Odstrčený Mike

168 13 1
                                    


Sára se líně převalila na pravý bok. Slibovala si od toho, že se jí na chvíli uleví, ale po pravdě nevylezla z postele už tak dlouho, že ji bolel každý sval. Od smrti jejího milovaného oře už uplynulo sedm dní. Celou tu dobu Sára buď spala, nebo se choulila pod dekou, utápěla se v depresi a vzpomínala na její zážitky s Bleskem. Nevěděla proč, ale cítila jistou míru viny za jeho smrt. Z myšlenek ji vytrhlo náhlé zaklepání na dveře. Sára nastražila uši a snažila se odhadnout, kdo ji zase přišel přesvědčovat, aby vstala.

,,Sestro?" Ach, to je jenom Mike. ,,Sáro, já vím, že jsi vzhůru! Táta si o tebe dělá starosti. Mě zakázali jít....ehm...ven, než se uskuteční rodinná porada. Koukej přestat hrát smutnou princeznu a pojď se najíst!" Dokončil Mike svůj motivační proslov a odkráčel do koupelny.

Sára se s bolestným zaúpěním posadila. Nazula si huňaté pantofle s králičíma ušima a oblékla si župan. Pomalu odemkla dveře a opustila svůj úkryt. Jen co se jí do plic dostal čerstvý vzduch, rozkašlala se. Za ten týden si navykla na vydýchaný zatuchlý plyn.

Loudavým krokem se dopracovala až do kuchyně. Stefan seděl v čele stolu a tvářil se velice vážně. Vedle něj se napůl mobilu a napůl obědu věnoval Damon. Stefan jí lehkým pokývnutím hlavy naznačil, kam se má posadit. Sára se uvelebila na dané židli a na zbývající volné místo si laxně hodila nohy. S odporem se podívala na svůj oběd . Dušená mrkev s bramborami. Znechuceně odstrčila talíř co nejdál to šlo, nalila si plnou sklenici krve a dlouze se napila. Přes Stefanovu tvář se mihl spokojený úsměv.

,,Dovolíš?!" Pronesl důrazně Mike a vrhl významný pohled na Sářiny nohy na jeho židli. Sára se rozhodla bratra ignorovat a předstírala, že je zaneprázdněná zkoumáním svých nehtů. ,,Uhni s těma nohama, Sáro!" Ta ho ale dál nebrala na vědomí.

,,Tatí! Ať mi uhne!"

,,Sklapni Miku." Obořil se na něj Stéfa. ,,Sára si prochází těžkým obdobím." Mike si ještě něco uraženě zamumlal, posadil se na zem a začal se nimrat ve svém jídle.

,,Sáro, mi tě máme rádi" začal Stefan ,,a nechceme, aby ses trápila... Že ne, kluci?" Nedočkal se žádné reakce ,,Řekl jsem: že ne, kluci!?" Na to Mike něco otráveně zakňučel a Damon nepřítomě zakýval hlavou. Stefan pokračoval ,,Všechny nás moc mrzí, co se stalo Bleskovi. Chápeme, jak se cítíš. Každý by byl v takové situaci smutný." Dramaticky se odmlčel ,,Tak jsem se rozhodl připravit si pro tebe malé překvapení. Určitě sis toho, kvůli depresi ani nevšimla, ale dnes máš narozeniny! Ano, ano. Dnes jsi výjimečná. Tenhle den patří jen a jen TOBĚ! Dnes..."

,,Ehm..." přerušil ho Mike ,,...My jsme dvojčata, takže já mám dneska taky narozeniny."

,,Jenže ty nikoho nezajímáš! A ty, Sáro, máš dárek venku."

Sára se se zájmem zvedla a rychlým krokem se přesunula ke dveřím do zahrady. Když vyšla na pozemek nemohla uvěřit vlastním očím - u plotu se pásla veliká černá klisna s vlnitou hřívou a lesklou srstí. Sotva Sáru spatřila, popošla k ní a přátelsky jí olízla ruku. Líbila se jí. Ačkoli byla krásná, v odhadování lidí nesahala svému předchůdci ani po kotníky...

,,Ty jsi nádherný." Zašeptala jí Sára . ,,Jakpak ti říkají? To je jedno. Od teď si Hurikán." Rozhodla Sára a pohladila kobylu po krku.

,,NO TO SE MI SNAD ZDÁ!!!" Spustil Mike, který se přišel podívat, proč je jeho otravné dvojče tak dlouho zticha. Praštil se do čela. ,,ONA UTEČE Z DOMOVA, SAMA - SAMA!!!! - SI ZABIJE KONĚ A TEĎ JEŠTĚ DOSTANE NOVÝHO?!? A JÁ?! JÁ JSEM VOSK!" Mike oddupal zpět do domu a křičel na otce změť nadávek v různých jazycích. Ačkoli byl dost hlasitý, Sára už ho nevnímala.

Hbitě se vyšvihla na nového přítele a s vášní v očích vyrazila do západu slunce!

Nejupírštější cool Deníček koňařky Sáry, která je strašne vegetariánsky coolováKde žijí příběhy. Začni objevovat