Nejupírštější cool Deníček koňařky Sáry, která je strašne vegetariánsky coolová

Něco, co nikdo nečekal...

Milý deníčku,
už delší dobu jsem nic nenapsala. Rychle ti shrnu události minulých dnů.
Ten útěk z domu se mi moc nepovedl. Ale určitě to zkusím někdy znovu.
Od doby, kdy jsem utekla, se cítím dospělejší, samostatnější, zdatnější a spoustu jiných 'ejší'. Jedna maličkost se mi ale trochu vymkla kontrole a nešťastnou náhodou jsem utopila Bleska. Ale už mi to moc nevadí! Táta mi totiž koupil nového! Tentokrát ho od vody budu držet co nejdál. Už jsem se poučila!

Sára vstala brzo, přestože byl víkend. Hrozně se těšila na rande s tím tmavovlasým blondýnem s tak krásnýma hnědýma očima. Sice pro Sáru měl Benedikt přijít až v sedm, ale to dívce vůbec nevadilo a šla se připravovat o dvanáct hodin předem. Otevřela dveře svého přeplněného šatníku. Přemýšlela, co by se mohl Benediktovi líbit. Protože jí trochu připomínal koně, usoudila, že má koně rád.

Vytáhla své oblíbené koňské šaty. Byla to dlouhá večerní róba s velkým potiskem koně. Prozatím ji hodila na postel, aby se nezašpinila a odcupitala do kuchyně. U jídelního stolu seděla její matka. Vetšinou se doma moc nezdržovala, jen občas svolala děti ke snídani a zase zmizela. Veškeré rodičovské povinnosti nechávala na Stefanovi.

,,Dobré ránko Sáro," vyřkla a křečovitě svírala teplou krev v hrníčku s potiskem koně. Sára byla vždy spíš po mamce.

,,Ahoj mami," udivila se Sára. Poté jí její matka naznačila, ať si sedne. To ovšem Sára nepochopila, a tak jí to musela mamka říct. Když se blondýna posadila. Její máma chvíli mlčela. Uměla dramatizovat situace stejně jako Stéfa. Sáru napadlo, jestli to tak mají všichni upíři.

,,Víš Sáro," začala opatrně ,,tvůj otec není ten, kdo si myslíš."

Sára vytřeštila svá, už tak dost vytřeštěná kukadla. Můj otec není Stéfa? Nebo je to Stéfa, ale taky to je terorista? Co když je táta retardovaný? Mnohé by to vysvětlilo. Sáře se v hlavě motala změť všemožných myšlenek. Na chvíli zapomněla, nad čím vlastně přemýšlí. Když si vzpomněla, rozhodla, že nejhorší varianta je, že její otec nenávidí koně.

Sára má strašný zlozvyk. Vždy, když přemýšlí, tak šilhá. I tentokrát vydržela nejmíň pět minut šilhat a pak se podívala zase na svou matku.Ta se nadechla a pak pronesla tu větu. Větu, která Sáře změnila život: ,,Stéfa je Polák!"

Sára se sesunula na zem. Nakonec do stropu zakřičela hlasité ,,NÉÉÉÉ!!" Kdyby ji někdo natáčel, kamera by se pomalu oddalovala, ale Sářin křik by byl dál slyšet.

Zatímco Sára nadále proklínala své bytí, její matka opět zmizela, aby se zase někdy mohla objevit s dalším průkopovým zjištěním o jejich pošetilé rodince.

Sára po tomto rozhovoru zapomněla, že se šla nasnídat a odběhla zpět do svého pokoje. Jakmile za sebou zabouchla dveře, ostatní obyvatelé domu vylezli ven, protože je vzbudil Sářin nelidský řev. Když ale zjistili, že jde jen o další z nedůležitých výkřiků v tomto domě, pokrčili rameny a vrátili se ke spánku.

