O týden později
Uběhl další týden mého beznohého života. Caroline se mi stále vyhýbala a kdykoliv jsem se s ní pokusila komunikovat, odešla pryč. Nestála jsem své nejlepší kamarádce už ani za pohled. Nestála jsem už nikomu ani za pohled. Bylo to, jakobych byla duch. Byla jsem tam, ale přesto mě nikdo neviděl. Nechtěl vidět.
Ten den jsem se tenhle fakt snažila ignorovat a konečně jsem o svém plánu chtěla říct rodičům. Měla jsem nejspíše cítit nějaký strach či nervozitu, ale necítila jsem vůbec nic. Necítila jsem bolest, necítila jsem lásku, strach a dokonce ani nenávist. Jakoby někdo z mého srdce vymazal všechny city a emoce. Problém byl ten, že mi to nevadilo. Naopak jsem byla šťastná za to, že už mě nic jen tak nezlomí. Nebo jsem si to alespoň myslela. Jak se říká ty nejhorší věci v životě přijdou tehdy, když to čekáme nejméně. A v mém případě to nebylo jinak.
Přesto jsem o tom neměla ani nejmenší tušení a tak jsem v klidu sjela se svým vozíkem dolů a s menším úsměvem na rtech se vydala do kuchyně. Věděla jsem, že tam rodiče budou. Vždycky tam byli. Když jsem tam ale přijela tentokrát, nebyli tam. Místo nich stála u plotny Lucy.
,,Lucy? Kde jsou rodiče a Caroline?" jakmile uslyšela můj hlas polekaně od plotny uskočila a sjela mě jakýmsi zvláštním pohledem. Lucy byla něco jako naše služebná, ale já jí vždy brala spíše jako svou tetu. Měla jsem jí moc ráda a její hororové příběhy byli k nezaplacení.
,,Zlatíčko nevěděla jsem, že tu jsi. Myslela jsem, že si také v nemocnici."
,,V nemocnici? Lucy co se stalo? Proč se tak tváříš?" její obličej po mých slovech ještě více zesmutněl, a pak se na mě koukla s takovou bolestí v očích, že se mi do očí začaly tlačit slzy. "No..ten chlapec. Ten, jak tě tolik miloval. Myslím, že se jmenoval Seth. Měl nehodu. A doktoři si myslí, že nepřežije." po jejích slovech jsem omdlela.Omluvám se za chyby, ale nekontrolovala jsem to. Také se omlouvám za to, že tahle kapitola je nejspíš úplný nemysl, ale psaní mi poslední dobou opravdu dělá problém. Hope U like it :)
ČTEŠ
Try it! (Short story)
RandomMilovala jsem tě od první chvíle, co jsem tě spatřila. Řekl jsi mi ať to zkusím a já to zkusila. Někdy to za to prostě stojí. Nebo ne? UPOZORNĚNÍ: Jedná se o naprosto spontánní nápad a podle toho to taky vypadá.