Nejupírštější cool Deníček koňařky Sáry, která je strašne vegetariánsky coolová

Ústřicová limonáda

Sáru probudily sluneční paprsky, které jí bloudily po tváři. Párkrát zamrkala a zhluboka se nadechla. Cítila levandulovou aviváž, seno a....KOUŘ?!

,,HOŘÍM!! HOŘÍÍÍM!!" Sára vyskočila z postele a za panického jekotu se pokoušela uhasit své levé rameno, na kterém ji ještě před chvílí hřálo slunce. Další hrozná nevýhoda toho být upír. Jen co zhasla poslední jiskřičku, začala se cítit velmi malátně. Už to bude týden od její poslední hádky s otcem. Týden od posledního loku krve (to, jak se předevčírem náměsíčná přikradla do kuchyně a vypila sama celou lahev se nepočítá!!!). Pomalu se doplazila do kuchyně.

,,Strejdo Damone, dneska asi tvoje vytírací služby nebudou potřeba." Mike s ironickým úšklebkem shlížel na svou sestru, válející se pod stolem. Ta se okamžitě zvedla a usedla ke své porci míchaných vajíček. Naaranžovala svou snídani do tvaru lampy. S hrdostí v tváři pozorovala své umělecké dílo, když tu do jejího stínidla zajela cizí vidlička a usurpovala si trochu vajec.
Sára propukla v hysterický pláč a mrštila talířem o zem ,,Proč mi musíte dělat ze života peklo?! PROČ?!" zakryla si oči rukama a vyběhla na zahradu. Posadila se vedle svého, již klasicky dehydrovaného koně a plácla vedle sebe školní brašnu.
,,No....n-no chápeš to?" vzlykala ,,Ach Blesku, jsi jediný kdo mi rozumí." Dívka se zvedla a líbla nezaujatého koně na tvář.

******

,,No, a když teď tohlecto takhle ohnu a todle dám semdle...." profesor Vinta pobíhal kolem jakéhosi něčeho, co Sára nedovedla pojmenovat. Nenáviděla fyziku. Seděla v poslední lavici u okna a tupě zírala ven. Tak, jako každý den, si i dnes přehrávala v hlavě její nedávné rande.

Flashback

Sára stála před pizzerií Solo carne di cavallo a pobrukovala si písničku já mám koně, vraný koně. Rozhlížela se kolem a vyhlížela Benedikta.
Najednou jí oči zakryly hebké a slizké dlaně ,,Hádej kdo jsem?"
,,ÚCHYLÁK!" zaječela Sára a vrazila útočníkovy loket do břicha. Otočila se, aby ho kopla do hlavy a spatřila Benedikta svíjejícího se a se slzami
v očích.
,,Proč?"naříkal ,, Proč jsi to udělala?"
,,Jé, ahoj Benedikte! Ty už jsi toho úchyla vyřídil za mě? Tak to si můžeme dát tu pizzu!''odklusala do pizzerie. Benedikt ji Bůh ví proč následoval.
,,Takže, jakou si dáme?" Sára listovala jídelním lístkem. Benedikt si mnul žebra, která ho stále bolela. Když chvíli neodpovídal, Sára zvedla oči od menu ,,Jsi nějaký zaražený....ublížil ti snad ten deviant?"
,,Co? Ne to...to je dobrý." vykoktal, stále udivený dívčinou prostoduchostí (pozn. autorky: tak říkají ti chytřejší z nás debilita).
,,Aha- tak co budeme jíst?"
Nakonec si objednali šunkovo-salámovou pizzu se šunkou na víc. Následovala chvíle trapného ticha, které bylo prolomeno s přínosem pizzy.

A prolomila ho Sára, která si náhle vzpomněla, zě je vegetarián. Po zbytek večera sledovala, jak se její partner cpe a lila do sebe jeden drahý koktejl za druhým. Někdy u třetí skleničky si domluvili další schůzku a u čtvrté neoblomě prohlásila, že platí. Když pak servírka přinesla účet, řekla jen ,,Na to nemám."a odešla. A zanechala za sebou poměrně vyjeveného a zmateného Benedikta......
...bylo to to nejlepšejší rande jejího života.

Zdravím! Omlouvám se, že dlouho nebyla kapitola, ale tuhletu blbinku jsem začala psát s kamarádkou a od minulé kapitoly jsme se neviděly. Tak tady je alespoň jedna úplně krátká. Snad si to někdo přečte.....

Wendy