Anna in my uqly body (Czech Anorexia story)

4

Dneska už jdu školy..
Vstala jsem tak v 5:15
a šla jsem si utrhnout tři kuličky vína, měla jsem dobrou snídani, myslím si.
K tomu jsem si dala dvě sklenice vody.
Zapla jsem notebook a našla nějaké cviky na břicho a tak jsem udělala 50 sed-lehů, 50 kliků a snažila jsem se 2 minuty držet v prkně udržela jsem se však polovinu času, už bylo 5:30 a hlásek v hlavě na mě začal zase mluvit.

Nevzdávej to, eště cvič ty tlustá bečko, zatím si vedeš perfektně.
To co mi říká není vůbec milé, ale její ton kterýmž to říká je tak sladký a tak milý.

Cože ?
Mně nikdo říkat Bečka nebude.
Začala jsem si s ní povídat a přitom na netu projížděla další cviky.

Udělej pro to něco !
Měla pravdu, dokud vypadám jak tlustá nevypasená bečka, tak mi tak někdo říkat bude !

Hele, ty !
Co kdyby jsi se mi předtsavila ?
Přijde mi nevychovaná, mluví ke mně a ani se mi nepředstaví.

Už jsem našla nějaké cviky a tak jsem si došla pro sklenici vody a přitom se mi představovala.

Valentýno, je krásné to,
že já tě znám už od malinka a ty mě neznáš vůbec, už od malinka jsi jak nějaká hnusná bečka, co si s radostí dá špek !
Fuj!
Víš kolik přibereš po jednom špeku?
Pak se s tebe stane to co jíš !
Ale tobě je to jedno, klidně si cpeš sama kalorie svou colou!
Víš já jsem Ana, celý tvůj život jsem tě poznávala a teď mám dost velkou sílu na to, abych tvoje tlusté tělo ovládla!
Teda, doktoři by řekli že jsem Anorexie, ale to je mé ošklivé křestné jméno!
Ty mi říkej Ana,
to já vyvolala tvé zvracení a pokud se mě budeš chtít zbavit, donutím tě, aby jsi celý den proseděla u záchodové mísy,
můžem být dobré partnerky, ale za to ty musíš něco udělat.
Musíš se mi podřídit a já ti ukážu jak být krásná.

Zatím co se mi má nová kamarádka Ana představila já stihla odcvičit cviky na stehna a vůbec na mezeru mezi stehny.

Těší mě Ano.
Stačí to ? už bych se měla začít chystat do školy.
Opravdu mě to těšilo, poznala jsem někoho kdo mě motivuje a pomůže mi.

Nejsem moc spokojená, nenacvičila jsi toho moc, ale jsem si jistá, že zabereš až příjdeš ze školy !
Hlavně pamatuj že tvá svačina bude pouhý čaj, tak si ho udělej a dej do termosky a zbytek dne jen vodu.
Chápu že není spokojená, ale už nemůžu pokračovat, nestihla bych školu.

Jak mi Ana řekla, tak jsem udělala, postavila jsem vodu na čaj a zalila ho přímo do termosky, abych pravdu řekla, neoslazený čaj nevypiju a tak jsem šáhla pro cukr, ale..

Ne!
Nebudeš to ořeci sladit cukrem !
Dej si tam pro začátek přírodní sladidlo, co používá tvá mamka.
Ruka mi bez řečí sjela pro přírodní sladidlo a osladila jsem čaj, zamíchala a vzala jsem si svačinu, kterou jsem měla v plánu vyhodit při cestě do školy.

Svlékla jsem se a prohlédla jsem se zase ve velkém zrcadle,
moc to na mně není vidět, to mě mrzí, proto víc zaberu.

Když jsem se sprchovala vlahou vodou umyla jsem si i vlasy.

Když jsem vylezla zabalila jsem se do ručníku a zapojila fén, vlasy jsem nejdříve protřela ručníkem a pričesala, poté jsem čapla zapojený fén a zapla.
Když vlasy byli úplně suché koukla jsem se kolik je.
Páni, 6:30 krásně stíhám.
Pomyslela jsem si a vzala do ruky žehličku na vlasy a vyměnila jsem v zásuvce fén za žehličku.
Vlasy jsem vyžehlila a pak promnula prsty, nechci je příliš rovné, přelakované nebo ulíslé, jen přirozené.

Nelíčila jsen se nijak moc
stačil korektor,pudr pro zmatnění pleti, bez linek to nejsem já a řasenka, všechno jsem to doladila balzámkem na rty a leskem na rty.

Navlékla jsem se do šortek s vysokým pasen a k tomu krátké triko s krátkým rukávem a s nápisem.
Přes kraťasy jsem si uvázala kostkovanou bílo-černou košili.

Už bylo 7:00 a já byla skoro hotová.
Vzala jsem si věci do školy, do tašky či batohu, nevím jak tomu říkáte vy.
Vzala jsem termosku a flašku s vodou.
Čaj na přestávku a vodu na celý čas ve škole.
Eště jsem rozvítila notebook a našla nějaké cviky na odpoledne a už bylo 7:30.
Notebook jsem vypla a zaklapla.
Vzala jsem o zeď opřený penny board řerné barvy s růžovými kolečky a vyjela do školy.
Cesta byla tak krátká a navíc jsem si s Anou povídala o dietách.
Přijela jsem ke škole asi za osm minut, takže jsem měla zhruba 10 minut než se škola otevře.

Před školou stál Filip a bavil se...

Panebože!
On se baví s Alenou a Jirkou ?
Děláte si ze mě srandu ?
No to né!

Vidíš ? Už ani Filipovi na tobě nezáleží ! Pochop že máš jenom mě!
Ana na mě mluvila, ale to jsem nepotřebovala slyšet.
Ano! Ticho !
Trošku jsem na ni byla asi naštvaná.
Chceš snad dnes být v obětí zácjodový mísy ?
A vyhodila jsi svačinu ?
Proč mi vyhrožuje ?
ale na svačinu jsem zapoměla, to je pravda,
dojela jsem k lavičce a vyštrachala jsem svačinu kterou jsem vyhodila.

Dojela jsem k houfku holek ze třídy, nikdy jsen s nimi nenašla stejnou řeč, ale začali mluvit o novém klukovi ve třídě, který prý přijde dnes poprvé, tak jsen se do debaty zapojila.

Čauky keksíci,
Zbytek Valentyninýho dne bude asi až zítra, nechtěla jsem kapitolu dělat moc dlouhou, to by bylo přes 1800 slov minimálně a už dneska jsem napsala dvě části a jednu opravila, proto po mně dnes prosím nechtějte další, takže se vyspinkám a zítra se dozvíte o novém klukovi ve třídě ?
^_^ - přes 900 slov
- hvězdička
-Hlas
By potěšili ;)
krásný zbytek večera pro ty co čtou eště dnes ;) :* ^_^