Anna in my uqly body (Czech Anorexia story)

9

Vyzula jsem se z bot a vlezl do ordinace.
***************************

,,Ale, ale.. Val?"
Doktorka na mě promlouvala vážným hlasem, prolistovala papíry a asi našla mou složku.
,,Před rokem jsi vážila 60 kilo."
Mamka zvedla hlavu od podlahy.
,,Valentýno ?"
Mamka mluvila vážným hlasem.
Stála jsem proti ni, otočená zády.
,,Halo, slyšíš ?"
Řekla mamka, chtěla znít vážně a výhružně, ale zněla smutně a zklamaně.
Otočila jsem se jejím směrem, až teď mě mamka viděla jak opravdu vypadám, začala jsem nosit trika bez výstřihu, né tak aby na mně byla uplá, ani né aby na mně vysela, dala jsem se spíš na tepláky u kterých nejsou vidět mé nohy jako například u legín nebo džínách, samozdřejmě do školy nosím legíny, ale všem příjdu stejná, nebo spíš, nikdé nic neříká.

Musíš se bránit !.
Hlásek v hlavě na mě mluvil tak tiše, že jsem ho skoro neslyšela.
Já vím.
Kousla jsem si do rtu a otočila jsem se k dotkorce.

,,Teď vážíš, víš kolik ?"
Zakroutila jsem hlavou a tiše vyslovila ,,55 Kilo ?"
Otočila jsem se k mamce a ona s údivem kulila oči.

,,Víš ty nevážíš 60, 55, 50 a dokonce ani 45 kilo."
Přikrčila jsem ramena.
To je normální průměrná váha.
Zakývala jsem sama pro sebe hlavou.
Já vím Ano.
Paní doktorka mě prohlížela, jak si tam tak přikývávám hlavou.

,,Tak kolik teda vážím ?"
Asi jsem zněla odhodlaně.
,,43 kilo."
Řekla neznámá ze židle a ukázala na mé oblečení.

Oblékla jsem se a sedla jsem si.

,,Můžu tě prosím poprosit, aby jsi otevřela pusu a řekla ááá ?"
Stoupla si naproti mně a prohlížela mi krk, zatímco mamka stála kus za mnou a já cítila její pohled na mém těle.

,,Teď dej zuby k sobě a pořádně mi je ukaž."
Trošku se přiculila a pak nahodila vážný výraz.

,,Všimla jsi si toho zažloutnutí zubů ?"
Koukla jsem se a přikývla.
,,Předpokládám že sis dneska zuby vyčistila."
Nevěděla jsem jak to myslí a tak jsem řekla že jsem si zuby čistila a čistím si je pravidělně.
,,Paráda a víš čím to je způsobeno ?"
Zavrtěla jsem hlavou.
,,Tak a teď si rozpusť vlasy."
Po tom, co jsem viděla jaká hrst vlasů mi vypadala, asi vím, proč to po mně chce.

Vytáhla jsem gumičku z vlasů, "pár" mi jich spadlo na zem a dalších "pár" mi jich zůstalo v gumičce.
,,A teď si projeď prsty vlasy."
Tak jsem udělala a doktorka zvedla jedno obočí a já se koukla - směr země.
Mamka najednou stála za mnou, hodila mi vlasy dozadu a cítila jsem, jak mi po nich jezdí čtyřmi prsty.
Ohlídla jsem se a prohlížela hrst vlasů v ruce.

,,Na, jsou to vitamíny, ty budeš brát každý den dvakrát denně, jeden ti dám, ale budete je muset dojít koupit."
Mmmm, vitamín byl dobrý.

,,A koupit vitamíny, to je úkol spíš pro mamka, ale teď úkol pro tebe, ty za tehle měsíc přibereš alespon 4 kila. A za měsíc příjdeš na kontrolu, pak uvidíme co dál."

Mamka si vzala papírek s názvem vitamínů.
,,Paní doktorko, nemyslíte že to je.."
Mamka se vyptávala ani nevím na co.
Budem kamarádky, navždy, souhlasíš ?
Pokývala jsem hlavou na souhlas.
,,Ano, přesně toho se bojím, bojím se, že je to Anorexie."

Zavrtěla jsem nesouhlasně.
Žena si toho nejspíš všimla.
,,Ale ano, Val, Anorexie je mrcha, představí se ti jako Ana, dobrá kamarádka, ale zničí ti život, můžeš zhubnout, ale nesmíš být podviživiná. Ty chceš aby ti vypadali zuby nebo vlasy ? Chceš mít děti ? No tak toho nech, chápeš to ? Jestli podpbnou kamarádku, jako je Ana máš.. Musíš toho ihned nechat, musíš, než se to rozjede, jsi na začátku.
Víš a když to zajde dál, vyléčená anorektička neexistuje, to se jenom utěší ta vaše "kamarádka".
Mamka si asi všechno uvědomila.

,,Zlato, neboj se, spolu to zvládnem."
Mamka na mě koukala se zcela vážným pohledem.
,,Mami ! Ale mi nemáme co zvládat."

Omlouvám se Ano, musím tě zapřít.

,,Ale Valentýno ! Jsi podviživená, chápeš to ? Jsi nemocná."
Na mamku jsem jen nechápavě zakroutila hlavou.
,,Ale mami..
Však já nejsem nemocná, i kdybych byla, můžu si za to sama !"
Už, už jsem chtěla vyjít.
,,No právě, že si za to můžeš sama, nashledanou paní doktorko, děkujeme."
,,Nashledanou, Val, drž se."
,,Nashledanou."
Jen jsem se rozloučila a jeji připomínku dál ignorovala.

Tak jo, trocu nudný díl :D
Přes 690 slov ^^
Tak awooj keksíci :3 <3