Poor Brigade || Larry ✔

5.

Zavřel jsem oči a nechal se unášet úplně cizím, sexy chlápkem někam. Ucítil jsem venkovní vzduch, ale oči jsem neotevíral. "Potřebuju otevřít auto." řekl najednou a opatrně mě postavil. 

"A-asi nemáte..." zasekl jsem se. "klíč od těch pout?" zeptal jsem se.

"Vydrž." věnoval mi úsměv a otevřel svoje auto. "Sedni si. Hned se vrátím."

Přikývl jsem a nasedl do auta. On za mnou zabouchl a vracel se zpět do budovy. Oddychl jsem si. Ať se teď stane cokoliv, byl jsem rád, že jsem odtamtud pryč a rozhodně bych se tam ani za boha nevrátil. Ruce už mě škrtily, a tak jsem si pokrčil nohy a pomalu ruce přetáhl přes zadek, až dopředu. Bylo to osvobozující vidět svoje ruce. Opřel jsem se o sedačku a snažil se přemýšlet co má ten zelenoočko v plánu. Zanedlouho se vrátil, otevřel dveře a nasedl. 

"Jsi v pohodě?" zeptal se, když mi rozepínal pouta. Rozhodně jsem neměl v plánu se ptát, kde vzal ty klíče. Zavrtěl jsem záporně hlavou a on nastartoval. "Promiň. Měl jsem ti pomoct dřív." řekl po chvíli.

"T-to je v pohodě." zamumlal jsem a sklopil pohled. Bylo mi příliš trapně. "K-kam m-mě v-vezete?" vykoktal jsem.

"Tykej mi." usmál se a na chvíli se na mě podíval. "Vezu tě k sobě do bytu. Pokud teda nechceš někam jinam?"

"Ani nemám kam." zašeptal jsem.

"Chápu." neptal se, proč. Za to jsem mu byl vděčný. "Uhm, mimochodem jsem Harry." 

"L-louis." vykoktal jsem a podíval se na Harryho. Ty jeho oči byly až moc dokonalé.

"Co koukáš?" zasmál se.

"P-p-promiň."

"To je v pohodě. Já jen, že se nemůžu soustředit, když na mě koukáš." radši jsem mlčel a koukal se z okna. Byl jsem mu vděčný, že mě odtamtud odvedl. Vlastně mě zachránil.

Za pár minut zastavil a pokývl mi, abych vystoupil. Chytil mě za ruku a vedl do bytovky, do výtahu, kterým jsme vyjeli až úplně nahoru a pak mě zavedl do svého bytu. "Wow." rozhlédl jsem se okolo. Bylo to obrovské.

"Najdu ti nějaké oblečení, které by ti mohlo padnout." řekl. "Zatím si někam sedni, nebo si prostě udělej pohodlí." Posadil jsem se na gauč a dál se rozhlížel po té kráse. Proč mi vůbec pomohl? Proč tam byl? Proč mě nenechal, aby mě ošukali? Proč mě neošukal? "Snad ti to bude." vrátil se, hodil mi nějaké oblečení a sedl si do křesla.

"Díky." sklopil jsem pohled a prohlédl si šedivé tepláky, obyčejné černé boxerky a bílé triko. "Proč jsi mi pomohl?" vylítlo ze mě najednou.

"Huh?" zamračil se.

"Proč jsi mi pomohl? Mohl si mě tam nechat." zamumlal jsem.

"Asi protože vím jaký to je." pokrčil rameny a stále si mě prohlížel. "Taky jsem šel hledat brigádu tam. Udělali mi úplně to stejný jako tobě. Jenže mě nikdo nepomohl."

"Aha."

"Máš kam jít?" zeptal se mimoděk a šel patrně do kuchyně.

"Ne." odpověděl jsem. Odhodil jsem deku, stejně už mě viděl nahého. Viděl jsem jeho pohled jak putuje po mém těle, ale tentokrát mi to nevadilo. Oblékl jsem se a otočil se k němu.

"Vrátím se do hotelu." usmál jsem se a zamířil ke dveřím, ale on mě zastavil.

"Ty bydlíš v hotelu?"

"No, jo." odpověděl jsem s uchichtnutím.

"Nemůžeš bydlet sám v hotelu." zavrtěl hlavou, chytil mě za ruku a dovedl mě k barovému pultu. "Posaď se. Udělám něco k jídlu."

"Ne, to po tobě nemůžu chtít." odmítl jsem. Základ slušného chování.

"V pohodě." ujistil mě a vyndal ingredience na stůl. "Nejsem nejbohatší, ale peníze mám, takže ti nabídnu, aby ses sem nastěhoval. Mám volný pokoj pro hosty, ale vlastně tam nikdo, nikdy nebyl."

"To ne. Nemůžu tu přece bydlet zadarmo." namítl jsem.

"Můžeš mi pomáhat uklízety, vařit, nebo jinak pomáhat." pokrčil rameny a začal vařit. Já ho jen sledoval, ten pohled se mi líbil. Sice to byl dospělej, ale mě se vždycky líbili spíš starší, vyspělí chlapy, než natvrdlí idioti v mým věku a tenhle chlap byl vážně sexy. 

×