Odvedla mě do koupelny a z tašky, kterou si nesla vytáhla černou barvu na vlasy, nůžky a další kadeřnické potřeby. „Tak zlato, sedni si do vany a já začnu. Jak krátké vlasy chceš?" Ptala se mě Sára když mi namáčela vlasy. „To nechám na tobě a tvých šikovných rukách." Pustili jsme si hudbu a Sára se do mě pustila. Nejdřív mi ostříhala a abych to neviděla, tak mi zavázala oči. Pak vzala barvu a barvila. „Hotovo, pomalinku si sundej pásku a hlavně nezačni jančit." Začala se smát a já jsem se trošičku bála.
Jestli někdo vůbec čte tento příběh, tak vám chci říct, že mám napsáno několik dalších kapitolek a i vím co chci napsat dál. A dokonce i vím, jak by mohl tento příběh skončit.
Každopádně... Jestli to někdo čte... Co si o tom myslíte? Líbí se vám můj styl psaní?
