Místo, na které mě o tři dny později vzal, bylo to nejkrásnější místo na kterém jsem kdy byla. Nad hlavou nám zářilo miliony hvězd, jakoby to byly lampy, které nám mají ukazovat správnou cestu a před námi se rozprostíralo celé město. Bylo to jakobych ho měla celé na své drobné dlani a všechna přání, která jsem si kdy přála, se mi mohla splnit. Jediný problém byl dostat tam vozík, ale to ostatní..to bylo dokonalé. Vzalo mi to řeč i dech. Díky tomu pohledu jsem si ani nevšimla Setha, který už vedle mě rozprostřel červenou deku a položil na ní nejrůznější dobroty.
,,Můžu tě jen ehm..vzít? Nechci abys ty byla tady a já tam." i přes tu nervozitu jsem přikývla a za nedlouho jsem se octla v jeho náručí. Na místě, kde jsem chtěla být už od chvíle, co jsem ho poprvé spatřila. Ten okamžik bohužel skončil, když mě posadil na deku. S lehkostí se posadil naproti mě, položil předemě velký sendvič, který vypadal už na pohled výborně, a zaklonil hlavu směrem na nebe.
,,Vzal jsem tě sem proto, protože jsem chtěl abys věděla, že si krásná. Že záříš přesně jako ty hvězdy a světla a nikdy zářit nepřestaneš. Věříš mi?" zrak otočil zpátky na mě a pohledem skenoval mou rudou tvář. Mé hlasitě bijící srdce určitě musel slyšet stejně tak, jako musel vidět mě přikývnutí. Nevěřila jsem mu. Lhala jsem mu. Přesto jsem ale souhlasila. Na nic víc jsem se nezmohla.
Omlouvám se za připadné chyby.
ČTEŠ
Try it! (Short story)
RandomMilovala jsem tě od první chvíle, co jsem tě spatřila. Řekl jsi mi ať to zkusím a já to zkusila. Někdy to za to prostě stojí. Nebo ne? UPOZORNĚNÍ: Jedná se o naprosto spontánní nápad a podle toho to taky vypadá.
