deníčku,

dnes je zásadní den mého života. Dnes utíkám z domova. Ano, je to hrozné. Nedávné události mi nedávají jinou možnost. Můj otec stále nedokáže akceptovat to, že jsem vegetarián. V domě plném nepochopení už nemohu žít! Sbohem domove.

Sára zaklapla malou knížku a strčila ji do kabely. Otočila se na Bleska, který byl uvázaný k útesu. Přihopkala ke svému koni. Vytáhla z brašny mapu a ještě jednou si přeříkala cestu.

,,Řeka, skála, krokodýlí jezero." Sára se vyšvihla do sedla a tryskem se zřítila vstříc novým dobrodružstvím. Po hodině zběsilé jízdy se Blesk zastavil.

,,Och, chudáčku malý! Pojď, dáme si přestávku. " Sára seskočila do písku. Ocitla se na pláži, na které nikdy předtím nebyla. Vždyť ona přece chtěla do města! Sára rozčíleně vytáhla mapu a zapíchla do ní prst.
,,Vždyť to tady čtu!" vztekla se ,,Řeka, skála, krokodýlí jezero. Co jsem udělala špatně? " Sára ve vzteku nakopla nedaleký vrak autobusu a zaskučela bolestí. Jelikož se už pomalu stmívalo, rozhodla se zde utábořit.

Sára seděla u ohně a vzpomínala na domov. Přišlo jí to tak dávno, co se tam naposledy cítila pochopená, vítaná, milovaná... Po tváři se jí koulely slzy. Ne, musím být silná! pomyslela si Sára a utřela si nudli do hřívy svého pohublého koně. V tom jí něco napadlo ,,Blesku! Koníku, já se na tobě naučím hypnotizovat!" Bělouš vystrašeně zaržál, ale to Sáru neodradilo. Sáhla do kabely a vytáhla Bleskův oblíbený pamlsek.

Natáhla ke koni ruku a úchylně se usmála: ,,Pojď sem malý, tu máš čokoládu!" Jakmile se k ní nebohý kůň natáhl, chytla ho za uši a dotáhla ho k ohništi. ,,Tak Blesku, tady se posaď a poslouchej, co ti řeknu." Sára se posadila naproti svému -mírně znepokojenému- koni.
,,Poslouchej co ti říkám!" Sára se zahleděla Bleskovi hluboko do očí a soustředěně zamumlala ,,Oummm' podléháš mé hypnóze! Oummm!"

Bleskův pohled se změnil z vyděšeného na skelný a nepřítomný. To Sáru velice povzbudilo. Přitiskla se ke koni čelo na čelo. ,,Ouououm, Bleeeeskuuuu," Sára protahovala každičkou slabiku- přišlo jí to tak mnohem děsivější. Obloha se zatáhla černými mračny ,, poodlééháááš naprosto MÉÉ MÓÓCIII."

Kolem uší se jí prohnal ledový vítr. Bleskovi oči vyplňovalo pouze bělmo. Sáru štípal do nosu slaný vzduch. Z temného moře se zvedla vysoká vlna, která se roztříštila o vrak autobusu. Sáře přistálo na tváři pár kapek slané vody. Vytí kojotodlaků prořezávalo noc. Dívka neúnavně opakovala svou temnou mantru. Každým koňovým okem si ze středu k okrajům razila cestu fialová spirála. Blesk už byl zcela v její moci.
,,Tak Blesčíčku, teď půjdeš a seženeš nám něco dobrého vegetariánského k snědku. Ju?" Řekla rozněžněle a konejšivě. Vztáhla ruku k Bleskovi, pokusila se ho pohladit a vůbec si uprostřed té hororové scény nepřipadala jako idiot.

Bělouš, však vyděšeně a pološíleně zaržál. Postavil se na zadní a prudce zamáchal předníma nohama ve vzduchu. U toho Sáře přerazil nos. Dívka se skácela k zemi a se slzami v očích sledovala, jak se její milovaný dehydrovaný kůň řítí do rozbouřeného moře. Pozorovala, jak Bleskem zmítají vlny a pak se nad ním jednou vždy zavřela hladina.

Sára tiše seděla na pláži a na její hlavu dopadaly kapky deště. Stále tupě hleděla na místo, kde jejího koně spolkla voda. Tak hypnóza asi nebude můj obor... Zvedla se a oprášila si z oblečení písek. Je čas jít domů. Pomalým krokem se blížila k vile svého otce. Cítila se prázdná a rozbitá. Připadala si, jako oblíbená barbie, jejíž majitelka vzala jejího krásného, plastového koně a utopila ho. Ano, přesně tak se cítila. Po tváři jí kanuly slzy. Čím blíž byla domovu, tím víc si připadala, jako zmoklá slepice (doslova, protože ona opravdu zmokla). Zklamala jak sebe, tak Bleska. To jsem to ale hrdina. Nadávala si v duchu Sára. Ještě odpoledne to bylo samé ,Budu žít na vlastní pěst' a ,Nenechám se od nikoho omezovat' . A co dělám?? Po prvním menším škobrtnutí stáhnu ocas a peláším domů... Sára propukla v hysterický pláč. Hned jak spatřila zahradí branku, opustila ji veškerá chrabrost a rozběhla se ke dveřím.

Nejupírštější cool Deníček koňařky Sáry, která je strašne vegetariánsky coolováKde žijí příběhy. Začni objevovat