Nasedli jsme do auta a než jsme se rozjeli, tak jsme se políbili. „Děkuji ti za nádherný večer Chrisi." Nahnul se ke mně a velmi vášnivě mě políbil. Když nám docházel dech, tak se ode mě odtáhl a zrychleně dýchal. „Páni, jsem fakt rád, že si mě vezmeš" zasmál se a já jsem ho zase praštila, ale on už si na to zvykl, tak jen dělal, že ho to bolí. Vyjeli jsme z parkoviště a jeli jsme domů. Cesta utíkala pomalu a když jsme byli na jedné křižovatce, tak se na mě Chris podíval a já jsem za jeho hlavou uviděla pouze přibližující světla kamionu.
Tak tohle je poslední kapitola před epilogem. Doufám, že se příběh líbil, třeba někoho inspiroval a že třeba budete číst i další příběhy jak ode mě, tak od jiných lidí s podobnými tématy. Děkuji všem za čtení tohoto příběhu, docela dost to pro mě znamená :)