Sára se zřítila na postel. Tekly jí slzy a u nosu měla nudli. Najednou zjistila, že všechny tyto tělní kapaliny otřela do své večerní róby. S úděsem došla pro mokrý hadr a pokoušela se vše zachránit. Bohužel jen všechno víc rozetřela, a tak na místě ubázku koně zůstal velký flek. Sára si s tím nadále hlavu nelámala. Koukla se na svůj prastarý mobil. 12:00. To opravdu strávila tři hodiny řvaním toho, že její život už nemá smysl? To znamená, že už jí zbývá jen pouhých sedm hodin! Rychle vlítla do sprchy a nechala na sebe téct silný proud nekapičkované vody.

Když se konečně dosprchovala, usoudila, že by si mohla vyčistit zuby. Popadla Mikův kartáček, protože si vlastní nikdy nepořídila. Drhla si zuby tak silně, až jí tekla z dásní krev. Perfektní, pomyslela si a usmála se na sebe do zrcadla. Nyní přišel na řadu make up.

Vlastního moc nevlastnila, a tak si vypůjčila ten maminčin. Vzala do ruky lahvičku pro naprosto jiný odstín pleti, než byl ten její a rozmatlala si obsah po obličeji. Dále přišli na řadu stíny. Sára si na prst nabrala silnou vrstvu a nanesla ji na oční víčka. Jednou viděla video o tom, jak si prohloubit pohled, takže použila hnědý stín a nandala ho do očního záhybu. Protože její řasy byly zaprášené od stínů, rozhodla se pro řasenku. Opatrně ji nanesla na řasy. Párkrát se sice šťouchla do oka, ale přesto na sebe byla pyšná. Dokonce si omylem dala trochu řasenky kolem očí, takže už nepotřebuje linky! Jako poslední byla na řadě rtěnka. Popadla tu, kterou jí včera poradil Mike. Červenou s příchutí jahod. Nanesla první vrstvu. To jí ale připadalo nevýrazné, takže byla spokojená až po páté vrstvě. Šťastně na sebe mrkla do zrcadla, přičemž se jí slepily řasy. Když se jí podařilo řasy oddělit, vrátila se do své ložnice. Natáhla na sebe svou koňskou róbu. Česání jí připadalo zbytečné. Nechci, aby si myslel, že jsem se kvůli němu snažila.

Z obýváku byly slyšet hlasy. Nastala Sářina chvíle. Potichu vyšla z pokoje a přešla ke schodům. Pod schody stáli všichni kluci Salvatorovi a udiveně na Sáru pohlédli. Ta se pokoušela sejít jako princezna. Trochu se ale cestou ze schodů zakymácela. Damon se pokoušel zadržet smích. Když vyprskl, Stefan ho okamžitě začal dusit polštářem. Mike na svou sestru zamyšleně koukal a pak Sáru vykřikl: ,,To je moje rtěnka!" Ostatní na něj vykulili oči. Mike si uvědomil co řekl a rychle oddupal do svého pokoje.

Stefan nechal Damona na pokoji a přešel ke své dceři. Pokusil se jí obejmout, ale Sára se mu vysmekla - je to Polák, musí být opatrná. Nechtěla ale odvádět pozornost od sebe tím, že by začala obviňovat svého otce, a tak své chování vysvětlila tak, že by jí mohl rozmazat make up.

,,To jde ještě víc zmazat?" rozchechtal se Damon. Stefan se ho znovu pokoušel umlčet polštářem.
Nechápu, co tím strejda myslí. Sára ze zvyku začala šilhat, aby vymyslela důvod Damonovo chování. Protože jí rozbolela z toho myšlení hlava, raději toho nechala a sedla si na křeslo, které bylo nejblíže domovním dveřím, aby jako první slyšela příchod Benedikta.

Bum! Tuhle kapitolu jsem psala já=Linda. Určitě mrkněte na můj druhej profil LindaAntonova. #noreklam a pro jistotu #nohomo :D