Ta stejná samota mě trápila další měsíc. Táta odjel na jakousi služební cestu a máma neustále byla někde pryč nebo pracovala. Jeho jsem vídala z okna skoro každý den, ale už jsem se neodvážila vyjet až na zahradu. Od toho posledního incidentu na mě už nepromluvil a vše se opět vrátilo do starých kolejí. Opět jsem se octla sama a pokračovala ve své každodenní rutině. Vstala jsem, vybelhala se na vozík, najedla se, umyla se, oblékla se a pak si většinou četla nebo poslouchala hudbu. Stal se z toho prostě zvyk. Jednoho dne, ve středu, se ale něco stalo. Domem se rozezněl náš hlasitý zvonek a vyrušil mě tak od čtení mé oblíbené knihy. Netušila jsem kdo by to mohl být a na malou chvíli mě přepadl strach. Kdyby to byl nějaký zloděj, neměla bych šanci. Přesto jsem se však odhodlala a dojela s vozíkem až ke dveřím. Opatrně jsem otevřela a musela potlačit zalapání po dechu, když jsem spatřila toho, kdo tam stojí. Stál tam on...
ČTEŠ
Try it! (Short story)
RandomMilovala jsem tě od první chvíle, co jsem tě spatřila. Řekl jsi mi ať to zkusím a já to zkusila. Někdy to za to prostě stojí. Nebo ne? UPOZORNĚNÍ: Jedná se o naprosto spontánní nápad a podle toho to taky vypadá.
