Rodiče mě za ním poslali se vzkazem, že má místo červených růží vysadit raději bílé. Zklamalo mě to, ale nic jsem nenamítala a raději uposlechla. Rodiče by mě stejně neposlechli.
Nebyla jsem připravena se s ním setkat a už vůbec ne s ním mluvit. Celé mé tělo se třáslo a kdybych měla nohy určitě bych je měla jako želé. Jediná výhoda toho, že jsem je neměla. Na všem se přeci musí hledat něco pozitivního.
Optimistická nálada mě ale přešla, když jsem ho opět spatřila. Na sobě měl bílé tílko a džínové tříčtvrteční kalhoty. Na hlavě měl posazenou černou kšiltovku, kterou měl danou kšiltem dozadu. Byl až moc dokonalý a mě došla slova. Když jsem se ale chtěla otočit a odjet, bylo moc pozdě. Otočil se totiž on...
ČTEŠ
Try it! (Short story)
RandomMilovala jsem tě od první chvíle, co jsem tě spatřila. Řekl jsi mi ať to zkusím a já to zkusila. Někdy to za to prostě stojí. Nebo ne? UPOZORNĚNÍ: Jedná se o naprosto spontánní nápad a podle toho to taky vypadá.
