Anna in my uqly body (Czech Anorexia story)

11

Po včerejšku se mi nechtělo vstávat.
Filip mě donutil sníst večeři a je mi strašně špatně.

Nevstala jsem, jen jsem šáhla pro notebook a najela na nějakou ProAna stránku, asi to není úplně dobré koukat se na takové stránky, když mám přibrat, ale já musím.

Já: Ahoj, je to strašný, byli jsme u doktorky, která mi řekla že musím přibrat 5kilo za měsíc. Včera do mě kamarád narval celou večeři a víte co to bylo ? Dva párky v rohlíku z nějakého fast foodu.
Jak se tomu všemu mám vyhnout, nechci přibrat.

Na jednu oblíbenou stránku jsem napsala a doufám že mi poradí.

,,Zlato, tady máš snídani."
Na klíně mi přistála obrovská snídaně.

,,Ale.."
Nechtěla jsem to...
Špeku, vykruť se z toho !
,,Žádný ale."
Ucítila jsem známí, přísný pohled.

Teď přede mnou stál tác s míchanými vajíčky a slaninou, čokoládové cereálie, džus a celé hroznové víno.

,,To nesním."
Mamku to očividně neodradilo, naléhala a naléhala, až jsem si vzala jednu kuličku hrozna.

,,Je to dobré ne ?"
Přikývala jsem hlavou, kdyby jen mamka věděla, že hrozno je moje celá snídaně.
Talíř míchaných vajec ?
Tři vajíčka to byla určitě.
Přejela jsem pohledem na ty tmavé cereálie s mlékem.
Vvypadalo to strašně.

Mamka odešla z pokoje.
Napila jsem se džusu, byl příliš sladký.
Snědla jsem eště asi dvě hrozna a už jsem neměla hlad.

Vzala jsem mobil a tam dvě zprávy od Filipa.

Filip: Ahoj jak se máš?
Filip: Haloo, jsi tu ?

Musela jsem se zasmát.

Já: Ahoj, mám se špatně, mamka mi nutí snídani.

Filip: No tak ji musíš sníst.

Dělá si srandu ?
Já, já.. No nemůžu.

Já: Ale já nemůžu..

Filip: A proč nemůžeš ? Chápeš, že se tím můžeš zabít ?
Šup, jedno sousto, kvůli mně..
A vůbec, co máš dobrého ?

Tak..
Dobře, kvůli němu si dám.
Dala jsem si lžičku míchaných vajec.

Já: Dobře, dala jsem si jednu, ale jen jednu a kvůli tobě.
Míchaná vejce, čokoládové cereálie, džus a hrozno, je to strašná hromada.

Filip: Taky bych si dal takovou snídani.
A chutnala ti ta vajíčka ?

Abych pravdu řekla..
Ta vajíčka byla výborná, ale jsou to nepřátelé.

Filip: Vím že ti chutnala, dej si eště jednu lžíci a hnedka potom eště jednu.
Jestli víc už nechceš tak nejes, ale ochutnej ty cereálie.

Mám ho ráda, ale necítím se dobře, že jsem toho tolik snědla, ano poslechla jsem ho a všechno snědla.

Jak jsi mohla ?
Myslíš že tohle je konec ?
Že jsi mě zahnala ?
Ne!

Ana byla naštvaná a mně třeštilo v hlavě z toho jejího tenkýho hlásku.

Okay,
tu je další část,
rozhodla jsem se, že se budu snažit psát nějak pravidelněji,
mevím jestli si na to pamatujete, ale jednou jsem k příběhu nenapsala nic, snad tři měsíce :/ :D
Takže to by se nemělo opakavat,
mám i jiné příběhy a na ty se od teď budu snažit přidávat taky pravidelněji.
Takže tady budu psát každý
- čtvrtek a středu, a když se třeba budu nudit o víkendu, jako například dnes ^^
Snad vyhovuje a omlouvám se za dnešní část, má jen něco přes 400slov :/
Okay, tak awooj keksíci :3