Zastavili jsme před restaurací kde již u dveří nás vítal mladý číšník, který nás zavedl k našemu stolu. Přinesl nám víno a po chvíli i jídlo. Celou dobu jsem na sobě cítila Chrisovo pohled a když jsem se na něj podívala, tak se pouze usmál, ale nic neříkal. V jednu chvíli se omluvil, že musí na záchod. Když přišel zpátky, nabídl mi ruku a já ji přijala. Nevím proč, ale přišla jsem si strašně nervózní. „Zlato..." začal Chris a začal si klekat. „Má milovaná Kláro. Doufám, že mi prokážeš tu čest a učiníš mě tím nejšťastnějším mužem v celém vesmíru a vezmeš si mě za muže" usmál se a otevřel krabičku s nádherným prstýnkem, který svíral jeden průhledný kamínek. Rozbrečela jsem se radostí a neměla jsem slov. „Ano" zakřičela jsem a celá restaurace nám zatleskala. Z ničeho nic se u nás objevila Sára s Filipem, objali nás a pogratulovali. Chvíli jsme ještě seděli u stolu a povídali jsme si, ale pak už bylo pozdě a tak jsme se rozloučili a jeli jsme domů.
